Tuleni jsou schopni napodobovat zvuky okolí včetně lidské řeči
Nejznámějším tuleněm, který uměl napodobovat zvuky, byl tuleň Hoover. Ten byl v sedmdesátých letech jako mládě nalezen v Maine a chován v domácnosti jako běžný domácí mazlíček. Protože byl od útlého věku v kontaktu pouze s lidmi, naučil se velmi dobře napodobovat zvuky, které slýchával. Od Hoovera tak běžně zaznívalo “hello” (“ahoj”) nebo “get out of there and come over here!” (“běž tam odsud a pojď sem”) a to stejným tónem, jakým na něj mluvil jeho majitel. V době, kdy měl tuleň již enormní spotřebu ryb, byl přemístěn do oceanária a těmito průpovídkami bavil návštěvníky.
Potenciál k napodobování zvuků, který tuleni mají, od té doby vědce velmi zajímá. “Tím, že porozumíme jednomu z mála savců, který umí napodobovat různé okolní zvuky, můžeme lépe porozumět tomu, jak se my lidé učíme mluvit a tomu, proč jsme tak upovídaní živočichové,” vysvětluje vedoucí studie Andrea Ravignani.
Vědci studovali osm mláďat tuleně obecného. Všechna mláďata se nacházela v záchranné stanici Dutch Sealcentre Pieterburen a byla stará 1-3 týdny. Po dobu několika dní byly malým tuleňům pouštěny zvuky z blízkého Waddenského moře. Tyto zvuky tuleni poslouchali ve třech stupních hlasitosti, ale v podobné tónové výšce, v jaké běžně komunikují.
Ukázalo se, že se tuleni umějí adaptovat na zvuky prostředí tím, že umějí snížit tón svého hlasu, což bylo doposud zaznamenáno pouze u lidí a netopýrů. Zároveň se umějí hlasitěji projevovat ve chvíli, kdy je jejich okolí hlasité, tak jako my lidé - zvyšujeme hlas abychom byli v hluku lépe slyšet. Vědce zároveň překvapilo, že se to mláďata naučila v tak krátké době. “Dokazuje to, že tuleni umějí kontrolovat své hlasivky mnohem lépe, než jsme čekali. Mohou nám tak pomoci s odhalením mnoha záhad, kterými je obestřená lidská schopnost mluvení,” uzavírá Ravignani.
reklama
Dále čtěte |
Na pohlaví záleží možná víc, než by se zdálo. Hlavně při pozorování ptáků
Když ryba usedne za volant. Izraelský experiment ukázal nečekané schopnosti zlatých rybek
Suchozemské želvy páchají demografickou sebevraždu. Na vině je agresivní chování želvích samců
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Karel Zvářal
7.11.2021 11:34Jaroslav Řezáč
7.11.2021 12:28 Reaguje na Karel ZvářalMajka Kletečková
7.11.2021 19:25 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.11.2021 21:08 Reaguje na Majka Kletečkováhttps://www.youtube.com/watch?v=T-MdgHHK4d8




Vědci odhalili, proč psi naklánějí hlavu ke straně
Nový nanogenerátor imituje pohyb řas a umí vytvářet obnovitelnou energii i při umístění na dně moře
Echolokace u kytovců funguje stejně rychle jako zrak u lidí, zjistila studie