Hladík: Stát připustí odstřel nebezpečných jedinců jinak chráněného vlka
"Vlk se v posledních letech vrací do české krajiny, kam také patří. Jako vrcholný predátor pomáhá například k regulaci přemnožené spárkaté zvěře, která poškozuje lesy a působí škody zemědělcům. Do české přírody tak navrací rovnováhu. Je ale nutné, abychom byli připraveni i na případy, kdy někteří vlci mohou představovat riziko," řekl Hladík.
Případní problematičtí vlci budou loveni ve veřejném zájmu. "Jde o to, aby se předešlo případným kritickým situacím, které by mohli tito jedinci způsobit," řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Taková dohoda je součástí vznikajícího plánu obou ministerstev na případné zásahy proti problematickým jedincům vlka. "V plánu je jasně definována spolupráce obou resortů na nalezení efektivního řešení a připravenost na případ, že problematická situace skutečně nastane," dodal Nekula. Vlk patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů v ČR i EU, proto jsou v plánu popsány kroky, které je třeba přijmout, aby bylo možné situace při výskytu problematických jedinců operativně řešit.
Problematické chování konkrétních jedinců vlka může mít podle odborníků různý charakter, intenzitu i příčiny. Chování problematického vlka budou vyhodnocovat pohotovostní štáby. V nich budou například zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), krajských úřadů, Českomoravské myslivecké jednoty či policie. Přizváni budou i zástupci dotčených obcí, mysliveckých sdružení i odborníci na danou problematiku. "Pohotovostní štáb podle charakteru nastalé situace operativně rozhodne o vhodných opatřeních, od odstranění nevhodných podnětů a zamezení vznikajícího problematického chování prostřednictvím prevence, přes odstrašení až po případné odstranění problematického jedince," uvedl Hladík.
Na přípravě plánu se podíleli i pracovníci AOPK. "Jsme tam ve shodě. Důležité je, aby se zástupci delegovaní do štábů o situaci bavili. Aby se zvýšil monitoring dané lokality například instalací fotopastí. Pak se situace musí vyhodnotit a přijmout konkrétní opatření. V krajním případě může jít i o odstranění z populace," uvedla mluvčí agentury Karolína Šůlová.
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (zvolen za ANO) uvedl že v kraji vlci loni zabili 186 zvířat. Letos zatím dva kusy. "To je ale dané tím, že ještě nezačala sezona pasení stád na loukách," řekl. Dodal, že kromě kompenzací za škody napáchané predátory, což bylo loni 1,3 milionu korun a v roce 2021 okolo 600.000 korun, kraj vypsal také dva dotační programy pro chovatele na zajištění stád.
"Toto je podle mého názoru cesta, kterou máme jít. Farmářům jsme vyplatili 6,7 milionu korun. Žádostí jsme obdrželi 77. Peníze mohou použít například na pořízení oplocení či nákup ovčáckých psů," uvedl Vondrák. Osobně by z odlovu vlků radost neměl. "Jako milovník zvířat bych o tom nerad slyšel," řekl. Dodal ale, že tato debata se musí vést na odborné úrovni.
Vlci se do Slezských Beskyd vrátili už před několika lety. První rozmnožování na české straně pohoří zdokumentovali vědci v létě 2020. Z genetických analýz vyplývá, že přísluší ke karpatské vlčí populaci. Smečka se pohybuje jak na české, tak na polské straně. Letos pozorování potvrdila další mláďata.
Únorové mapování velkých šelem v Beskydech potvrdilo výskyt rysů a vlků, zatímco přítomnost medvědů prokázána nebyla. Vlci se v CHKO Beskydy vyskytují častěji než dříve. Zasahují sem aktuálně tři vlčí smečky. Kromě vlčích smeček se tu vyskytuje jeden vlčí pár a minimálně jeden vlk samotář. Celkem jde v jednom kalendářním roce asi o 20 až 25 vlků. Z tohoto počtu se zde ale asi jen deset zvířat vyskytuje celoročně.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (36)
Petr
4.5.2023 17:21Jaroslav Řezáč
4.5.2023 18:05 Reaguje na PetrRichard Toman
5.5.2023 01:07 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZbyněk Šeděnka
4.5.2023 18:05smějící se bestie
4.5.2023 18:38Zbyněk Šeděnka
4.5.2023 19:35 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
4.5.2023 19:47 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKarel Zvářal
4.5.2023 19:54 Reaguje na Zbyněk Šeděnkasmějící se bestie
4.5.2023 19:48Josef Valenta
4.5.2023 21:10Slovan
5.5.2023 09:28 Reaguje na Josef ValentaIveta Černochová
5.5.2023 00:09smějící se bestie
5.5.2023 00:35 Reaguje na Iveta ČernochováZbyněk Šeděnka
5.5.2023 06:53 Reaguje na smějící se bestieIveta Černochová
5.5.2023 00:09Zbyněk Šeděnka
5.5.2023 00:45 Reaguje na Iveta ČernochováMiroslav Vinkler
5.5.2023 07:26 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
5.5.2023 08:25 Reaguje na Miroslav VinklerJarka O.
5.5.2023 20:04 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSlavomil Vinkler
5.5.2023 13:08 Reaguje na Iveta ČernochováMiloš Lesák
5.5.2023 22:45 Reaguje na Slavomil VinklerMajka Kletečková
5.5.2023 23:36 Reaguje na Slavomil VinklerTo není pravda, už i u nás hlídají psi bez bači. Např. u chovatele Zdeňka Krejčího. Pan Krejčí hospodaří v CHKO Český Ráj, nedaleko známé zříceniny hradu Trosky a má cca 120 ovcí a dvě desítky krav. Vlci v této oblasti zatím nejsou, ale považuje za důležité, aby k realizaci preventivních opatření docházelo ještě před jejich příchodem. „Už jsem zažil, když se dostane cizí pes do stáda a měli jsme dvanáct ovcí potrhaných. V případě vlků se obávám daleko větších následků“ vysvětluje Zdeněk Krejčí, proč se rozhodl k lepšímu zabezpečení svého hospodářství v předstihu. Chovatel se obrátil o radu na hnutí Duha a ti mu zpracovali projekt do 110. výzvy Operačního programu životní prostředí, v rámci nějž byla preventivní opatření na ochranu stád podpořena z 80 %.
Pan Krejčí pase v mobilních lankových ohradnících. Hlavním ochranným opatřením bylo však pořízení pasteveckých psů. Z DŮVODU TURISTICKÝCH STEZEK VEDOUCÍCH V BLÍZKOSTI PASTVIN padla volba na pyrenejského horského psa, plemeno málo agresivní vůči lidem a dodnes využívané k ochraně stád především ve Španělsku a Francii. Hnutí DUHA přivezlo chovateli osmitýdenní štěně přímo z pracovního chovu ve Španělsku, kde jeho rodiče stráží hospodářská zvířata po generace. Druhého psa si Zdeněk Krejčí pořídil z chovu v České republice (pes se narodil mezi jehňaty a jeho rodiče žili mezi ovcemi). Byly vytvořeny cedulky, které upozorňují procházející turisty na přítomnost pasteveckých psů. Výchova pasteveckých psů trvá minimálně rok, než pes dospěje a je schopný samostatné práce. Zatím fungují oba psi jako plnohodnotní hlídači rok a na pastvinách nedošlo k žádným konfliktům při kontaktu s cizími lidmi, kteří se pohybovali v jejich blízkosti. Psi je buď ignorovali nebo turisty na svou přítomnost z povzdálí upozorňovali štěkotem.
Zdroj: https://www.ochranaovci.cz/pod-troskami/
Jarek Schindler
10.5.2023 20:15 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
5.5.2023 09:38na VÝLETĚ do pohraničí. Vlci musí dojít až do vnitrozemí a teprve pak to
nebudou pouze ty sliby, ale činy. Pětičlenná komise pro posouzení činu
vlků při napadení ovcí je k ničemu. Na Jablunkovsku jsou jen ministáda
deseti ovcí, které nikdo nikdy nebude chránit pasteveckým psam a nebo u
nich celý den sedět v ohradě. Ani tu ohradu na úrovni plotu v kriminále
pro deset ovcí nikdo stavět nebude, protože se mu to nebude vyplácet.
Ministerstvo si musí ujasnit priority, zda hory s vlky bez ovcí a luk a nebo vlci a louky zarostlé náletovými dřevinami. Neexistuje nic mezi !!!
Břetislav Machaček
5.5.2023 09:44 Reaguje na Břetislav Machačeko zřizování "vlčích jam", až po císaře pána, který dovolil
lovit šelmy i chudině, aby netrpěla hladem po vybití ovcí
vlky. On totiž žádné odškodnění za zabité ovce nedával, ale
podporoval lov vlků a medvědů!
Miloš Lesák
5.5.2023 22:53 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.5.2023 11:41 Reaguje na Miloš Lesáklouky se brzo stane náletový les. Před odchodem do
práce ovce vyhnal na louku a večer je sehnal do
chléva. Vlci přišli v pravé poledne, když byl v
práci a čekala ho doma hrůza. Měli tam vnoučka,
který z toho dostal šok a bojí se jít do lesa za
domem na borůvky. I tak se dnes žije v pohraničí
a pryč je idylická doba pastvin s ovcemi a děti
hrající si v lese. Rodiče se o malé děti bojí,
protože vlk v poledne mezi domy je plachá šelma?
Není nad teorie zaměstnanců AOPK a aktivistů !!!
Majka Kletečková
5.5.2023 22:38Největšímu odporu zřejmě čelí vlk na Broumovsku, problémy s důslednějším zabezpečením zvířat mají asi také v Beskydech, v ostatních vlčích oblastech situace tak vyhrocená není. I v nich sice žijí chovatelé, kteří z vlka nadšení nejsou, ale mám dojem, že většina chovatelů si koexistenci s vlkem dokáže představit.
Miloš Lesák
5.5.2023 23:01 Reaguje na Majka KletečkováSlovan
6.5.2023 16:55 Reaguje na Miloš LesákMiloš Lesák
7.5.2023 19:55 Reaguje na SlovanSlovan
8.5.2023 08:56 Reaguje na Miloš LesákMajka Kletečková
5.5.2023 22:40Břetislav Machaček
6.5.2023 11:55 Reaguje na Majka Kletečkovápři tom kroužení smečky kolem ohrady ovce zažívají? Zmateně
pobíhají po ohradě, tlačí se k sobě, bahnice ztrácejí mléko pro
jehňata a k dojení. To vám nevadí, když pak mají záněty mléčných
žláz? Vám jako ženě nevadí jak ty ovčí matky trpí stresem ztrátou jehňat a nebo když ostatní ovce přihlížejí trhání svých druhů?
Asi jste nikdy na vlastní oči ten masakr pro zábavu neviděla. Ano pro ZÁBAVU, protože na ukojení hladu by celé smečce stačil jeden
kus! V tom je vlk škodnou stejně jako liška, které nestačí jedna
slepice, ale zakousne a odnese jich za noc deset, nebo kuna, která
je pouze zakousne a nechá ležet. Proto se jim říká škodná, protože
neloví z hladu, ale pro zábavu a z chamtivosti. No a lidé, kteří
fandí takové škodné jsou škodnou pro lidskou společnost!