https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hmyzem-roku-2024-jsou-samotarske-vcely-ktere-jsou-upozadene-vcelou-medonosnou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hmyzem roku 2024 jsou samotářské včely, které jsou upozaděné včelou medonosnou

15.3.2024 01:15 (ČTK)
V Česku je asi 580 druhů samotářských včel. Přes svůj význam a rozmanitost jim lidé nevěnují takovou pozornost jako včele medonosné. Některé "samotářky" mohou lidi překvapit i svou velikostí. Temně černé drvodělky dosahují délky až přes dva centimetry, drobná nicotěnka nejmenší naopak dorůstá pár milimetrů. Mnohé druhy jsou pestře zbarvené nebo pronikavě voní.
V Česku je asi 580 druhů samotářských včel. Přes svůj význam a rozmanitost jim lidé nevěnují takovou pozornost jako včele medonosné. Některé "samotářky" mohou lidi překvapit i svou velikostí. Temně černé drvodělky dosahují délky až přes dva centimetry, drobná nicotěnka nejmenší naopak dorůstá pár milimetrů. Mnohé druhy jsou pestře zbarvené nebo pronikavě voní.
Foto | Alvesgaspar / Wikimedia Commons
Hmyzem letošního roku jsou samotářské včely, které patří mezi volně žijící opylovače a v přírodě jich ubývá. Česká společnost entomologická (ČSE), která kampaň s názvem Hmyz roku vyhlašuje, uvádí, že v Česku je asi 580 druhů samotářských včel. Přes svůj význam a rozmanitost jim lidé nevěnují takovou pozornost jako včele medonosné, uvedl Michal Andrle z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
 

ČSE uvádí, že samotářské včely se na ekosystémech a opylování rostlin podílejí mnohem více než domestikovaná včela medonosná. Společnost chce letos veřejnosti ukázat, že lidé mohou samotářským včelám pomoci. Základem je poskytnout jim na svém pozemku vhodný prostor pro život a vývoj, například krmnými květnatými pásy.

K hnízdění včel podle ČSE mohou pomoct takzvané hmyzí hotely s vhodným hnízdním materiálem. Letos ČSE uveřejní návody, jak v nabídce těchto hotelů najít ty správné, nebo jak je vyrobit svépomocí. Souběžně s tím spouští ČSE akci Sčítání hmyzích hotelů. Na webu mohou lidé hmyzí hotel přihlásit, přiložit fotografii a údaj, kde se nachází. Entomologové díky tomu mohou mít přehled, jak běžné hmyzí hotely vypadají a případně vydat další doporučení.

Pojmem „samotářské včely“ se zjednodušeně označují volně žijící druhy včel. Mnoho z nich však žije společenským životem. Některé, třeba čmeláci, tvoří sociální společenství s dělnicemi a královnou. Jiné druhy naopak parazitují a chovají se jako kukačky v hnízdech jiných druhů. Mezi samotářské včely patří například hedvábnice, pískorypky, čalounice nebo třeba ploskočelky.

Některé takzvané samotářky mohou lidi překvapit i svou velikostí. Temně černé drvodělky dosahují délky až přes dva centimetry, drobná nicotěnka nejmenší naopak dorůstá pár milimetrů. Mnohé druhy jsou pestře zbarvené nebo pronikavě voní. Mohou hnízdit jak v dutých stoncích rostlin, tak například i v ulitách hlemýžďů.

Cílem kampaně, kterou ČSE vyhlašuje od roku 2021, je představit lidem zajímavého zástupce hmyzu a přispět tak k jeho poznání a ochraně. Loni byl hmyzem roku tesařík pižmový, kovově, většinou zeleně, lesklý a pronikavě vonící brouk. Předloni to byl cvrček polní, druh typický především pro teplejší oblasti Česka.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

15.3.2024 07:55
Velmi mnoho druhů potřebuje uježděné, ale ne příliš, polní cesty v travnatém povrchu. Asfalt je likviduje.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

15.3.2024 09:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Celé mé dětství jsem jezdil na tábory na Vysočinu. Tyto včelky v cestách nám dost kazili radosti.
Nyní už jich tam moc není, ale stále to na táborech řešíme ...
Odpovědět

vladimír šmídl

15.3.2024 13:25 Reaguje na Michal Uhrovič
Dostal jsem v září 1964 žihadlo, když jeden dezolát rozšířil dezinformaci, že čmeláci nedisponují žihadlem.(týká se jen samců, já samozřejmě narazil na samici)
Čmeláčice má nejvíc jedu z blanokřídlých, kteří u nás žijí, krevní straženina zmizí po čtvrt roce. Přesto jsem na ně nezanevřel, vosíky přikrkmuji kuřecím masem.Máte-li na dostřel sršně, zvažte rizika, je-lo konec srpna, brzy se rozletí po kraji a budou to samci a samice, původní hnízdo hájit nebudou.Samci rovněž nemají žihadlo.Ze samotářek mne hanebně napadla jen jedna, když jsem se nepozorně popstavil před vletový otvor a zůstal stát.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist