Jak zní pavoučí síť? Vědci převedli vibrace vláken do hudby

Pavouci moc dobře nevidí, zato se hodně spoléhají na hmat. Jejich tělo a nohy pokrývají chloupky, které jim pomáhají se v okolním prostředí dobře orientovat tím, že umí rozpoznat různé druhy vibrací. Vibrace vydávají i všechna vlákna pavoučí sítě, každé vlákno přitom „zní“ jinak. Před pár lety skupina vědců tyto vibrace převedla na hudbu. Nyní ten samý tým svou práci vylepšil a přidal k ní prvek virtuální reality, díky němuž s pavoučí sítí mohou uživatelé interagovat. O práci vědců informuje Americká chemická společnost. „Lidé si často pavoučí síť představí jako plochou kulatou síť. Většina sítí má ale tři rozměry a každé jejich vlákno vibruje,“ říká vedoucí práce Markus Buehler z Massachusettského technologického institutu. Jeho tým studoval pavoučí sítě tropického pavouka Cyrtophora citricola.

Aby vědci byli schopni vytvořit 3D model a zvuk jednotlivých vláken, nasvítili pavoučí síť laserem a vytvořili sérii mnoha fotek s vysokým rozlišením. Z nich v počítači následně složili trojrozměrnou pavoučí síť. Každému vláknu také přiřadili zvuk - vznikla tak unikátní „melodie“, díky níž si můžete představit, co pavouci při pohybu ve své síti "slyší":

Zároveň vědci síť skenovali během toho, co ji pavouk snoval, a jednotlivé fáze také převedli na zvuk. Posluchač tak může slyšet, jak síť postupně vzniká.

„Celý proces vzniku sítě jsme převedli do virtuální reality. Uživatel u počítače si může sám pouštět zvuky různých vláken v pavoučí síti. Tím, že je můžeme v tentýž okamžik vidět i slyšet, můžeme lépe porozumět prostředí, v němž pavouci žijí,“ dodává Buehler. Záznam toho, jak prostředí virtuální reality vypadá a jak zní, si můžete pustit zde:

Detailní zmapování procesu vzniku sítě je podle vědců užitečné také pro porozumění celkové architektuře pavoučích sítí. Pavouci jsou složitý 3D tvar sítě schopni vytvořit bez jakýchkoli podpěr.

„Nejdůležitější na tom všem ale je, že nám tato práce umožnila vytvořit algoritmus, který je schopen rozlišit typy vibrací na pavoučí síti a přeložit je do sdělení. Například už umíme rozpoznat sdělení jako ‚chycená kořist‛ nebo ‚dorazil jiný pavouk a má romantické úmysly‛ a podobně,“ dodává Buehler.

Nyní se vědci snaží vytvářet signály, které chtějí pavoukům sami sdělit. Doufají, že by s nimi jednoho dne mohli začít komunikovat.

---

reklama

---