Hraboší populace se v březnu udržela na únorové úrovni, jsou extrémně přemnožení
Letošní přemnožení hrabošů je extrémní, je jich výrazně více než v kalamitních letech 2019 až 2021. Podle odborníků je zřejmé, že počasí už nyní stav populace nezvrátí. Rozšíření letos pomohla kromě jiného velmi teplá zima, při níž půda neměla šanci promrznout a hraboši měli dobré podmínky pro přezimování. Dostatek potravy najdou na polích s ozimými plodinami nebo na pozemcích s trvalými travními porosty.
Celorepublikově ÚKZUZ za březen evidoval průměrně 664 aktivních východů z nor na hektar, ale ve Zlínském kraji jich bylo 1808, v Olomouckém 1644. Statistika vychází z více než 900 pozorování na polích s ozimými či jednoletými plodinami. Práh škodlivosti je přitom v jarním období 50 aktivních východů z nor. Třetí nejpostiženější kraj je Jihomoravský v průměrem 1221. Mimo Moravu jsou postižená pole ještě na Lounsku, Pardubicku a Šumpersku. Nejhorší situace byla zaznamenaná na Kroměřížsku v katastru Žalkovic, kde bylo zjištěno 18 000 východů z nor.
I přes velké přemnožení hrabošů ministerstvo životního prostředí nepovolilo plošné rozmísťování rodenticidů, tedy jedů k hubení hlodavců. Pouze povolilo zvýšit dávku jedu na hektar, přičemž granule se musejí ukládat do nor. Podle ÚKZUZ je stále vhodné umístit na polích a kolem nich berličky pro dravé ptáky.
Zemědělci musejí použití rodenticidů hlásit. Ve třech nejpostiženějších krajích zemědělci jedy aplikovali na 70.000 hektarech, ve 40 procentech případů využili možnosti zvýšené dávky, nejčastěji do pěti kilogramů na hektar.
Eliminace hrabošů rozděluje především ochránce životního prostředí a konvenčně hospodařící zemědělce. Jedni by rádi jedy maximálně omezili a hovoří o tom, že je potřeba se navrátit k šetrnějšímu hospodaření, druzí oponují, že se bez jedů neobejdou a že bez nich přijdou o značnou část úrody. Hraboší kalamity přicházejí obvykle ve vlnách, po dosažení populačního vrcholu zpravidla přijde kolaps a stavy hrabošů se přirozeně sníží.
reklama
Dále čtěte |
Zemědělský výbor podpořil rozpočet ministerstva zemědělství s výdaji téměř 59 miliard korun
Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat se budou dále snižovat
V zemědělství chybí až 5000 lidí, polovina absolventů SŠ končí v jiných oborechOnline diskuse
Všechny komentáře (12)
Karel Zvářal
6.4.2023 07:20Michal Uhrovič
6.4.2023 07:34meluzína
6.4.2023 09:29Že jim vyhovuje bezorebné hospodaření a nestřídání plodin, kdy mají celoročně prostřený stůl a klid, není potřeba připomínat. Bohužel trávení které nefunguje na hraboše, funguje na divoká a domácí zvířata. Určitě je lepší si vzít psa na vodítko, a kočku nechat zavřenou doma, když víte, že v okolí se sype Stutox, protože při akutní otravě není protijed, a při lehčí otravě (=zvíře nepožije smrtící dávku, například protože váží několik kg místo několika gramů) trápí zvířata špatně diagnostikovatelné zdravotní obtíže "neprospívání" např. trávící obtíže, dýchací problémy, při pitvách se pak téměř často nachází nekrozní ložiska ve tkáních vnitřních orgánů.
Karel Zvářal
6.4.2023 09:50 Reaguje na meluzínaDnešní přechemizovaná doba se s jejich zvýšeným výskytem nepáře, často i při nízkých počtech se aplikuje. Přirození predátoři tak často přicházejí o prakticky jediný zdroj potravy, takže buďto nehnízdí, nebo mají minimální počet mláďat.
meluzína
6.4.2023 11:41 Reaguje na Karel ZvářalJak je vzácná? Je možné, že by mi sedávala na ohradách? Sedávají mi tu dvě sovičky, navečer za šera, velikost asi jako zdrobnělá slepička, hnědá záda, světle šedé slabě vlnkované bříško, zespoda křídla se světlým vlnkováním, létají ve dvojici nízko nad zemí. Jsou tiché, nikdy jsem je neslyšela houkat.
Pokud "bydlí" na zemi, tak opravdu nemají lehký život, na poli je vytráví jedem nebo rozseká technika a mimo pole je sežerou prasata...
Karel Zvářal
6.4.2023 11:49 Reaguje na meluzínaKarel Zvářal
6.4.2023 11:53 Reaguje na Karel Zvářalmeluzína
6.4.2023 13:13 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
6.4.2023 14:12 Reaguje na meluzínaSlavomil Vinkler
6.4.2023 21:31 Reaguje na Karel Zvářal