Hlinsko plánuje nový rybník, ochranáři se obávají o biotop Blatenského potoka

Rybník bude nový biotop, uvědomují si to ti vyznavači zeleného náboženství,
no !

Jo? A bude pro život volně žijícíh rostlin a živočichů lepší biotop než ten potok? Kladou si vůbec tuto otázku vyznavači ekonomického náboženství?

Již vzhledem k tomu co si můžete v článku přečíst by měl být rybník tím lepším biotopem. nebo vy tam snad nečtete, že : Blatenský potok je degradovaný meliorací, která tam proběhla v 70. letech......dnes je to narovnaný kanál, to není nic unikátního". A ano, přesně kvůli tomuto přístupu nikdo nechce další chráněná území. Nikdo nechce nechat ochranáře žvanit do svých životů a své práce.

vážně nikdo nechce další chráněná území ?? tak to je drsný

Pomiňte upřesním to.Pod pojmem "nikdo" vidím ty rozumné. Jsem si vědom toho, že zelení šílenci by nejraději vše oplotili a člověka vykázali z celé přírody.

No už aby to bylo - člověk je nemoc Země, kterou je třeba vyléčit.

Ještě že Rožmberkové s Krčínem a Netolickým nezažili tyto "ochranáře" a postavili ta kvanta rybníku v bývalých "cenných bažinách", jak by je dnes ochranáři nazvali a chránili. Krédem ekologistů je nicnedělání a pouhé pozorování, jak se vše děje samo, včetně lidské práce, která jim nevoní
a pouze ji kritizují. Jsou to potížisté a "vyléčí" je pouze odstřižení
od dotací a takzvané "vyhladovění". Budou muset začít pracovat a možná
se jim t zalíbí a už u práce zůstanou.

každý nový rybník je také z dotací, to nevadí? Neboť žádný rybník se dnes nemá šanci z jakékoliv produkce sám zaplatit. Pokud byste žil z rybniční produkce, brzy taky vyhladovíte.

Tak pořád je lepší dávat dotace "na něco", v tomto případě na rybník, než na nic.

Umělá zaměstanost, hladové zdi? Ne každý rybník něčemu prospívá, často spíše škodí...lepší je starat se o ty co již existují

Pokládám za vhodněuší dotaci vložit do úpravy rybníků tak, aby sloužily i jako bezpečné poldry a částečně revitalizovat tok potoka, jde-li. Revitalizace proběhla např. kousek - u Trhové Kamenice.

Tak ono soustava Ratajské rybníky i díky letnímu stavu vody při povodni 2024 trochu pomohla, ale rybníky jsou mělké a hlavně je velká část vody obtéka a nemá tudíž žádnou regulaci před vtokem do Chrudimky....v tomto by rybník s hloubkou 6m vybudovaný pod všemi soutoky myslím pomohl nejvíc.

Mohou to být ale dotace soukromé, kdy si chce fanda postavit
na svém za své rybník a přesto mu to zakážou ti, co mu na to
nadali ani korunu. Je to případ z vedlejší vesnice, když mu
kvůli nějakým bylinám na jeho zamokřené louce tu stavbu
zakázali. Přestal tak louku udržovat a nebude trvat dlouho
a už nebude co chránit. Byl ochoten rybník vybudovat pouze
na části pozemku a druhou nechat v původním stavu, což bylo
ochranářům málo a zarazili stavbu úplně.

..další, co jen tlumočí zhoubné názory SPD a Motoristů....opravdu každá vaše věta je tak hloupá....o ochraně přírody nevíte zřejmě taky nic...

Chápu "potrefené husy", že nechtějí slyšet pravdu a přijít
o svá teplá místečka a státní dotace. Mimochodem zkuste být
konkrétní v čem nemám pravdu. Děkuji za odpověď a nedělejte
mrtvého brouka jako p. Michalisko a p.Malík, když mají dát
konkrétní odpověď na moji otázku! Takové ochranáře, kteří
nediskutují s oponenty považuji za sebestředné aktivisty
hlásající jedinou pravdu bez důkazů.

Tak snad se realizace rybníka podaří dotáhnout. K potoku jsem v 90kách jako dítě sídliště chodil, tenkrát tam i v létě tekla voda.....dnes je to po většinu roku spíš než potok hýřící životem kanál odvádějící dešťovou vodu...když už teda občas zaprší. Pokud tam jsou ryby, je to proto že je tam rybáři nasadí ( myšleno plůdek pstruha obecného ve velikosti několika mm, větší ryba tam prakticky nemá šancí dlouhodobě přežít....když už má to štěstí, že si najde tůňku, kde i v létě zůstane pár cm vody, postara se o ně vydra a další rybožravý predátoři ). Od mala jsem byl vedený k ochraně přírody, ale dnes je potřeba reagovat na měnící se klima a najit vyrovnaná řešení......extrémní ochrana toho co už tam dávno není nás a hlavně přírodu nikam neposunou.

V potoku není voda? Rybníky pro standardní provoz nenadlepšují ale naopak omezují průtok pod sebou a to zejména odparem. Je to rozdíl proti přehradě, která má povinný minimální průtok, rybník ne. Žádný majitel rybníka nepustí vodu kvůli potoku, aby mu chcíply jeho ryby. Vždyť píši, že je daleko rozumější stávající rybníky upravit na polo-poldry než zvýšit rozlehlost hladin a tím podstatně odpar. U Trhové kamenice se to docela povedlo, včetně zachování pěkných rybničních a mokřadních biotopů.

Ano v potoku v létě není.... a to myslím Blatenský potok, který protéká mimo rybníky a s odtokem z rybníků se potkáva u mostku ( pokud jste místní, jistě víte ). Nejsem odborník na odpařování vody v krajině, ale mám za to, že se tato voda v atmosféře ochlazuje, kondenzuje a vrací se v podobě deště, čímž se dokončuje vodní cyklus. Pokud chcete mít fungující vodní společenství ( potok, řeku, rybník.. ) bez vody to prostě nejde. Kdyby nebyla Hamerská přehrada, Chrudimka je v létě bez vody.....i když se pouší jen 70-100 l/s, je to nekolikanásobně víc, než by teklo z pramenů. Předpokládám, že je lepší dešťovou vodu udržet v krajině ( což 3ha rybník s hloubkou 6m určitě zajistí ) než ji nechat behěm pár dní odtéct a pak naříkat, že nám chybí. Z vyprávění starších vím, že dřív byl každý přítok ( vlásečnice ) Chrudimky plný ryb, dnes je migrace prakticky nemožná kvůli suchým úsekům. A pokud jde o Ratajské rybníky....horní byl postaven a sloužil jako náhon na mlýn, prostřední a spodní postavili rybáři vlastníma rukama za účelem chovu ryb....ne pro experimenty ochranářu....tím netvrdím, že se rybáři a ochranáři nemohou vzájemně doplňovat a fungovat pospolu.....jen to chce nebláznit a přemýšlet.

Nežijme v iluzi, že před činností člověka bylo v přírodě vše ideální.
On to pouze nikdo nesledoval a nezapisoval. Zkusme se podívat třeba
tam, kde na to má ještě člověk minimální vliv. I tam jsou toky, které tečou pořád a toky cyklicky vysychající. V dnešní době je dobré sledovat a zkoumat, proč v potoce kdysi stále tekoucím teče
nyní voda pouze cyklicky. Ono to nemusí být rybníkem, ale pramen
toku a nebo jeho zvodeň může být nadměrně odvodňována doslova
"neviditelným čerpáním" vody z podloží. Pramenná oblast toku
může zasahovat velmi daleko a spolu s povrchovým tokem teče
i tok podzemní kopírující povrchový tok. Pokud čerpám a nebo
jiným způsobem odvodním ten tok podzemní, tak vysychá i ten
povrchový. Mnohdy ani netušíme, kde se ta voda ztrácí. U nás
na Karvinsku se voda z mnoha toků ztrácí průsaky do dolů a
odtamtud je čerpána, ale do jiných toků a jinde. Pokud dojde
na zaplavení těchto dolů po ukončení těžby, tak možná dojde
na obnovu pramenišť mnoha nyní vysychajících toků. Není ale
jisté zda všech, protože vodní režim je narušen propojením
pod obrovskou plochou krajiny. Takové čerpání pitné vody
může vysušit prameny desítky kilometrů vzdálené a lidé pak
z neznalosti viní rybníkáře a zemědělce v blízkém okolí.
Hydrologové to umí zjistit a spočítat, kde je příčina
vysycháni pramenů, ale i oni se mohou a nebo chtějí mýlit,
aby zakryli negativa čerpání spodních vod. Člověk by z
nitra země měl odebírat pouze vodu vytékající ze země bez
lidského přičinění a ke svému nadstandardu by měl užívat
pouze přívalové srážky zachycené do nádrží a nikoliv ani
ty normální potřebné k napájení spodních vod. Toto vše
dnes lidstvo narušuje a taky se to už projevuje. Leckde
vyčerpali podzemní jezera a půda se propadá do prázdných
prostor. Jinde se POUZE půda sesychá a deformuje se její
horní vrstva. Po novém nasycení se pak sesouvá a bobtná.
Při těchto změnách praskají stavby vyžadující stálou
hladinu spodních vod a nikoliv jejich kolísání. Lidé si
to mnohdy dělají i sami, když chtějí mít suchý sklep a pak
zjistí, že jim praskají zdi. Bodejž by ne, když se změnil
tlak na základy změnou hladiny vody. Závěrem pouze to, že
sucha bývaly i kdysi a píšou o tom kroniky, že třeba Vltava
byla v Praze smrdutým potokem a vyschly pražské kašny, nebo
že šlo Labe v Děčíně přebrodit bez sundání kalhot. Naopak
pak z historie známe povodně, které strhly Juditin most
a zbouraly 2 pilíře Karlova mostu. A nebylo to vinou CO2
a lidmi zaviněné klimatické změny. To, že přišlo období
těchto častých změn může být člověkem zaviněno, ale taky
to může mít jiné důvody, které se stávaly v historii taky.
Jinak o vodě vám povím tolik, že mému dědovi vyschla studna
po čerpání vody z pískovny vzdálené 300 metrů. Když z ní
odebrali do panelárny metr vody, tak dědovi o metr klesla
hladina ve studni a to už poklesla o dva metry předtím,
když z pískovny prokopali odtok, aby nemuseli těžit z vody.
Na stejném prameništi se tak hladiny srovnávaly jak ve studni,
tak v pískovně. O 300 metrů dál už bylo u sousedů prameniště
jiné a tam bylo vody dost o mnoho výše, než u dědy.

Kdykoli se něco užitečného má dělat, nebo dokonce dělá, ochranáři ječí. Je třeba udělat takové zákony, aby mohli akorát ječet a nic jiného. A řada "chráněných" území by se měla zrušit.

Ona příroda se musí chránit, ale souhlasím že občas je to těžce za hranou. Hlavním argumentem ochranaru proti rybniku je migrace ryb a modrasek baheni nebo jak se to zvíře jmenuje. Potok dávno není migracni a pokud už tam nějaké ryby z Chrudimky vyjedou, jde o jednotky kusů ve spodní části a postarají se o ně predátoři ( taktéž vysazovani ochranci). Škoda že se ochranáři nestaraji lépe o samotnou Chrudimku, která byla za poslední roky několikrát otravena a mnohokrát znecistena. Ty tisíce rybek ( predevsim mrenek mramorovanych), které jsme sbírali po otrave od čističky pod Vítanov neprojedou Blatenskym potokem za stovky let. Pokud jde o motýla, nedokážu posoudit jestli je schopen popoletnout o kousek dál nebo stranou a nebo trochu proti proudu kde jsou chráněna území Ratajske rybníky.....ale myslím že by to mohl zvládnout.

To je tak hloupý komentář, který potvrzuje, že o ochraně přírody i jejím fungování asi opravdu nic nevíte a jen prskáte (předpokládá, že jste voličem SPD nebo Motoristů, úplně jejich rétorika)

Pane Vinklere, ono je to trochu složitější, protože většina rybníků nejsou betonové nádrže, takže z nich voda prosakuje, a spíš vodoteče pod sebou sytí (a naopak pojímají přívaly). Navíc přispívají k rosám, mlhám a dalším spíš žádoucím jevům.

Naprosty souhlas, předpokládám že pokud má mit tento projekt šanci na úspěch, musí být zakomponovani do krajiny šetrné.....následně budou převažovat pozitivní přínosy jak píšete.

Pane Machu, problém spočívá v tom, že jednak přibývá počet lidí, majících s ochranou přírody, ať už státní, nebo "nevládní", negativní zkušenosti. A informace o takových aktivitách "ochrany přírody" jsou dostupnější než dříve, což je zásluhou i lidí, politicky orientovaných spíš jako ti Motoristé či SPD.
Asi nejvíc otevřela lidem oči devastace šumavských (pra)lesů zelenými chovateli kůrovce. Od té doby mají zelení jen asi to jedno procento voličské přízně. Jistěže jsou konfliktní i blokády obchvatů, dálničních úseků i dalších veřejně prospěšných staveb.
V případě blokování dálničního obchvatu Plzně zelenými jsou k dispozici i velmi seriózní odhady, kolik mrtvých ta blokáda zavinila.
Zelení aktivisté např. dodnes blokují některé protipovodňové stavby, naprojektované po katastrofální povodni v roce 1997. Něco sice již stojí, ale bez oněch blokovaných částí to nebude mít ochranný potenciál podle projektu (protože to nebude funkční jako celek). I na loňské povodni na severu Moravy se mj. podepsalo dlouhodobé blokování výstavby přehrady Nové Heřminovy zelenými aktivisty.
Takže se opravdu nedivte, že strany s "antizelenými" prvky programu mají takovou voličskou přízeň, že se dostaly do parlamentu, a pokud nedojde k radikální změně chování zelených, tak mají zajištěnu i podporu v budoucích volbách.