Jak vzkřísit mrtvé dno Baltského moře? Provzdušňovací pumpou

A proč je dno mrtvé? Může za to proces zvaný eutrofizace. Ten, jak známo, ničí nejen dna znečištěných moří, ale také třeba vodu v zanedbaných rybnících. Podstata je jednoduchá: do moří se dostávají v důsledku lidské činnosti (převážně zemědělského hnojení a znečišťování vod) živiny, zejména dusík a fosfor. Ty vedou k přemnožení planktonu a dalších organismů, které v hlubinných zónách vyčerpají kyslík a změní je postupně v oblasti bez života.
Vědci již v pilotních fázích zkoumali, zda prokysličení dokáže vrátit narušený ekosystém k životu. První výsledky byly povzbudivé, a nyní se tedy chystají na volném moři vyzkoušet obří „větrák“ poháněný větrem, který by v hloubce kolem 100 metrů prokysličovat tamní prostředí.
"Pomozme přírodě, aby si pomohla"
„Každý se nyní spíše soustřeďuje na to, jak omezit přísun chemických látek do moře tak, aby se eutrofizace Baltu snížila,“ uvedl profesor Anders Stigebrandt z Gothenburské univerzity. „Touto metodou můžeme pomoci přírodě, aby se s fosforečnany na dně vypořádala sama.“Podstata této metody je vlastně převzata z přírody – jako okysličovadlo ekosystémů například slouží mokřady napojené na větší vodní plochy. „Pokud se dno Baltu okysličí, dá se předpokládat, že každý kilometr čtvereční dna bude schopen odbourat velmi rychle kolem tří tun fosforu,“ odhaduje Stigebrandt. A pokud se kyslík udrží v hlubině i další dobu, po čase se tam vrátí život a ekosystém se sám začne obnovovat.
Vědci si hodně slibují od pokusné „pumpy“, která ční do výše 60 metrů a bude okysličovat vodu v hloubce více než 100 metrů. Pokud se to podaří, přijde na řadu další fáze, kdy by technici sestrojili ještě větší zařízení. To by měl být začátek rozsáhlého projektu, na jehož konci by byl návrat života do hlubinných zón Baltu.
reklama