Hladík jednal se třemi starosty o návrhu NP Křivoklátsko, chce mluvit se všemi
27.2.2023 17:59 | KARLOVA VES/ROZTOKY
(ČTK)
Křivoklátský listnatý les v zimě
Foto | Faragas / Wikimedia Commons
Ministerstvo chce podle náměstka dál se starosty komunikovat a zabývat se některými podněty, třeba ohledně věcných připomínek, jako jsou třeba posun hranice kvůli soukromému vlastnictví nebo vedení kanalizace či vodovodu. Na dnešní schůzce přibyly i další náměty. "Dokonce jsme se s některými starosty domlouvali už na konkrétních cestních sítích, které upravíme, nově by se vyznačily, nebo dokonce některé cyklotrasy," řekl Hladík
Starostka Nižboru o dnešní schůzce řekla, že problém a blok v jednání vznikl zpočátku, kdy se vyhlášení národního parku dostalo do programového prohlášení vlády, aniž by o tom někdo mluvil s obcemi. S náměstkem řešila například vedení hranice národního parku, která je nyní navrhovaná přes přístupovou cestu do jedné z částí obce, lidé by tedy chodili domů přes národní park. "Chtěli bychom posunout hranici," doplnila Zusková.
Starosta Roztok Tomáš Vostatek na dotaz ČTK uvedl, že podle něj nespočívá ochrana přírody pouze v přísném střežení a nevidí ani jako jednoznačnou výhodu ekonomický a turistický rozvoj regionu, které by národní park mohl přinést. Jednání by podle něj měla být vedena pomaleji. "Nechci, aby bylo něco zbytečně uspěcháno," uvedl starosta.
Režim vstupu do lesů se podle Hladíka nezmění. Změní se režim těžby a také lovu zvěře, které má řídit správa národního parku. Připravovaný Národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Tvořit má centrální část současné CHKO.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Soud zamítl žalobu obce Branov kvůli vyhlášení Národního parku Křivoklátsko
Soud v Praze projedná vypořádání námitek k zamýšlenému vyhlášení NP Křivoklátsko
Křivoklátsko se může stát příští rok národním parkem, návrh schválila vládaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
SV
Slavomil Vinkler
27.2.2023 19:08Starostové vidí, že o všechny NPR, PR, PP, atd. se musí pečovat podle historických přístupů, aby se nezměnily nezanikly. Ve skutečnosti také starostové vidí, že fundamentalistický výklad zákona o bezzásahovosti v NP vede k devastaci. Nechtějí přihlížet.
Chtějí:
1. Podporovat uzemní ochranu přírody
2. Podporovat lokální iniciativy udržující biodiverzitu, řídké lesy a bezlesí
3. Diverzifikovat hospodaření například na extenzivní i intenzivní
4. Chápat přírodní změny jako výzvu a příležitost nikoli katastrofu
6.Pečovat o instituce, velká politická rozhodnutí a ani sebeomezování nepomohou
Nejohroženější jsou lesostepi, bezlesí (stepi, písčiny)a sladké vody.
Základní cíl ochrany přírody je zabránit vymírání druhů nikoli bezzásahovost.
Odpovědět
Chtějí:
1. Podporovat uzemní ochranu přírody
2. Podporovat lokální iniciativy udržující biodiverzitu, řídké lesy a bezlesí
3. Diverzifikovat hospodaření například na extenzivní i intenzivní
4. Chápat přírodní změny jako výzvu a příležitost nikoli katastrofu
6.Pečovat o instituce, velká politická rozhodnutí a ani sebeomezování nepomohou
Nejohroženější jsou lesostepi, bezlesí (stepi, písčiny)a sladké vody.
Základní cíl ochrany přírody je zabránit vymírání druhů nikoli bezzásahovost.
Sl
Slovan
27.2.2023 19:21 Reaguje na Slavomil VinklerJaké to štěstí, že máme tak vzdělané starosty v oblasti ochrany přírody. Samý biolog, zoolog, mykolog, dendrolog či hydrolog :)
Mimo: Jednání jsou samozřejmě naprosto v pořádku. Otázkou však je, zda někteří starostové vůbec jednat chtějí, když se nejsou schopni zúčastnit podobných setkaní...
Odpovědět
Mimo: Jednání jsou samozřejmě naprosto v pořádku. Otázkou však je, zda někteří starostové vůbec jednat chtějí, když se nejsou schopni zúčastnit podobných setkaní...
JŠ
Jan Škrdla
27.2.2023 22:07 Reaguje na SlovanRacionálně bych odhadl důvody, proč ty obce nechtějí NP následovně:
1. strach, že dojde k omezení pohybu osob (myšleno místních)
2. obavy z omezení rozvoje obcí, popř. vměšování vedení NP do řízení obcí
3. možná ještě obavy některých starousedlíků se zvýšeného počtu turistů
Odpovědět
1. strach, že dojde k omezení pohybu osob (myšleno místních)
2. obavy z omezení rozvoje obcí, popř. vměšování vedení NP do řízení obcí
3. možná ještě obavy některých starousedlíků se zvýšeného počtu turistů
Sl
Slovan
28.2.2023 11:35 Reaguje na Jan ŠkrdlaObavám rozumím, ale od toho jsou podobná setkání. Pokud se jich starostové nechtějí zúčastnit, je pak otázkou, zda vůbec jednat chtějí a zda nejsou principiálně proti. Furt si stěžovali, že s nimi nikdo nemluví, ale když někdo chce, pak to ignorují…
1) Tohle je ale jedna z věcí, které se dají řešit na těch schůzích a různě se poupravit tak, aby to vyhovovalo oběma stranám. Omezení tam jsou ale i dnes, jsou tam různá NPR. Tohle je pouze o vůli se dohodnout - obou stran. Navíc.. místní se často tolerují a to i ve vojenských prostorech.
2) NP by se neměl týkat obydlených a jim přilehlých částí obcí. Ty zůstanou v CHKO a měli by se jich tedy týkat omezení jako doposud. NP by měl být zároveň i na 98% pozemků patřících státu.
3) Tomuto argumentu rozumím, ale já si pokládám otázku, zda je tam něco turisticky tak zajímavého, aby to ty davy přilákalo. Davy lákají “zajímavá” místa (např. vyhlídky či kopce (ale jen ty s turistickým zázemím - a to v tom území není)). Lesy takovým magnetem nejsou. Ty přilákají jen skutečné milovníky přírody.
Odpovědět
1) Tohle je ale jedna z věcí, které se dají řešit na těch schůzích a různě se poupravit tak, aby to vyhovovalo oběma stranám. Omezení tam jsou ale i dnes, jsou tam různá NPR. Tohle je pouze o vůli se dohodnout - obou stran. Navíc.. místní se často tolerují a to i ve vojenských prostorech.
2) NP by se neměl týkat obydlených a jim přilehlých částí obcí. Ty zůstanou v CHKO a měli by se jich tedy týkat omezení jako doposud. NP by měl být zároveň i na 98% pozemků patřících státu.
3) Tomuto argumentu rozumím, ale já si pokládám otázku, zda je tam něco turisticky tak zajímavého, aby to ty davy přilákalo. Davy lákají “zajímavá” místa (např. vyhlídky či kopce (ale jen ty s turistickým zázemím - a to v tom území není)). Lesy takovým magnetem nejsou. Ty přilákají jen skutečné milovníky přírody.
JŠ
Jan Škrdla
1.3.2023 22:20 Reaguje na SlovanO tom to je.
Pokud budou mít starostové zájem, mělo by se jim na oplátku něco nabídnout. Např. spoluúčast na řízení parku, popř. konzultaci při návrhu zonace, nebo konzultaci při tvorbě strategických dokumentů.
Odpovědět
Pokud budou mít starostové zájem, mělo by se jim na oplátku něco nabídnout. Např. spoluúčast na řízení parku, popř. konzultaci při návrhu zonace, nebo konzultaci při tvorbě strategických dokumentů.
Pe
Petr
27.2.2023 19:33 Reaguje na Slavomil VinklerSvoje vlastní osobní (a upřímně - někdy dost zvláštní) představy zde uvádíte jako údajné cíle někoho jiného. Proč takto manipulujete?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.2.2023 07:16 Reaguje na PetrNemanipuluji, snažím se vysvětlit postup pro základní cíl ochrany přírody je zabránit vymírání druhů. Cíl nemůže být jenom zvýšení počtu stromů či nárůst zarostlé plochy. Myslíte, že udržení biodiverzity je cíl někoho, nebo má být všech?
Odpovědět
Pe
JB
Jakub Brenn
27.2.2023 21:59 Reaguje na Slavomil VinklerPanečku, to jsou osvícení starostové. To starostové z mého okolí se snaží jakoukoliv přírodu kolem města a okolních obcí převést na stavební pozemky, paktování s mafiány je jejich přirozenost. Holt jiný kraj, jiný mrav;)
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
27.2.2023 22:43 Reaguje na Jakub BrennPřeji všem obcím osvícené starosty, o kterých píše Slavomil Vinkler. Bohužel podle mých zkušeností u nás také dosud převažovali a stále převažují ti, co se snaží přírodu kolem obcí převést na stavební pozemky.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
28.2.2023 00:19 Reaguje na Majka KletečkováSdílím obavy starostů v tom, že jakmile se oblast změní na národní park, nastoupí určitá skupina "šílenců", kteří si budou prosazovat svoje pokusy.
A mám za to, že nedávný rozsáhlý požár v jednom NP, obrovská kůrovcová kalamita v jiném parku, ty obavy celkem podporují.
Nicméně, do svědomí by si měli šáhnout i lesáci, kteří si v CHKO stále mleli svou.
Nicméně - budoucí ministr měl v mediích prohlásit, že se vyhlášení NP MŽP ČR nevzdá.
Takže to bude jen opotřebovávající válka, kterou obce nevyhrají.
A jestli to vyhraje Křivoklátsko - to se pozná až za desítky let.
Odpovědět
A mám za to, že nedávný rozsáhlý požár v jednom NP, obrovská kůrovcová kalamita v jiném parku, ty obavy celkem podporují.
Nicméně, do svědomí by si měli šáhnout i lesáci, kteří si v CHKO stále mleli svou.
Nicméně - budoucí ministr měl v mediích prohlásit, že se vyhlášení NP MŽP ČR nevzdá.
Takže to bude jen opotřebovávající válka, kterou obce nevyhrají.
A jestli to vyhraje Křivoklátsko - to se pozná až za desítky let.
SV
Slavomil Vinkler
28.2.2023 07:07 Reaguje na Pavel JeřábekSouhlas. Bonus okamžitý bude zhoršení možnosti privatizace.
Bohužel není jasné zda Křivoklátsko vyhraje intenzivní péčí o lovecký park králů, či prohraje postupem času metodou developerů a nebo naopak totální bezzásahovostí.
Odpovědět
Bohužel není jasné zda Křivoklátsko vyhraje intenzivní péčí o lovecký park králů, či prohraje postupem času metodou developerů a nebo naopak totální bezzásahovostí.
JB
Jakub Brenn
27.2.2023 22:06tady se opět jedná jen o 16 % území, takže je to zas nafouklá bublina
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
27.2.2023 22:54Ty zastupitele, co hájí především zájmy myslivců a producentů dřeva, nepřesvědčí nejspíš nikdo, aby na 16 procentech Křivoklátska měla příroda větší ochranu. U části těch obyvatel, kteří odmítají nový NP, může hrát velkou roli to, že jim zatím připadala komunikace ze strany MŽP nedostatečná. Podle mého názoru se současná vláda dosud nevyznačovala velkou schopností nebo ochotou dostatečně komunikovat s veřejností. Hádám, že po získání podrobnějších informací od MŽP se to u většiny starostů zlomí a budou k novému a účinnějšímu ochrannému statusu části Křivoklátska mnohem vstřícnější.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.2.2023 07:11 Reaguje na Majka KletečkováPři správné péči nemohou být zájmy myslivců poškozeny, spíš naopak. Na druhou stranu zájmy developerů i těžařů dřeva jsou ohroženy.
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.2.2023 08:39Tohle čtení je silné kafe, ale zvolili jste si to:
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/petr-hladik-rozhovor/r~e0b5599cb2c711eda3c0ac1f6b220ee8/
Tak: Tahle země není pro starý, mladý GD prý chtějí, starostové jsou hlupci, NP patří lidu, proto rozhodne Hladík z Brna, v r. 2050 budou silnice brázdit spousty spalováků starých lidí, kteří si je koupí v r. 2034, lidovci jsou nejzelenější strana na světě. No, jen je divné, že v nejzelenější straně našli jen jednoho ajtáka a makléře bytů, který nyní bude silově bránit přírodu a určovat životy.
Odpovědět
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/petr-hladik-rozhovor/r~e0b5599cb2c711eda3c0ac1f6b220ee8/
Tak: Tahle země není pro starý, mladý GD prý chtějí, starostové jsou hlupci, NP patří lidu, proto rozhodne Hladík z Brna, v r. 2050 budou silnice brázdit spousty spalováků starých lidí, kteří si je koupí v r. 2034, lidovci jsou nejzelenější strana na světě. No, jen je divné, že v nejzelenější straně našli jen jednoho ajtáka a makléře bytů, který nyní bude silově bránit přírodu a určovat životy.
va
vaber
28.2.2023 08:59je mnoho příkladů u nás .viz vojenské prostory, i ve světě ,ze kterých je naprosto zřejmé, naprosto ,že přírodě se daří nejlépe tam, kde člověk nemá přístup,
to platí i u nás v NP a přesto rádoby ochránci přírody, prosazují zásahy do přírody a tvrdí ,že je to nutné,
jsou to ti co nerozumí přírodě,nebo jsou to pokrytci, co mají zcela jiné zájmy než ochranu přírody
Odpovědět
to platí i u nás v NP a přesto rádoby ochránci přírody, prosazují zásahy do přírody a tvrdí ,že je to nutné,
jsou to ti co nerozumí přírodě,nebo jsou to pokrytci, co mají zcela jiné zájmy než ochranu přírody
JO
Jarka O.
28.2.2023 11:48 Reaguje na vaberAno, příroda (nejen) má nejraději klídek. A co je tedy makléř z Brna, je ochránce, rádoby ochránce nebo pokrytec, co má jiné zájmy, když řekl v jiném rozhovoru: „Zároveň si myslím, že CHKO ani NP by neměly znamenat absolutní stopku pro OZE.“
:))) Tak hodně štěstí a nazdar, přírodo, místo buku bude vrtule. PS: Ale kanál Dunaj-Odra jim vadil. :)
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/petr-hladik-ministerstvo-zivotniho-prostredi-odklod-od-uhli-energetika-chko.A230224_150432_ekonomika_maz
Odpovědět
:))) Tak hodně štěstí a nazdar, přírodo, místo buku bude vrtule. PS: Ale kanál Dunaj-Odra jim vadil. :)
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/petr-hladik-ministerstvo-zivotniho-prostredi-odklod-od-uhli-energetika-chko.A230224_150432_ekonomika_maz
BM
Břetislav Machaček
28.2.2023 12:13 Reaguje na Jarka O.Ona jim to Gréta přijde vysvětlit, protože začíná moudřet.
V Norsku ji větrníky vadí, ale tu je ekologisté opěvují a
nejraději by jimi "ozdobili" kdejaký kopec i v NP a CHKO.
Ochrana přírody je dnes směsicí zájmových skupin a pod
ekologii se dá schovat kdejaká prasárna. Před třiceti léty
ekologové horovali pro lodní říční dopravu, ale nyní asi
podlehli lobbistům z automobilové dopravy a tiše souhlasí
s dálnicemi a provozem kamionů na úkor lodí a už i vlaků.
Vlaky prosazují pouze ty vysokorychlostní pro pár tisíc
VIP a v klidu přihlížejí likvidaci lokálek, které nahradí
v lepším případě autobusy, ale daleko častěji individuální
doprava. Prostě se nám ekologové vyvinuli na ekologisty.
Když vylezu na kopec za domem, tak vidím na dva větrníky
cca 10 km daleko a vidím, kdy se otáčejí a kdy stojí.
Ony stojí více, než se točí a to má být spolehlivý zdroj
energie budoucnosti? Bydlím kousek od dálnice D1 a to
má být dopravní cesta budoucnosti? Kamion za kamionem už
nyní a co v budoucnu? Další pruh navíc, aby se v kamionu
vozilo uhlí, štěrk, železo, ropné produkty atd.? To není
nic rychlezkazitelného, ale zboží, co můžeme navážet na
sklad lodí a nákladními vlaky. Prostě ekologismus vítězí!
Odpovědět
V Norsku ji větrníky vadí, ale tu je ekologisté opěvují a
nejraději by jimi "ozdobili" kdejaký kopec i v NP a CHKO.
Ochrana přírody je dnes směsicí zájmových skupin a pod
ekologii se dá schovat kdejaká prasárna. Před třiceti léty
ekologové horovali pro lodní říční dopravu, ale nyní asi
podlehli lobbistům z automobilové dopravy a tiše souhlasí
s dálnicemi a provozem kamionů na úkor lodí a už i vlaků.
Vlaky prosazují pouze ty vysokorychlostní pro pár tisíc
VIP a v klidu přihlížejí likvidaci lokálek, které nahradí
v lepším případě autobusy, ale daleko častěji individuální
doprava. Prostě se nám ekologové vyvinuli na ekologisty.
Když vylezu na kopec za domem, tak vidím na dva větrníky
cca 10 km daleko a vidím, kdy se otáčejí a kdy stojí.
Ony stojí více, než se točí a to má být spolehlivý zdroj
energie budoucnosti? Bydlím kousek od dálnice D1 a to
má být dopravní cesta budoucnosti? Kamion za kamionem už
nyní a co v budoucnu? Další pruh navíc, aby se v kamionu
vozilo uhlí, štěrk, železo, ropné produkty atd.? To není
nic rychlezkazitelného, ale zboží, co můžeme navážet na
sklad lodí a nákladními vlaky. Prostě ekologismus vítězí!
JO
Jarka O.
28.2.2023 20:02 Reaguje na Břetislav MachačekCopak sponzoři Gretě řeknou, když nám takhle začíná moudřet :) V Norsku a u koncernů Greta,si myslím, nemá šanci, ale v Česku by mohla, možná ji jednou sponzoři pozvou. Sama ona neví, co je Česko. Dvojí metr tzv. ochránců na dopravu vynechám, ale ta hladikova věta je síla, protože člověk do chráněné oblasti skoro nesmí, natož postavit stan nebo chatku, a on tam bude povolovat firmám OZE. Asi podle zón a u sídel. Ano, zelenou transformaci krajina a domorodci potřebují.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.2.2023 11:51 Reaguje na vaberNepleťte si omezení(zákaz) vstupu a zákaz hospodaření v lesích.
Do vojenských prostor měla veřejnost vstup zakázán, ale existovalo
tam hospodaření v lesích a na zemědělské půdě. Ty prostory nebyly
nějakým bezzásahem, ale právě naopak bylo v nich poměrně hodně
zasahováno. Byly rozryty a rozstříleny zbraněmi, občas v nich
i hořelo, zvířata byla plašena střelbou a hnízda rozstřílena a rozježděná technikou. Cvičení probíhalo klidně v období hnízdění
a vyvádění mláďat, louže s pulci rozjezdily tanky a noční střelbou
byli plašeni ptáci z hnízd a samice od mláďat. Okraje prostorů
už byly něco jiného, ale i tam se normálně těžilo dřevo a sázely
se nové stromy. Na Libavé bylo chováno velice geneticky hodnotné
stádo jelení zvěře oživené krví východokarpatských jelenů a nikomu tam tehdy nevadili ani daňci a mufloni. Nebyla to žádná rezervace, či NP, ale takřka normální hospodářství pouze s omezením vstupu veřejnosti. Neidealizujte si to a nebude tomu ani dnes jinak.
Na okraji VP Libavá jsem před pár léty zažil cvičné bombardování
letadel z německých základen a povím vám, že to byl mazec, při
kterém asi v místě dopadu bomb nic živého nepřežilo. Ono vše,
co se přírodně vyvíjí, se taky časem změní a pokud chci něco zakonzervovat, tak musím taky zasáhnout a udržet na daném stavu.
S bezzásahem tu ale bude vývoj a časem se může stát z pole louka,
z ní les, z lesa prales, z rybníku bažina a s ní lužní les. Pokud
si přeji něco zachovat, tak to musím udržovat a nikoliv pouze
přihlížet vývoji. Trend bezzásahů a naopak zásahů s omezováním
třeba spárkaté, dojde k opačným extrémům, ale to už bude pozdě.
Odpovědět
Do vojenských prostor měla veřejnost vstup zakázán, ale existovalo
tam hospodaření v lesích a na zemědělské půdě. Ty prostory nebyly
nějakým bezzásahem, ale právě naopak bylo v nich poměrně hodně
zasahováno. Byly rozryty a rozstříleny zbraněmi, občas v nich
i hořelo, zvířata byla plašena střelbou a hnízda rozstřílena a rozježděná technikou. Cvičení probíhalo klidně v období hnízdění
a vyvádění mláďat, louže s pulci rozjezdily tanky a noční střelbou
byli plašeni ptáci z hnízd a samice od mláďat. Okraje prostorů
už byly něco jiného, ale i tam se normálně těžilo dřevo a sázely
se nové stromy. Na Libavé bylo chováno velice geneticky hodnotné
stádo jelení zvěře oživené krví východokarpatských jelenů a nikomu tam tehdy nevadili ani daňci a mufloni. Nebyla to žádná rezervace, či NP, ale takřka normální hospodářství pouze s omezením vstupu veřejnosti. Neidealizujte si to a nebude tomu ani dnes jinak.
Na okraji VP Libavá jsem před pár léty zažil cvičné bombardování
letadel z německých základen a povím vám, že to byl mazec, při
kterém asi v místě dopadu bomb nic živého nepřežilo. Ono vše,
co se přírodně vyvíjí, se taky časem změní a pokud chci něco zakonzervovat, tak musím taky zasáhnout a udržet na daném stavu.
S bezzásahem tu ale bude vývoj a časem se může stát z pole louka,
z ní les, z lesa prales, z rybníku bažina a s ní lužní les. Pokud
si přeji něco zachovat, tak to musím udržovat a nikoliv pouze
přihlížet vývoji. Trend bezzásahů a naopak zásahů s omezováním
třeba spárkaté, dojde k opačným extrémům, ale to už bude pozdě.
SV
Slavomil Vinkler
28.2.2023 14:07 Reaguje na Břetislav MachačekPozdě není nikdy, bohužel mnoho vzácností na to doplatí.
Odpovědět
va
vaber
28.2.2023 16:14 Reaguje na Břetislav Machačekvůbec si to nepletu,hospodaření v pohraničním pásmu i vojenských prostorech bylo značně omezené a nepodléhalo zisku a nějakému rozvoji,
podobně i jinde ve světě, tam kde nemá člověk přístup jsou jasné známky zdravé přírody a velké biodiverzity,
bohužel takových míst je už málo a stále ubývají,
tak člověk vymezil přírodě kontinent Antarktidu ,tu zatím vyždímat neumí ,ovšem tam toho moc žít nemůže,
udržet něco v neměnném stavu,nějak zakonzervovat je nemožné ,to se nedělo nikdy v minulosti i když tu ještě člověk nebyl ,
stejně jak nelze zastavit stárnutí ,
naše planeta je složitý živý organizmus zdali je již starý nebo ještě mladý, nikdo netuší a člověk je jen jedno kolečko a zatím vůbec neví jak planeta funguje ,ale chce stále něco napravovat
Odpovědět
podobně i jinde ve světě, tam kde nemá člověk přístup jsou jasné známky zdravé přírody a velké biodiverzity,
bohužel takových míst je už málo a stále ubývají,
tak člověk vymezil přírodě kontinent Antarktidu ,tu zatím vyždímat neumí ,ovšem tam toho moc žít nemůže,
udržet něco v neměnném stavu,nějak zakonzervovat je nemožné ,to se nedělo nikdy v minulosti i když tu ještě člověk nebyl ,
stejně jak nelze zastavit stárnutí ,
naše planeta je složitý živý organizmus zdali je již starý nebo ještě mladý, nikdo netuší a člověk je jen jedno kolečko a zatím vůbec neví jak planeta funguje ,ale chce stále něco napravovat
DM
Dalibor Motl
28.2.2023 13:42 Reaguje na vaberV ČR máme příklady rychlé velkoplošné devastace lesů spojených s masivním úbytkem biomasy a uvolněním CO2 ve dvou ze 4 vyhlášených NP. Ve srovnání s hospodářskými lesy si tak lesy v NP bohužel nevedou o mnoho lépe. NP není žádná záruka "zdárnějšího" vývoje pro biodiverzitu nebo zachování a zlepšení stavu stávajících ekosystémů. Mají značné potíže vůbec dlouhodoběji definovat co a jak chtějí chránit (viz debaty bezzásahovost versus management). Koncepce se mění poměrně často na to aby vůbec bylo vidět výsledky té předchozí. Ovšem je prakticky jisté, že každý NP je bezpochyby trvale ekonomicky výrazně deficitní organizace a hračka v rukou politiků (včetně ochranářských politiků). Výstavba sídla správy NP, časté změny koncepcí, hromady dotačních peněz a funkce, spousty popsaných papírů a dokumentů, kulturní války o další směřování... Asi to všichni můžou sledovat u těch našich existujících NP.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.2.2023 14:06 Reaguje na Dalibor MotlBohužel politikou bezzásahovosti za jakoukoli cenu zprofanovali u veřejnosti Národní Parky.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
28.2.2023 21:06 Reaguje na Dalibor MotlDůvodem k masivnímu úbytku biomasy byl bezzásahový režim v porostech uměle založených monokultur, často na nevhodných stanovištích.
Pokud vím, tak v Křivoklátsku není významnější zastoupení stanovištně nevhodných monokultur, tak jako na Šumavě nebo v Č.S.
Odpovědět
Pokud vím, tak v Křivoklátsku není významnější zastoupení stanovištně nevhodných monokultur, tak jako na Šumavě nebo v Č.S.
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2023 07:58 Reaguje na Jan ŠkrdlaMáte pravdu jen částečně. Šumava má jako autochtonní smrk, ač to vypadá na monokulturu, tak není. Co je špatně je , že není v NP dostatek spásačů, (třeba i zubr) kteří by pastvou udrželi lesy řídké, ne stejnověké a s vysokou biodiverzitou. Taková les nepoloží orkán, nebo kůrovec velkoplošně na desítkách km2. No v NPČŠ se mělo hlavně již dávno vykácet smrk a borovice =plantáže a nasázet listnáče. Jako pomocná rovina zvýšit počet spásačů (na skalách i kozu bezoárovou). Křivoklátsko má taky dvě vady, jednak zarůstá včetně "pleší" (chybí pastva) a druhak má taky hodně smrků.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
1.3.2023 22:22 Reaguje na Slavomil VinklerV případě NP Šumava bych to viděl trochu jinak.
Stačilo by se inspirovat v NP Krkonoše:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/se-smrkem-a-kurovcem-na-vecne-casy-a-nikdy-jinak.nebo
Odpovědět
Stačilo by se inspirovat v NP Krkonoše:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/se-smrkem-a-kurovcem-na-vecne-casy-a-nikdy-jinak.nebo
