Hubáčková: Zajistit trvalé ukládání jaderného odpadu do roku 2050 je fikce
Hubáčková kvituje, že s ohledem na unijní klimatické ambice došla komise k závěru, že jaderná a plynová energetika, i když jen na omezenou dobu, má patřit mezi nástroje pro snižování emisí skleníkových plynů.
"My tento zatím draft Evropské komise ohledně kritérií, za nichž investice do plynu a jádra bude možné financovat jako zelené, budeme ještě připomínkovat. V tuto chvíli je jasné, že bychom byli pro větší flexibilitu, pro možnost revize kritérií u podílů 'čistých', nízkouhlíkových a obnovitelných, plynů v případě, že se ukáže, že je reálná situace na trhu neumožňuje," uvedla ministryně. "U jaderné energetiky je zatím pro nás fikcí r. 2050, do kdy má být zajištěno trvalé ukládání jaderného odpadu. S ohledem na výběr finální lokality je to pro ČR těžko splnitelné," dodala.
Takzvanou taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, odmítají odpůrci obou technologií - jaderných zdrojů i zemního plynu. Kvůli některým podmínkám však nabádají k opatrnosti částečně i jejich stoupenci. Komise bude podněty k návrhu přijímat do 12. ledna, do konce měsíce ho chce schválit.
Mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Martina Bílá ČTK sdělila, že zprovoznění hlubinného úložiště jaderného odpadu v České republice je z technického pohledu za určitých předpokladů možné v horizontu desítek let. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR podle dřívějších informací vzniknout do roku 2065.
V červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení na čtyři místa, na sklonku téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.
Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Náklady na stavbu a provoz hlubinného úložiště mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (32)
Emil Novák
6.1.2022 07:38Navíc podle toho návrhu jde v současnosti jen o to vypracovat plán s harmonogramem, jak takové úložiště vybudovat. Jestli se ten plán nepodaří na rok přesně realizovat už přece nehraje takovou roli, provoz jaderných elektráren se kvůli tomu jistě nezastaví.
Jaroslav Studnička
6.1.2022 09:06 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
6.1.2022 09:41 Reaguje na Emil NovákFranta Frantíků
6.1.2022 10:54 Reaguje na Pavel HanzlFranta Frantíků
6.1.2022 15:49 Reaguje naNicméně stavba trvalého úložiště, ze kterého bychom pak dokázali palivo zpětně "vytěžit", je s dostupnými technologiemi stejné scifi, jako uhlíkově neutrální energetika.
Pavel Hanzl
6.1.2022 16:34 Reaguje naPavel Hanzl
6.1.2022 16:32 Reaguje na Franta FrantíkůFranta Frantíků
6.1.2022 21:33 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.1.2022 16:29 Reaguje na Franta FrantíkůKarel Pavelka
6.1.2022 11:57 Reaguje na Pavel Hanzlvaber
6.1.2022 14:19 Reaguje na Karel Pavelkapan Hanzl žije v představě ,že na západ od nás jsou země kde ,,zítra již znamená včera,, někde se to pořekadlo naučil a popletl si strany
Emil Novák
6.1.2022 14:55 Reaguje na vaberPavel Hanzl
6.1.2022 16:36 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
6.1.2022 18:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.1.2022 16:29 Reaguje na Emil NovákSvatá Prostoto
6.1.2022 15:23 Reaguje na Emil NovákOstatně, nevím jak vy, ale že bude 2050 hotový třeba Pražský okruh bych si tak úplně jistej nebyl ... a u něj už přeci jen půlka stojí.
smějící se bestie
6.1.2022 15:37 Reaguje na Svatá ProstotoKarel Pavelka
6.1.2022 12:00Emil Novák
6.1.2022 12:50 Reaguje na Karel PavelkaBřetislav Machaček
6.1.2022 17:13 Reaguje na Karel Pavelkakonstrukcemi v solárních parcích? Co povíte jako ekolog na ty
postřiky pod solárními panely a na zabité ptáky a hmyz pod
větrníky. Samozřejmě mi budete tvrdit, že nic nezabíjí, ale
co asi tak predátoři v noci pod nimi sbírají? Jablka? A co
takové bioplynovky, ty jsou z obnovitelných materiálů? Prve
se vzdělejte a pak až pište aktivistické bláboly, ale co
taky lze čekat od lidí bez technického vzdělání, že?
Karel Zvářal
6.1.2022 17:34 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.1.2022 18:19 Reaguje na Karel ZvářalOn netuší, kolik betonu je potřeba na stožár
větrníku, aby byl stabilní a kolik chemie se
vystříká v solárních parcích. Když jsem se ptal
jednoho "postřikovače", proč se to nevypásá,
tak odpověděl, že kozy skákaly na panely a ovce
překously vodiče. Kosení mezi konstrukcemi je
prý neekonomické a tak postřik a mrtvá půda je
nejlepším řešením. Prostě EKO! Bratr pracoval
mnoho let v Dukovanech a popisoval, že tolik
zajíců pohromadě nikdy nikde neviděl, protože
tam neznali predátory.
Karel Zvářal
6.1.2022 19:06 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.1.2022 17:20to odloží. Stanjura jim nedá ani na průzkumy lokalit a výkupy pozemků.
Takže smiřme se s tím, že bez uložišť nebudou JE a bez JE el. energie.
Smiřme se s tím, že proud bude luxusem pro bohaté a chudí si ho zapnou
na nejnutnější činnosti.
Emil Novák
6.1.2022 18:37 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
7.1.2022 09:08 Reaguje na Emil Novákuložiště je rozfrncají na něco jiného. Kamarádi solární
baroni by si přece nějakou tu dotacičku zasloužili, když už
nemohl jeden z nich být ministrem a jiný spolustraník jim
co by vlastník solárního parku taky pomáhal ke korýtkům.



Žaloby na MŽP kvůli úložišti projedná soud příští rok, první ale už 18. prosince
Správa obdržela 433 podnětů od obyvatel lokalit pro hlubinné úložiště
SÚRAO zahajuje geologické mapování lokalit, kde se zvažuje jaderné úložiště