https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jaka-bude-budoucnost-rezervace-masai-mara-v-keni-bez-prijmu-z-turistiky-roste-chudoba-a-pytlactvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaká bude budoucnost rezervace Masai Mara v Keni? Bez příjmů z turistiky roste chudoba a pytláctví

4.9.2020 03:34 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zrovna teď postupuje půl milionu pakoňů z Masai Mara do tanzanského Serengeti. Za jiných okolností by je nejspíš pozorovaly stovky zahraničních turistů a fotografů. Letos tomu tak není. Zato na pakoně líčí pasti pytláci. Šance, že budou dopadeni hrstkou zdejších rangerů, je minimální.
Zrovna teď postupuje půl milionu pakoňů z Masai Mara do tanzanského Serengeti. Za jiných okolností by je nejspíš pozorovaly stovky zahraničních turistů a fotografů. Letos tomu tak není. Zato na pakoně líčí pasti pytláci. Šance, že budou dopadeni hrstkou zdejších rangerů, je minimální.
Minimální stres, který vyplynul z nepřítomnosti turistů, zvířecím obyvatelům keňské přírodní rezervace Masai Mara jistě prospěl. Pokud jde o hospodaření zdejší správy a celkový rozpočet Masai Mara do blízké budoucnosti, byl letošní rok jednoznačnou katastrofou. Ekoturistika totiž nemůže fungovat bez turistů. Píše o tom Independent.
 

S rozlohou 1510 kilometrů čtverečních patří Masasi Mara k nejrozsáhlejším chráněným územím v Keni. Její ochranářský význam podtrhuje to, že na hranicích s Tanzanií volně přechází do národního parku Serengeti, a vytváří tak skutečně rozsáhlou bezpečnou zónu pro migraci divokých zvířat. Zrovna teď tímhle směrem postupuje půl milionu pakoňů, které by za jiných okolností nejspíš pozorovaly stovky zahraničních turistů a fotografů. Letos tomu tak není. „Žádná auta, vyježděné koleje v půdě. Klid pro zvířata,“ hodnotí letošní sezónu Jackson Looseyia, místní správce. „Ale také žádné peníze od turistů a strach z toho, co tu napáchají pytláci.“

Nejsou peníze, je hlad

Ti momentálně kladou na pakoně pasti, oka, protože v rozsáhlém území se nyní mohou nekontrolovatelně pohybovat. Šance, že budou dopadeni hrstkou zdejších rangerů, je minimální. A jsou si toho dobře vědomi. Ještě loni patřila Keňa k nejúspěšnějším africkým zemím, když přišlo na stíhání "wildlife crimes". Tedy právě pytlačení a prodej „masa z buše“. Dosahovali přitom až 80 % efektivity v usvědčení pachatelů. Pandemie koronaviru, která Keňu zbavila cestovního ruchu, to ale změnila. Na straně zákona teď nestojí dost lidí, ve vesnicích podél Masai Mara bez peněz od turistů panuje hlad. Případy pytláctví raketově rostou.

Loňský rok se podařilo na tržištích zajistit 1,8 tuny bushmeatu - „masa z buše“. Letos je to 2,8 tuny a rok zdaleka ještě nekončí. Za poslední dvě dekády bylo zajištěno 50 000 takových balíčků s masem a zatčeno 4500 pytláků, což je jistě slušná reputace. Teď ale na její udržení nejsou lidi. Správa Masai Mara nemá dost peněz pro rangery ani pro zajišťování kontroly v okolí rezervace.

Půda, která rezervaci nepatří

A hlavně ani nemá finanční zdroje na to, aby letos vyplatila více než 2000 majitelů půdy, jejichž pozemky do rezervace zasahují. Byli placeni za to, aby se zdrželi rušivých činností uvnitř rezervace.

„Pokud přestanou téci peníze, může celý zažitý model ekoturistiky přestat fungovat,“ říká Dickson Kaelo, šéfmanažer sdružení KWC (Kenya Wildlife Conservancies). Majitelé půdy mohou začít hledat externí zdroje financování. Od pytlačení zvířat na vlastní půdě, po oplocování vlastních pozemků nebo jejich zorání. „Dopad na zvířata v rezervaci by každopádně byl fatální,“ dodává Kaelo. Společně s dalšími místními správci a ochranáři se ale shoduje na tom, že jim to nemůže mít úplně za zlé. Smlouva o ekoturistickém podnikání hovoří jasně a je to správa Masai Mara, která ji letos nejspíš nedodrží. Někteří majitelé půdy v okolí rezervace se už nechali přesvědčit k dočasnému snížení výplaty, ale trvalé řešení to jistě není.

Ekoturistika, verze 2.0?

„Jsme ve zlomovém bodě, ve kterém se úplně nedá hovořit o nějakých dlouhodobých cílech ochrany přírody,“ doplňuje zoolog Jonathan Scott. Za zásadní teď považuje, aby se zvířata v rezervaci dočkala patřičné ochrany a pytláctví ustalo. Jenže to nás vrací k penězům na výplaty pro rangery. Kde je získat? Jedním z řešení do budoucna by prý mohlo být zdanění provozovatelů místních cestovních kanceláří a organizátorů vyhlídkových jízd, řidičů. Ti totiž za provázení turistů v rezervaci dosud její správě nic neplatili. A z toho, že by se to mělo změnit, nadšení nejsou. Jenže pandemie koronaviru ohrožuje budoucnost zvířat i lidí v Masai Mara.

Zatímco místní doufají, že nezaměstnanost zůstane minimální a turisté (a jejich peníze) se brzo navrátí, možná by nebylo špatné, kdyby ten návrat nevedl ke stejným pořádkům. Snahu o vytvoření nového a lepšího modelu turistiky, ze kterého by profitovala chráněná zvířata i lidé, místní povšechně vítají. V otázkách, jak to ale udělat jinak, se momentálně neshodnou.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Josef Mozek

4.9.2020 08:31
A kdo vlastně návštěvy turistů zakázal? Vláda? Jestli ano, poděkujte jí.
Odpovědět
ig

4.9.2020 08:33
Na turistiku je potřeba zapomenout, zelení aktivisté už brzo defacto zakážou létání. Pakoně si rovnou škrtám jako vyhynulý druh.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.9.2020 15:39
A jak to, že v té Africe žili domorodci před rozvojem turistického ruchu a jak to že tam žila všechna ta chráněná zvířata před vznikem rezervací a také jakěli potřebu migrovat ve velkém do Evropy? Doufám, že to není příliš otázek na naše chytré a moderní mladé.
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.9.2020 00:24 Reaguje na Jiří Daneš
Jednoduché. bylo jich 5 krát méně, o tolik se od padesátých let zvedla lidská populace v Africe
Odpovědět

4.9.2020 15:42
A jak to, že v té Africe žili domorodci před rozvojem turistického ruchu a jak to že tam žila všechna ta chráněná zvířata před vznikem rezervací a také jak to, že neměli domorodci potřebu migrovat ve velkém do Evropy? Doufám, že to není příliš otázek na naše chytré a moderní mladé.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.9.2020 20:28
Létání je třeba zakázat. Pakoně, zebry, hroši, sloni nebo antilopy, ti všichni produkují skleníkový metan. Proto jsem byl pro jistotu v únoru v Tsavu, než to ekologisti všechno zničí. Jinak paráda. V Keni jsou ochránci a ne ekologisti jak u nás.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.9.2020 20:43
Jo a zapomněl jsem dodat, že v NP Šumava, ani ne na poloviční rozloze, ( 680 km2 ) ekologisti z MŽV vymidlí ročně 1000 jelenů, což je minimálně 100 tun. Taky je to vidět, kolik zvěře člověk uvidí v Tsavu nebo na Šumavě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.9.2020 10:03
Tohle je jasně dopad ekologických fantasmagorií o nutnosti omezit létání a cestování vůbec. Prostě celoplanetární devastace.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist