https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/invazni-druhy-mohou-byt-i-pro-ekosystem-dulezite-po-tom-co-vytlaci-puvodni-druh
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Invazní druhy mohou být pro ekosystém i důležité. Po tom, co vytlačí původní druh

13.12.2011 01:50 | HOBART/PÍSEK (Ecomonitor)
Zjištění je ale trošku proti srsti tradičnímu ochranářskému přístupu, který zvláště na ostrovech prosazuje jednoznačné odstranění nepůvodních druhů. Na obrázku  kruhoočko australopacifické.
Zjištění je ale trošku proti srsti tradičnímu ochranářskému přístupu, který zvláště na ostrovech prosazuje jednoznačné odstranění nepůvodních druhů. Na obrázku kruhoočko australopacifické.
Zcela nový pohled na problematiku nepůvodních druhů a význam invazních organismů pro přežití narušených ekosystémů přináší vědecká práce Princetonské univerzity (PU). Článek uveřejněný serverem ScienceDaily popisuje, jak jindy nepopulární „cizácké“ druhy mohou sloužit jako velmi užiteční opylovači a zastoupit tak úlohu původních druhů, které před tím vytlačily.
 

Studie se zaměřila na prostředí Nového Zélandu, kde byl původní ekosystém silně narušen Evropany dovezenými krysami. Ty v konkrétních částech ostrova zcela zdecimovaly místní původní obyvatele, významné opylovače z řad ptáků a netopýrů a jiných obratlovců. Nicméně předpokládaný kolaps ekosystému nenastal. Místo tradičních opylovačů úspěšně zastaly jejich úkol právě invazní krysy. David Wilcove, profesor ekologie a evoluční biologie PU, tvrdí, že invazní druhy mohou přebrat v narušených ekosystémech klíčové role, i když, jak připouští, domácí druhy rostlin a živočichů mohou pod tlakem „nájezdníků“ i nadále trpět.

K takovému objevu ale nevedla přímá cesta. Původním záměrem Davida Pattemora, hlavního autora studie, bylo prozkoumat, jak na novozélandském Severním ostrově přežívají rostlinná společenstva. Z předcházejícího výzkumu se vědělo, že situace s domácími opylovači z řad obratlovců je zde už léta žalostná. „Položili jsme si otázku, jak budou moci přežívat na Zemi ekosystémy, kde lidé narušili základní ekologické funkce, jako je opylování rostlin, tím, že vyhubili opylovače,“ znělo prvotní obsáhlé zadání práce Pattemorea.

Tato otázka sice zůstala v zásadě nezodpovězena, protože původní druhy travin a bylin zde navzdory nedostatku ohrožených netopýrů a ptáků přežívaly. Čím to bylo umožněno, se dozvěděl Pattermore až později. „Řada ptačích druhů, výskytem vázaných jen na Severní ostrov, zmizela krátce po příjezdu prvních Evropanů,“ říká Wilcox. „V rezervaci na nepřístupném Malém bariérovém ostrově se přesto udržely, a tak se nabízelo výtečné porovnání účinnosti opylování. Měli jsme ostrov bez opylovačů a malý ostrůvek, kde ještě přítomni byli.“

„Pozorovali jsme na obou místech opylování tří druhů rostlin: jehličnatého stromu Metrosides excelsa, křovinatého zimolezu Knightia excelsa a byliny Veronica macrocarpa,“ popisuje výzkum Pattermore. „Jedna část květů byla ohrazena jemným pletivem, aby se k nim opylovači nemohli dostat. Pomocí kamer jsme pak pozorovali květy, které byly volně přístupné. Chtěli jsme zjistit, kdo se k rostlinám z potencionálních náhradních opylovačů ve dne v noci dostane.“ Celkem vědci pořídili na 1200 hodin videozáznamu.

„Ohrazené rostliny na obou ostrovech podle předpokladu vykázaly menší úspěšnost opylení, domácí netopýři ani ptáci se k nim totiž nemohli dostat,“ shrnuje první etapu výzkumu Pattermore. Ukázalo se však, že volně přístupné květy na území, kde přirození opylovači nebyli, byly také opylené. „Vyvstala tak otázka, kdo vlastně opyluje rostliny na Severním ostrově, kde žádní původní opylovači nejsou?“

Rozbor videozáběrů potvrdil, že výtečnými přenašeči pylu se staly invazní lodní krysy a drobný nepůvodní pták podobný vrabci – kruhoočko australopacifické (Zosterops lateralis). Ironií osudu je, že to jsou právě lodní krysy, které mají na svědomí vyhynutí místních opylovačů. Nyní však zastávají v přírodě jejich funkci. Takové zjištění je ale trošku proti srsti tradičnímu ochranářskému přístupu, který zvláště na ostrovech prosazuje jednoznačné odstranění nepůvodních druhů.

„Je potřeba znovu zvážit některé zavedené environmentální přístupy,“ říká Patermoore. „Pokud se pustíme do vytlačení nepůvodních druhů, musíme současně obnovovat populace druhů domácích. Slepá likvidace invazních druhů, které v ekosystému začaly plnit důležitou roli, může v konečném důsledku způsobit jen větší škody.“

Článek byl uveřejněn 16. 11. 2011 na serveru ScienceDaily pod názvem „Do Not Harm Invasive Species That Pollinate, Study Warns“.


reklama

 
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist