Chceme vědět, co jíme, volají americké nevládky
Jako kandidát na prezidenta Barack Obama v roce 2007 slíbil, že zlepší značení GMO v potravinách, „protože Američané mají právo vědět, co kupují“. GMO potraviny pro Obamu jako senátora bylo populární téma, ale od jeho zvolení prezidentem i přes tlak veřejnosti nic pro změnu ve značení nedělá.
Nejen že se Obama v roli prezidenta k GMO nevyjadřuje, ale ministerstvo zemědělství, které dohlíží na zemědělské postupy, dokonce povolilo vzrůst pěstování GMO plodin. I přes všechny potíže jako vznik plevelů odolných proti herbicidům, píše Tom Philpott.
Koalice nevládních organizací za udržitelné potraviny a bioobchodování zahájila kampaň pro značení GMO potravin. Součástí kampaně je i formální návrh pro Správu potravin a léčiv (FDA). Tato organizace sice nemůže začít značit GMO potraviny jen na základě průzkumů veřejného mínění nebo kampaně, ale měla uznat, že geneticky modifikované potraviny se od těch nemodifikovaných podstatně liší.
FDA totiž od roku 1992 podle Philpotta o GMO říkala, že „potraviny získané těmito novými metodami se významně neliší od ostatních potravin“ a že technika genetické modifikace je bezpečnější než tradiční pěstování rostlin.
Nicméně změna přišla před nedávnem, když podle Toma Philpotta FDA dospěla k závěru, že GMO potraviny způsobují chronické zdravotní potíže. Další vývoj v otázce značení GMO potravin by mohl mít za výsledek, že lidé budou díky informacím o GMO vědět, co kupují, a navíc FDA konečně uzná, že GMO ingredience jsou odlišné a je třeba je regulovat, dodává Tom Philpott.
Podle loňského průzkumu agentury Reuters Thompson (http://www.justlabelit.org/wp-content/uploads/2011/09/NPR_report_GeneticEngineeredFood-1.pdf) si ale 90 % Američanů myslí, že by potraviny obsahující GMO měly být označovány.
Podle článku Toma Philpotta „Will Barack Obama break his GM food labelling promise?“ zveřejněného na serveru guardian.co.uk dne 6. října 2011.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
GMO se od normálních plodin - 6. 11. 2011 - Jan Šimůneknijak neliší. V opačném případě by se do nich nemusely přidávat speciální značkovací geny, na základě kterých se odlišují od běžných potravin. Také neexistuje GMO, který by se nedal vyrobit i metodami klasického šlechtění (= ozařováním semen RTG nebo gama zářením a křížením zrůdiček, které z toho vylezou), nicméně by to trvalo staletí a stálo by to naprosto nepředstavitelné peníze.Pokud se týká těch "testů na škodlivost GMO", tak ty byly buď úmyslně zfalšované nebo a nebo provedené v dobré vůli leč naprosto diletantsky. Jediný zdravotní problém, který se může vyskytnout v souvislosti s GMO (ale není vyloučen ani u produktů klasických šlechtitelských postupů) je možný výskyt bílkovin a polysacharidů, které v původním druhu nebyly a na které může být někdo z konzumentů alergický (zase: u GMO se ví předem, co by tam mohlo být a provádí se na to cílené testy). Nezdravotním problémem je IMHO příliš dlouhá a silná patentová ochrana GMO. Jejich tvůrci sice ječí, že by nevyžili, ale klasičtí šlechtitelé, jejichž náklady na vytvoření nové odrůdy jsou podstatně vyšší, z prodeje svých výpěstků žijí docela dobře. |

Meziresortní rada má zrychlit šlechtění rostlin pomocí genomických technik
AV ČR: Genomické šlechtění rostlin by výrazně pomohlo s produkcí potravin
Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé genomicky upravené rostliny