Jak rozvíjet lázně a zároveň chránit přírodní zdroje? Odpověď hledají brněnští vědci
"Lázeňství musí být šetrné k přírodním léčivým zdrojům, tedy zejména k pramenům minerálních vod, které lázně využívají. S jejich využíváním kolidují požadavky ochranářů či samotných obcí," uvedl Pavel Ptáček z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně.
V každé ze sedmi zemí, tedy kromě Česka i v Chorvatsku, Polsku, Maďarsku, Rakousku, Itálii a Slovinsku, odborníci nejprve analyzují stav lázeňství v jednom z modelových území, kterých je celkem deset. V České republice je předmětem výzkumu lázeňství v Jeseníkách, a to v lázních Karlova studánka, Bludov a Velké Losiny.
"Česko má v této oblasti co nabídnout. Jeho silnou stránkou je to, že má dobře nastavený systém vzájemně provázaných opatření v souvislosti s rozvojem lázeňství i ochranou minerálních vod. Ty jsou velmi dobře chráněny před poškozením či zničením. Na druhé straně musíme v některých oblastech sami na sobě ještě zapracovat," dodal Ptáček.
Lázeňství je v zemích, které se výzkumu účastní, vnímáno různě. Zatímco v Česku patří k lázeňství i promenády a parkové úpravy v okolí, v Maďarsku je lázeňství mnohem více zaměřeno na léčebné procedury.
Výsledkem společného výzkumu by mohl být interaktivní nástroj využitelný při plánování rozvoje lázní. "Do systému se již při plánování rozšíření kapacit lázní vloží data o dané lokalitě, a to od vydatnosti pramenů léčivých minerálních vod až po ubytovací kapacitu budoucího zařízení. Aplikace pak chytře poukáže i na další náklady, s nimiž je nutné počítat, a to v souvislosti s celkovou infrastrukturou. To může pomoci předejít některým původně nepředvídaným potížím," dodal Ptáček.
reklama