I extrémně nízké dávky pesticidů ohrožují mikrobiom vodních bezobratlých
22.4.2026 11:26 | OLOMOUC
(ČTK)
"Zásadním zjištěním je, že změny v bakteriálním a houbovém mikrobiomu larev se projevily i při mimořádně nízkých koncentracích pesticidů, které byly hluboko pod hodnotami běžně zjišťovanými ve vodním prostředí. Tuto koncentraci si lze představit jako jedinou kapku látky v objemu vody odpovídajícímu zhruba 100 000 olympijských bazénů. Výsledky tak ukazují, že i nepatrné množství těchto látek může narušit citlivé biologické procesy," uvedla hlavní autorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP.
Pesticidy mohou podle vědců zároveň potlačovat potenciálně prospěšné mikroorganismy a podporovat nárůst druhů spojovaných s nemocemi, ale i s rozkladem cizorodých chemických látek. "Protože mikrobiom může zásadně ovlivňovat odolnost, zdravotní stav i schopnost svých hostitelů zvládat stresové faktory, představuje stopová expozice pesticidům u necílových vodních organismů vážný problém, který je ale stále přehlížený," upozornil Petr Pyszko z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Výzkum zároveň ukázal, že přirozeně utvářený mikrobiom může hrát důležitou roli v odolnosti hostitele. Larvy odebrané z přírody měly bohatší mikrobiom a větší rozmanitost mikrobiálních společenstev než jedinci odchovaní v laboratorních podmínkách a vykazovaly vyšší odolnost vůči pesticidům. Podle autorů to naznačuje, že přirozené mikrobiální osídlení může organismům pomáhat lépe zvládat environmentální stres. "Pro přesnější hodnocení ekologických rizik je proto potřeba sledovat nejen přímé toxické účinky, ale i jemnější změny v mikrobiálních společenstvech, včetně houbové složky, která je zatím stále málo prozkoumaná," dodala Šigutová.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Kokain v řekách a jezerech mění chování lososů, zjistili švédští vědci
Ekologové: Největším znečišťovatelem v Česku byla loni Elektrárna Počerady
Vědci odhalili v raných stadiích sladkovodních ryb psychoaktivní léčivaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
TS
Tonda Selektoda
22.4.2026 14:19Je snad jasné, že jakákoliv cizorodá chemická substance, která se dostane do životního prostředí, může ovlivnit život bakterií, plísní, hub i hmyzu. Platí to zejména pro pesticidy, herbicidy a insekticidy. Uvedené informace o zkoumání přípravků, používaných k ochraně proti škůdcům v zemědělství, tuto známou skutečnost, znovu jen potvrdily.
Dobře, a co dál? Copak tedy, na základě svého zkoumání, ti vědci navrhují?
Odpovědět
Dobře, a co dál? Copak tedy, na základě svého zkoumání, ti vědci navrhují?
Jakub Graňák
22.4.2026 19:27 Reaguje na Tonda SelektodaIntegrovanou produkci (už 30 let) a postupný přechod na biologické formy ochrany... mimochodem týmž vědcům (entomologům) vděčíte i vy za svůj současný potravinový blahobyt, tak by se trošku respektu slušelo...
Odpovědět
SV
BM
Břetislav Machaček
23.4.2026 09:02 Reaguje na Jakub GraňákJak si představujete biologickou ochranu před mandelinkou
a jiným hmyzem o který nejeví zájem ptactvo, jiný hmyz, plísně a houby k jejich biologické likvidaci? Jak chcete
zlikvidovat trvalé plevely jako bodláčí, pýr atd. ? Vy
se na polích obejdete ZCELA BEZ CHEMIE? Beru, v malém
to lze, ale ve velkém používají chemii i v NP proti
invazním rostlinám a mimo ně hlavně na křídlatku PŘÍMO
NA BŘEZÍCH ŘEK !!!, kde jde část postřiku rovnou do vody.
Mi by se to bez chemie v zemědělství i jinde líbilo taky,
ale jsem realista a nikoliv snílek, protože třeba ty
mandelinky nemá na těch hektarech kdo posbírat tak, jako
já ručně na pár desítkách m3, protože je nereálné jako
před 60 roky nahnat školáky sbírat "americké brouky".
Kdo bude rýt půl metru hluboko, abych vyryl pcháč s celým kořenem, jak to dělám já bez chemie? Současné i budoucí
zemědělství se bez chemie neobejde a je důležité jaká
bude, aby byla více šetrná k přírodě a to je úkol pro
vědce takovou vymyslet. Konstatovat stav a vyčíslit co
chemie způsobuje je sice hezké, ale nic to neřeší. V
tom s panem Selektotou souhlasím.
Odpovědět
a jiným hmyzem o který nejeví zájem ptactvo, jiný hmyz, plísně a houby k jejich biologické likvidaci? Jak chcete
zlikvidovat trvalé plevely jako bodláčí, pýr atd. ? Vy
se na polích obejdete ZCELA BEZ CHEMIE? Beru, v malém
to lze, ale ve velkém používají chemii i v NP proti
invazním rostlinám a mimo ně hlavně na křídlatku PŘÍMO
NA BŘEZÍCH ŘEK !!!, kde jde část postřiku rovnou do vody.
Mi by se to bez chemie v zemědělství i jinde líbilo taky,
ale jsem realista a nikoliv snílek, protože třeba ty
mandelinky nemá na těch hektarech kdo posbírat tak, jako
já ručně na pár desítkách m3, protože je nereálné jako
před 60 roky nahnat školáky sbírat "americké brouky".
Kdo bude rýt půl metru hluboko, abych vyryl pcháč s celým kořenem, jak to dělám já bez chemie? Současné i budoucí
zemědělství se bez chemie neobejde a je důležité jaká
bude, aby byla více šetrná k přírodě a to je úkol pro
vědce takovou vymyslet. Konstatovat stav a vyčíslit co
chemie způsobuje je sice hezké, ale nic to neřeší. V
tom s panem Selektotou souhlasím.
JH
JH
23.4.2026 09:57 Reaguje na Břetislav MachačekTak zrovna proti mandelince existují možnosti biologické ochrany na bázi bakterií nebo hub. A konstatovat stav a vyčíslit co chemie způsobuje je nejen hezké, ale i dost důležité. V tom si trochu protiřečíte - jestli se, jak tvrdíte, bez chemie neobejdeme, musíme znát důsledky jejího použití.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.4.2026 11:38 Reaguje na JHA především pak nezavírat před takovýmito důsledky oči a nebo ještě hůře je marginalizovat:-)
Odpovědět
Jakub Graňák
23.4.2026 11:36 Reaguje na Břetislav MachačekHmyzí škůdce (obzvláště pak ekonomicky významný), který by neměl svého přirozeného patogena, parazitoida, či predátora v našich zeměpisných šířkách prakticky neexistuje.
Co se týče užívání herbicidů jasně uvádím - integrovaná produkce - zjistěte si co to znamená a jak to funguje.
Celá tahle věc týkající se užívání šetrnějších metod není otázkou toho, že by neexistovaly, nýbrž je otázkou ochoty spotřebitele si za šetrněji vyprodukovanou potravinu ždibíček utrhnout od pysku... ovšem chápu, že mnohým by nemožnost vyházet prostředky ušetřené koupí nešetrně vyprodukovaných potravin za pravidelnou obměnu mobilu, šmuků, rychlé módy etc. etc. mohly působit nepohodlí, nedejbože ouzko.
Odpovědět
Co se týče užívání herbicidů jasně uvádím - integrovaná produkce - zjistěte si co to znamená a jak to funguje.
Celá tahle věc týkající se užívání šetrnějších metod není otázkou toho, že by neexistovaly, nýbrž je otázkou ochoty spotřebitele si za šetrněji vyprodukovanou potravinu ždibíček utrhnout od pysku... ovšem chápu, že mnohým by nemožnost vyházet prostředky ušetřené koupí nešetrně vyprodukovaných potravin za pravidelnou obměnu mobilu, šmuků, rychlé módy etc. etc. mohly působit nepohodlí, nedejbože ouzko.
BM
Břetislav Machaček
24.4.2026 08:15 Reaguje na Jakub GraňákBeru, že každý hmyzí škůdce má svého přirozeného nepřítele, ale je využitelný v praxi a s jakým
účinkem? Navíc poměr cen u aplikace chemie a u
biologické ochrany je násobný. Nechci polemizovat
o účinnosti reklamovaných biologických přípravků,
které mne osobně zklamaly. Naposledy to byly hlistice proti plzákům španělským, kterých nijak
neubylo. Vrátil jsem se raději k nočnímu sběru
a v době bez vegetace ke slepicím likvidujícím
plzáčí vajíčka v mechu a trávě. Osvědčily se mi
úkrytové pasti jako prkna položená na půdě, kde
se plzáci ukrývají před suchem a sluncem a kam
s oblibou kladou ta vajíčka. V zimě stačí prkna
odstranit a slepice mají hostinu. Je to ale rada
pro užitkové zahrady, kde nikomu nevadí prkno na
záhoně a nebo v trávě a ta slepicemi rozhrabaná
tráva. Ve velkém existuje způsob minimalizace
ztrát tím, že okraje pole s například zelím ten
pěstitel obětuje pro plzáky a třeba bělásky a ve
velkém tak vždy zůstane většina nepoškozena, což
na mé zahradě, kde zelí pěstují jediný z cca 30
sousedů a možná i více je to zelí jediným místem
pro bělásky v celém okolí. Kdysi bylo na každé
zahradě a proto bylo i tolik bělásků i bez chemie.
Jeden z velkopěstitelů zelí mi řekl, že stačilo
jeden rok vysadit zelí úplně a bělásků zbylo pár
kusů, což byla nejlepší ochrana i bez chemie pro
příští úrodu. Prostě škůdce vyhladovět a on sám
sníží svůj počet na únosnou úroveň. Ptal jsem se
ho čí zelí tehdy prodával a krouhal, tak to bylo
zelí z Polska, ale to bylo chemicky ošetřeno.
Odpovědět
účinkem? Navíc poměr cen u aplikace chemie a u
biologické ochrany je násobný. Nechci polemizovat
o účinnosti reklamovaných biologických přípravků,
které mne osobně zklamaly. Naposledy to byly hlistice proti plzákům španělským, kterých nijak
neubylo. Vrátil jsem se raději k nočnímu sběru
a v době bez vegetace ke slepicím likvidujícím
plzáčí vajíčka v mechu a trávě. Osvědčily se mi
úkrytové pasti jako prkna položená na půdě, kde
se plzáci ukrývají před suchem a sluncem a kam
s oblibou kladou ta vajíčka. V zimě stačí prkna
odstranit a slepice mají hostinu. Je to ale rada
pro užitkové zahrady, kde nikomu nevadí prkno na
záhoně a nebo v trávě a ta slepicemi rozhrabaná
tráva. Ve velkém existuje způsob minimalizace
ztrát tím, že okraje pole s například zelím ten
pěstitel obětuje pro plzáky a třeba bělásky a ve
velkém tak vždy zůstane většina nepoškozena, což
na mé zahradě, kde zelí pěstují jediný z cca 30
sousedů a možná i více je to zelí jediným místem
pro bělásky v celém okolí. Kdysi bylo na každé
zahradě a proto bylo i tolik bělásků i bez chemie.
Jeden z velkopěstitelů zelí mi řekl, že stačilo
jeden rok vysadit zelí úplně a bělásků zbylo pár
kusů, což byla nejlepší ochrana i bez chemie pro
příští úrodu. Prostě škůdce vyhladovět a on sám
sníží svůj počet na únosnou úroveň. Ptal jsem se
ho čí zelí tehdy prodával a krouhal, tak to bylo
zelí z Polska, ale to bylo chemicky ošetřeno.
Jakub Graňák
24.4.2026 12:26 Reaguje na Břetislav MachačekV praxi je biologická ochrana velice účinná (viz matení obalečů v sadech, Bacillus thuringiensis...) ovšem vyžaduje to vyšší nároky na mentální kapacity uživatele a dražší o násobky to určitě není - Bacillus thuringiensis jakožto ultimátní řešení housenek škodlivých motýlů (i bělásků na zelí) není ani jednou tak dražší než Mospilan nebo Karate - což např na kilo zmíněného zelí činí nárůst ceny o desítky halířů, max jednotek korun...
Na slimáky jsou nejlepší běžci, přirozené predátory z čeledi střevlíkovitých jsme zhůvěřilým používáním pesticidů dovedli na pokraj záhuby... Háďátka jsou háklivá na půdní sucho a výši teplot při aplikaci, tak se zkuste zamyslet jestli vám to nefungovalo protože bylo moc sucho nebo horko. Jinak já mám zkušenost s háďátky kladnou (určitě jiného druhu než na slimáky), ve školkařském provozu se mi s jejich pomocí podařilo zredukovat populace lalokonosců jinak proti běžným insekticům silně rezistujících.
Odpovědět
Na slimáky jsou nejlepší běžci, přirozené predátory z čeledi střevlíkovitých jsme zhůvěřilým používáním pesticidů dovedli na pokraj záhuby... Háďátka jsou háklivá na půdní sucho a výši teplot při aplikaci, tak se zkuste zamyslet jestli vám to nefungovalo protože bylo moc sucho nebo horko. Jinak já mám zkušenost s háďátky kladnou (určitě jiného druhu než na slimáky), ve školkařském provozu se mi s jejich pomocí podařilo zredukovat populace lalokonosců jinak proti běžným insekticům silně rezistujících.
BM
Břetislav Machaček
25.4.2026 11:51 Reaguje na Jakub GraňákPo kamarádových zkušenostech s indickými
běžci to nadšení už nesdílím. Běžci loví
slimáky ve dne, kdy jsou ukryti a když v
noci běžci spí v bezpečí chlívku, tak ti
slimáci mají rej. Jinak při aplikaci
haďátek sucho nebylo a efekt jejich vlivu
na populaci slimáků byl neznatelný. Byl
to "slimáčí" rok a odhadem jsem jich
zlikvidoval ručním sběrem cca 30 kg.
Nedělat to, tak jsem nevypěstoval nic.
Osobně preferuji ježky, ale pouze jako
prevenci, protože velké množství už
nezvládají ani oni a to je mám na zahradě "ubytované" v dřevnatém kompostu v barelu
uprostřed té hromady. Dal jsem tam slámu
a listí a podle fotopasti to obsadil
ježek hned třetí den od instalace. V
barelu má sucho, teplo a přístup má
kanalizační rourou o průměru 110 mm.
Odpovědět
běžci to nadšení už nesdílím. Běžci loví
slimáky ve dne, kdy jsou ukryti a když v
noci běžci spí v bezpečí chlívku, tak ti
slimáci mají rej. Jinak při aplikaci
haďátek sucho nebylo a efekt jejich vlivu
na populaci slimáků byl neznatelný. Byl
to "slimáčí" rok a odhadem jsem jich
zlikvidoval ručním sběrem cca 30 kg.
Nedělat to, tak jsem nevypěstoval nic.
Osobně preferuji ježky, ale pouze jako
prevenci, protože velké množství už
nezvládají ani oni a to je mám na zahradě "ubytované" v dřevnatém kompostu v barelu
uprostřed té hromady. Dal jsem tam slámu
a listí a podle fotopasti to obsadil
ježek hned třetí den od instalace. V
barelu má sucho, teplo a přístup má
kanalizační rourou o průměru 110 mm.
TS
Tonda Selektoda
24.4.2026 16:13 Reaguje na Břetislav MachačekVýše zmíněný, školou organizovaný sběr mandelinky bramborové, alias amerického brouka, mě již nezastihnul. Ale na válcovou krabici Dynocidu, s plechovým víčkem, kterým se rostliny poprašovaly, si vzpomínám. To byla doba DDT, používaného i proti vším ve vlasech...
Odpovědět
JH
JH
23.4.2026 09:33 Reaguje na Tonda SelektodaU každé chemické substance její vliv na prostředí dost podstatně závisí na množství. To, že zkoumané chemikálie změní mikrobiom už v tak malé koncentraci je docela zásadní informace. A vědci, kteří se zabývají mikroby v komářích střevech nemusí za každou cenu navrhovat řešení.
Odpovědět
GP
Galipoli Petr
23.4.2026 16:28 Reaguje na Tonda SelektodaJen poznámka na okraj: chemické nebo biologické látky sloužící k ochraně rostlin a produktů před škůdci, chorobami a plevely se nazývají pesticidy. Ty se dále děli na herbicidy (plevele), insekticidy (hmyz)a fungicidy (plísně).
Odpovědět
DA
DAG
23.4.2026 08:18V plavání se moc neorientuji. Nešly by olympijské bazény převést třeba na objem hokejových kabin? V krajním případě by stačil i údaj v m3. :))
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
23.4.2026 12:58 Reaguje na DAGnojo, taky tuhle zavedenou infantilizaci nechápu, asi jsem na dnešní dobu moc primitivní, když si vystačím s SI jednotkami ... ale klik na stranu 9 v předposledním odstavci: "Importantly, our study worked with extremely low pesticide concentrations, especially insecticide etofenprox (0.2 pg/L). It is alarming that this concentration, far below the real concentrations reported from aquatic environments (≥0.04 μg/L; Sancho et al., 2018 and references therein), led to pronounced microbiome changes."
K tomu se ale musí dodat extrémně důležitý, systémový bias, že několik dekád byl výzkum toxicity "ohnutý" už samotným výběrem používaného modelového organismu/ů.
Nakonec je to primitovní otázka: v laborce se dlouhodobě udrží kterej druh snadněji: extrémně citlivý specialista nebo naprosto odolný "prase" ... no a z praktických důvodů zavedenostia setrvačnosti se to celé dělalo na těch ubiquistech a podle naměřených efektů se vesele zobecňovalo a odvozovalo pro užití celý v přírodě ... a světe div se, citlivé druhy zmizely masově a velkoplošně.
A na konci někdo z davu vykřikne "bez chemie umřem hlady" a demokratůra má další zářez do kožichu.
Ale abych skončil něčím hezkým:
http://www.vazky-sokolovska.cz/
a je s ním rozhovor na ČRo
P.S. Do davu otázka: kdysi tady psal ve velkém jistý pan Šimůnek a tohle byla přesně jeho parketa. Netušíte, proč nepíše?
Odpovědět
K tomu se ale musí dodat extrémně důležitý, systémový bias, že několik dekád byl výzkum toxicity "ohnutý" už samotným výběrem používaného modelového organismu/ů.
Nakonec je to primitovní otázka: v laborce se dlouhodobě udrží kterej druh snadněji: extrémně citlivý specialista nebo naprosto odolný "prase" ... no a z praktických důvodů zavedenostia setrvačnosti se to celé dělalo na těch ubiquistech a podle naměřených efektů se vesele zobecňovalo a odvozovalo pro užití celý v přírodě ... a světe div se, citlivé druhy zmizely masově a velkoplošně.
A na konci někdo z davu vykřikne "bez chemie umřem hlady" a demokratůra má další zářez do kožichu.
Ale abych skončil něčím hezkým:
http://www.vazky-sokolovska.cz/
a je s ním rozhovor na ČRo
P.S. Do davu otázka: kdysi tady psal ve velkém jistý pan Šimůnek a tohle byla přesně jeho parketa. Netušíte, proč nepíše?
JO
Jarka O.
23.4.2026 21:29 Reaguje na Daniel FialaVáš 2.odstavec je velmi zkreslující, a ano, bez chemie opravdu ... .
Je škoda, že p. Šimůnek tu není.
Odpovědět
Je škoda, že p. Šimůnek tu není.
DF
Daniel Fiala
24.4.2026 00:00 Reaguje na Jarka O.přečtěte si základní literaturu, Němci jsou v tom nejdál. Myslím, že právě ani p. Šimůnek už to nechytal. EPT jsou 1000x citlivější než daphnia a to se berou ještě ty nejběžnější druhy.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.4.2026 06:38 Reaguje na Daniel FialaNěco mi to říká, pro monitoring:), ale je mi nové, že by tyhle testy probíhaly v laborce. NVy je chcete jako testovací organismy pro všechno? Jsou to úplně jiné skupiny organismů. Do laboratoře se zpočátku vzalo to, co rostlo, a nevím, jestli je vždy dobré z důvodu srovnávání ty organismy stále měnit. Do pravidel je pak možné dát několikrát nižší limity pro používání látek podle jejich rizik právě s ohledem na citlivé organismy nebo akumulaci v potravním řetězci.
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.4.2026 21:13 Reaguje na DAG250 000 000 m3. Je to bohapusté strašení nebo výmysly, protože kdyby kapka pesticidu (dobře rozpustná ve vodě) měla třeba 5 mikrolitrů a paní nakapala 5 kapek do 100000 bazénů, tak poměr 1x10 na-16 ve vodě je pod jakýmkoliv měřitelným, myslitelým i homeopatickým množstvím, a každého jiného chemického prvku bude v té vodě víc. LD50 zmiňovaných pesticidů pro hlodavce je víc než 2 g/kg, ve vodě jsou špatně rozpustné.
Odpovědět
DA
DAG
24.4.2026 07:43 Reaguje na Jarka O.Ano je to fascinující poměr. Nebo možná nepoměr ;) Chápal bych, že na začátku může mít kapka vliv, ale v celém objemu? To by jako kapka této látky ve 150 m3 zabila celou vesnici jak moc je jedovatá? nebo ty organismy jsou tak moc citlivé? To už by si s nimi asi poradila evoluce. Přinejmenším je to zajímavé. Asi se zeptám AI ;))
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
24.4.2026 16:36 Reaguje na Jarka O.Nemusí jít o strašení veřejnosti. Možná je to míněno jako informace pro potenciálního zájemce, budoucího investora, který by tomu vědeckému pracovišti, na pár let zasponzoroval jeho další výzkum...
Odpovědět
