Mikulečský potok nově meandruje krajinou Obrazem
Technicky upravené, přímé a výrazně zahloubené koryto potoka protékající odvodněnými loukami se v loňském roce proměnilo k nepoznání. Revitalizovaný úsek měří dva kilometry. Je v něm taky devět tůní. Přírodní ráz místa dotváří i nově vysazené stromy s keři na březích.
„Původní koryto jsme nechali zasypat výkopovou zeminou. Zachovalo se jen v místech s cenným původním břehovým porostem. Tam je teď osm nových prahů a do toku jsme zakomponovali i mrtvé dřevo. Slouží jako úkryt živočichů, ale taky zpomaluje proudění vody,“ říká Zbyněk Morkus, vedoucí Správy toků pro oblast povodí Labe z Lesů České republiky.
Pozitiva projektu se projevila už během stavby, a zejména po jejím dokončení. „V místě se výrazně zvýšil počet obojživelníků, například skokana hnědého, stejně jako plazů a ptáků. Častěji nebo nově se tam objevují i zvláště chráněné druhy, mezi nimi skokan zelený, užovka obojková, čolek obecný nebo čáp černý,“ dodává Morkus.
Revitalizaci území nedaleko budované dálnice D35 spolufinancovala Evropská unie z Národního programu – Životní prostředí. Celkové náklady projektu činí 2 967 000 Kč.
reklama
Dále čtěte |
Záměrným zaplavováním vrací lesníci vodu do luhů na Břeclavsku
Úbytek biodiverzity je rizikem pro přírodu i lidskou společnost, říká vědec
Nová ochranářská kampaň evropských zoo se věnuje mokřadům
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Slavomil Vinkler
8.3.2026 14:03Břetislav Machaček
8.3.2026 15:56 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
8.3.2026 16:58 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
9.3.2026 08:58 Reaguje na Slavomil Vinklerzbude. Ono totiž záleží i na spádu toku a podloží,
zda odolá vodní erozi násobně většího množství
vody a její rychlosti. Kapacita toho potůčku je
na úrovni běžného průtoku a při prvém dešti se
vyleje z břehů i stou jejich erozí a zanesením
koryta a tůní. Nově to vypadá hezky, ale jak to
bude vypadat za pár let? Budou i na údržbu dotace,
aby se voda nerozlila i na okolní pole a zničila
úrodu? To zaplatí kdo? Víte já jsem z oblasti,
kde se povodně konají pravidelně a hlavně rozlivem
bez eroze, ale velmi dobře znám místa, kde rozliv
není možný a nastupuje bez zahloubení a zpevnění
břehů eroze. Sklonové poměry lze za normálu
řešit těmi minimeandry, ale velkou vodu nezpomalí
a nezastaví. Ta je profičí po nízkém břehu podle
sebe přímým směrem mimo nějaké pevné překážky jako
skály a nebo pevné stromy. Tu naplavenou zeminu
rozplaví, koryto a tůně zanese a miliony jsou v
čudu. Naši předci odkoukali v přírodě, že lépe
je koryto zahloubit, koryto zkapacitnit a břehy
zpevnit. Tok zpomalit systémem hrázek a jezů,
které zásobí okolní půdu průsaky vody z nadjezí.
Kombinace hloubek a mělčin je lepší, než mělký
meandrující tok po celé délce, protože nenabízí
útočiště rybám při nízkých průtocích jako v
podjezí s vývarem a okysličenou vodou. V líně
tekoucím plytkém potůčku se voda čeří minimálně
a navíc se více prohřívá. Za mně to je zbytečné
plýtvání penězi na to, co stejně vyřeší povodeň.
Nemuseli dělat nic a počkat na povodeň!
Emil Bernardy
9.3.2026 16:11 Reaguje na Břetislav MachačekFRANTIŠEK PTÁČNÍK
10.3.2026 07:08 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
10.3.2026 08:38 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKSlavomil Vinkler
10.3.2026 17:03 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
11.3.2026 07:27 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
11.3.2026 07:37 Reaguje na Emil BernardyZkuste si přečíst: https://www.osel.cz/14575-huste-lesy-v-evrope-neexistovaly-nejmin-poslednich-20-milionu-let.html
A takových skutečně vědeckých (nikoli aktivistických) ekologických výzkumů je neúrekom.







V potoce na Náchodsku fungují opět protipovodňové přehrážky
Lesy ČR obnovily kamenné stupně v potoce Besének na Tišnovsku. Koryto teď bezpečně převede i velkou vodu