https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/himalajske-ledovce-rychle-taji-odhalily-stare-spionazni-snimky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Himálajské ledovce rychle tají, odhalily staré špionážní snímky

21.6.2019 00:29 (ČTK)
Špionážní fotografie z dob studené války odhalily vědcům, že himálajské ledovce nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve.
Špionážní fotografie z dob studené války odhalily vědcům, že himálajské ledovce nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | J. MAURER / LDEO
Špionážní fotografie z dob studené války odhalily vědcům, že himálajské ledovce nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve. Od roku 1975 se zmenšily o více než čtvrtinu. Vyplývá to z uveřejněné studie ve vědeckém časopise Science Advances, na kterou upozornila agentura AP.
 

Asijské pohoří s nejvyšší horou světa Mount Everestem od roku 2000 ztrácí svou ledovou pokrývku tempem jedno procento ročně. "Množství (ztraceného) ledu je děsivé, ale co je ještě děsivější, je tempo tání," řekl glacilog Josh Maurer z Kolumbijské univerzity, hlavní autor studie.

Himálaj je díky své bílé pokrývce považován za zemský "třetí pól". V současnosti má už ale jen 72 procent množství ledu z roku 1975. Podle studie navíc každoročně ztratí 7,5 miliard tun ledu, což je znatelně více v porovnání se 3,9 miliardami ročních ztrát v letech 1975 až 2000.

Tání himálajských ledovců nepřispívá ke zvyšování hladiny oceánů, neboť v poměru s odtáváním v Grónsku a Antarktidě je nicotné. Ztráta ledu však znamená budoucí nestabilitu dodávek vody - jak její přebytky, tak nedostatky - pro miliony lidí v regionu, kteří závisí na elektřině vyrobené ve vodních elektrárnách, zemědělství či zásobování pitnou vodou, řekl spoluautor studie, profesor geochemie Jörg Schäfer.

Vědci postrádali potřebná data o ledu v Himálaji do té doby, než Maurer objevil kdysi utajované 3D snímky pořízené za studené války americkými špionážními satelity. Tyto fotografie Maurerovi pomohly vypočíst, kolik ledu měl Himálaj v roce 1975. Výsledek pak porovnal s daty získanými ze snímkování v letech 2000 a 2016.

Dosavadní výzkum se soustředil na jednotlivé himálajské ledovce a většinou jen v krátkém období. Tato studie však jako první nabízí ucelený obrázek změn na 650 himálajských ledovcích za celá desetiletí, řekl Schäfer.

Vědci po mnoho let zkoumali možné příčiny tání ledovců, jako například znečištění ovzduší či změny v úhrnu srážek. S použitím dat za dlouhé období se však týmu podařilo najít hlavního viníka: "Je jasné, že je to teplota. Cokoliv dalšího nemá příliš vliv," dodal Schäfer.

Odborník na klima z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Josh Willis, který se na studii nepodílel, uvedl, že studie poskytla důležité potvrzení toho, co vědci tušili a co ukazovaly dosavadní modely. "Jako vědec je hezké slyšet, že jsme měli pravdu, avšak je trochu děsivé slyšet, že jsme měli pravdu, z pohledu normálního občana," řekl Willis.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

21.6.2019 10:10
Bohužel, nemáme špionážní snímky z dob středověkého klimatického optima. Bylo by docela zajímavé pohledat cca 1000 let (středověké klimatické optimum) staré malované a kreslené obrázky Himalájí v Indii a Číně (teoreticky by mohly existovat) a porovnat je se dnešním stavem.
Odpovědět
PB

Peter Banas

23.6.2019 01:20
Na severu Ruska se v dnes tajicim permafrostu objevují zmrzlá těla mamutů kteří jsou označování za býložravce tzn.
Před lety tam kde do nedávná byl věčný led bývali pastviny tzn muselo tam být mnohem tepleji tzn tam kde dnes jsou pastviny bylo mnohem tepleji nejspíš jako dnes v poušti.
Neřeším tu to prudké ochlazení které mamuty dostalo k zemi u některých jedinců je prokázáno že zmrzli tak rychle že ani neztravuli potravu v žaludku.
Takto prudké ochlazení nejspíš vyvolala erupce nebo více erupcí spojené s emisi popílku který zastínil oblohu a tím odstinil infračervené záření a došlo k prudkému poklesu teplot.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.6.2019 13:47 Reaguje na Peter Banas
Pravděpodobnější je spíš impakt do oceánu, po němž voda vylítla do vysokých vrstev atmosféry, zmrzla na silně podchlazený led a potom spadla na zem jako vánice a krupobití podchlazeným sněhem a ledem.
Odpovědět
PB

Peter Banas

24.6.2019 23:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Nevylucuji ani tuto možnost jsou to pouhé hypotézy.
Čistě teoreticky pokud by se povedlo 100% odsolení máme dobu ledovou jako vyšitou.
Trochu soli trochu se oteplí hodně soli hodně se oteplí.stoupa množství minerálů ve vodě stoupá stoupa globální teplota ano co víc chceme?
Já si přejí i mým potomků planetu o 1-2 stupně chladnější způsob by tu byl jen sehnat ty mocné kteří k tomu dají svolení a pak už jen čekat může to trvat dekády ale fungovat to bude určitě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.7.2019 13:06 Reaguje na Peter Banas
Spousta organismů by měla v méně slané vodě v moři docela zásadní problém.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist