Záměrným zaplavováním vrací lesníci vodu do luhů na Břeclavsku Obrazem

Další z příkladů, že lesy soutoku nezadržují vodu, ale vypařují více než naprší. Žily vždy ze záplav.

A nemůže to být tím, že voda, která dříve při záplavách natekla do těch lesů a vydržela v nich řadu měsíců, dnes díky regulacím vodních toků odteče během pár dní zbytečně mimo území republiky?

No nevím co myslíte tím. Ale ty lesy se vyvinuly pomocí záplav, jak píšete. Aby se nezměnily, tak potřebují pravidelně zaplavovat.
Tvrdý luh nějaký týden, měkký luh i nějaký měsíc pod vodou vydrží.

Ale ta lokalita není na Soutoku. Jedná se o jímací území Kančí obora, kde se z řady vrtů čerpá pitná voda nejen pro Břeclav, ale i pro široké okolí. Ročně cca 10 milionů m3. A takové množstí nestačí přirozeně prosakovat z koryta Dyje.

Záměrně zní divně, něco jako naschvál, dal bych tam cíleně nebo chytře - dnes je všechno chytré, i AI-) Jo, nasytit půdu vodou, aby stihla se vsáknout i odpařit a komárům zůstalo minimum. V případě suchého léta v září zopakovat, aby stromy nabraly sílu před zimou.

Na podzim v plném olistění a zátěží žaludů u dubů je v podmočené
půdě jejich stabilita mizerná a při vichřicích hrozí jejich vývraty.
V mém okolí jsme to zažili při povodních na podzim v roce 2024, kdy
se větrem vyvrátilo plno 200 letých dubů obtěžkaných mokrým listím
a rekordní úrodou žaludů. Takže souhlas, ale mimo těch zářijových
záplav. Na podzim už růst končí a do kořenů putuje míza z větví a
kmenů a voda by naopak brzdila přesun do kořenů nasycených vodou.
Suchu se stromy umí bránit opadem plodů, listí i prosycháním větví
a hlavně pronikáním kořenů do hloubek, čímž se zlepšuje stabilita
stromů.

Zavlažit není to samé co zatopit. Zářijové deště/povodně pamatujeme všichni, nečekaná velká voda může přijít kdykoliv. A když je dlouho sucho, pomůže i mírná ("umělá") závlaha.

Naordinuje se ekologický bezzásah, a bude po he he.

V přírodě funguje přirozený výběr a v přírodě řízené člověkem to přebírá
člověk. Jsou stromy schopné si v nouzi hledat vodu a živiny hlouběji a
nebo naopak na povrchu využitím drobných srážek. Podle toho vypadá skladba
lesa, který je smíšený do určité meze, zda některým stromům vyhovuje a zda
jim nevyhovuje. Staří lesníci znali les jako své boty po několik generací
a znali místa vhodná pro dubiny, pro bučiny, pro olšiny atd. a podle toho
porosty obnovovali. Vlastník měl ale názor jiný a chtěl, ať tam roste to,
co on potřebuje pro vyšší zisky. Lužní les s převahou vrb, topolů a olší
nechal vykácet a osázet duby, které zamokření snášejí pouze krátkodobě
a do určité hladiny vody. Navíc v podmočené půdě ztrácejí i staletí duby
stabilitu a v době plné vegetace je plné listí a žaludů podmočené vítr
snadno vyvrátí. Takže jarní záplavu bez listí a žaludů i ve větru ustojí,
ale v době letních a podzimních povodní to je kritické. Když se majitelé
rozhodli Soutok zalesnit duby na výrobu železničních pražců, tak museli
začít i s regulací hladiny vody, aby nedocházelo k podmočení v plném
olistění, kdy hrozí i bouřky a letní vichřice. Oblast protkali kanály
s regulací pomocí stavítek a řeku zregulovali tak, aby se nerozlévala
kdy si zamane. Lesníci se vracejí k praxi předků, ale je zde oprávněná
obava z bezzásahu, kdy by nastal návrat i k podmáčení v kritické době.
V tom je to riziko, když to přestanou řídit lesníci a nechá se to jen
na přírodě. To by byl návrat k lužnímu lesu s topoly, olšemi, vrbami a
s duby na nějakých vyvýšeninách. Doufám, že v tom CHKO nebudou lesníci
otloukánky, ale těmi, co budou moudře udržovat lesy tak, že byl důvod
je chránit a neměnit na pralužní les.

Ano, feudálové začali v těch lužních lesích cílevědomě hospodařit, aby z nich měli větší užitek. No a ty duby nevysazovali prvoplánovitě pro pražce, to bylo až následně, když se začala stavět železnice z Vídně do Olomouce, tak využili poptávku a účelově smýtili celý Soutok, kde už velké duby měli.