Hubáčková: Zajistit trvalé ukládání jaderného odpadu do roku 2050 je fikce
Hubáčková kvituje, že s ohledem na unijní klimatické ambice došla komise k závěru, že jaderná a plynová energetika, i když jen na omezenou dobu, má patřit mezi nástroje pro snižování emisí skleníkových plynů.
"My tento zatím draft Evropské komise ohledně kritérií, za nichž investice do plynu a jádra bude možné financovat jako zelené, budeme ještě připomínkovat. V tuto chvíli je jasné, že bychom byli pro větší flexibilitu, pro možnost revize kritérií u podílů 'čistých', nízkouhlíkových a obnovitelných, plynů v případě, že se ukáže, že je reálná situace na trhu neumožňuje," uvedla ministryně. "U jaderné energetiky je zatím pro nás fikcí r. 2050, do kdy má být zajištěno trvalé ukládání jaderného odpadu. S ohledem na výběr finální lokality je to pro ČR těžko splnitelné," dodala.
Takzvanou taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, odmítají odpůrci obou technologií - jaderných zdrojů i zemního plynu. Kvůli některým podmínkám však nabádají k opatrnosti částečně i jejich stoupenci. Komise bude podněty k návrhu přijímat do 12. ledna, do konce měsíce ho chce schválit.
Mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Martina Bílá ČTK sdělila, že zprovoznění hlubinného úložiště jaderného odpadu v České republice je z technického pohledu za určitých předpokladů možné v horizontu desítek let. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR podle dřívějších informací vzniknout do roku 2065.
V červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení na čtyři místa, na sklonku téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.
Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Náklady na stavbu a provoz hlubinného úložiště mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (32)
Emil Novák
6.1.2022 07:38Navíc podle toho návrhu jde v současnosti jen o to vypracovat plán s harmonogramem, jak takové úložiště vybudovat. Jestli se ten plán nepodaří na rok přesně realizovat už přece nehraje takovou roli, provoz jaderných elektráren se kvůli tomu jistě nezastaví.
Jaroslav Studnička
6.1.2022 09:06 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
6.1.2022 09:41 Reaguje na Emil NovákFranta Frantíků
6.1.2022 10:54 Reaguje na Pavel HanzlFranta Frantíků
6.1.2022 15:49 Reaguje naNicméně stavba trvalého úložiště, ze kterého bychom pak dokázali palivo zpětně "vytěžit", je s dostupnými technologiemi stejné scifi, jako uhlíkově neutrální energetika.
Pavel Hanzl
6.1.2022 16:34 Reaguje naPavel Hanzl
6.1.2022 16:32 Reaguje na Franta FrantíkůFranta Frantíků
6.1.2022 21:33 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.1.2022 16:29 Reaguje na Franta FrantíkůKarel Pavelka
6.1.2022 11:57 Reaguje na Pavel Hanzlvaber
6.1.2022 14:19 Reaguje na Karel Pavelkapan Hanzl žije v představě ,že na západ od nás jsou země kde ,,zítra již znamená včera,, někde se to pořekadlo naučil a popletl si strany
Emil Novák
6.1.2022 14:55 Reaguje na vaberPavel Hanzl
6.1.2022 16:36 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
6.1.2022 18:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.1.2022 16:29 Reaguje na Emil NovákSvatá Prostoto
6.1.2022 15:23 Reaguje na Emil NovákOstatně, nevím jak vy, ale že bude 2050 hotový třeba Pražský okruh bych si tak úplně jistej nebyl ... a u něj už přeci jen půlka stojí.
smějící se bestie
6.1.2022 15:37 Reaguje na Svatá ProstotoKarel Pavelka
6.1.2022 12:00Emil Novák
6.1.2022 12:50 Reaguje na Karel PavelkaBřetislav Machaček
6.1.2022 17:13 Reaguje na Karel Pavelkakonstrukcemi v solárních parcích? Co povíte jako ekolog na ty
postřiky pod solárními panely a na zabité ptáky a hmyz pod
větrníky. Samozřejmě mi budete tvrdit, že nic nezabíjí, ale
co asi tak predátoři v noci pod nimi sbírají? Jablka? A co
takové bioplynovky, ty jsou z obnovitelných materiálů? Prve
se vzdělejte a pak až pište aktivistické bláboly, ale co
taky lze čekat od lidí bez technického vzdělání, že?
Karel Zvářal
6.1.2022 17:34 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.1.2022 18:19 Reaguje na Karel ZvářalOn netuší, kolik betonu je potřeba na stožár
větrníku, aby byl stabilní a kolik chemie se
vystříká v solárních parcích. Když jsem se ptal
jednoho "postřikovače", proč se to nevypásá,
tak odpověděl, že kozy skákaly na panely a ovce
překously vodiče. Kosení mezi konstrukcemi je
prý neekonomické a tak postřik a mrtvá půda je
nejlepším řešením. Prostě EKO! Bratr pracoval
mnoho let v Dukovanech a popisoval, že tolik
zajíců pohromadě nikdy nikde neviděl, protože
tam neznali predátory.
Karel Zvářal
6.1.2022 19:06 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.1.2022 17:20to odloží. Stanjura jim nedá ani na průzkumy lokalit a výkupy pozemků.
Takže smiřme se s tím, že bez uložišť nebudou JE a bez JE el. energie.
Smiřme se s tím, že proud bude luxusem pro bohaté a chudí si ho zapnou
na nejnutnější činnosti.
Emil Novák
6.1.2022 18:37 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
7.1.2022 09:08 Reaguje na Emil Novákuložiště je rozfrncají na něco jiného. Kamarádi solární
baroni by si přece nějakou tu dotacičku zasloužili, když už
nemohl jeden z nich být ministrem a jiný spolustraník jim
co by vlastník solárního parku taky pomáhal ke korýtkům.