https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jasany-ohrozuje-zakerna-houba-s-krasnym-jmenem-branit-jejimu-sireni-je-obtizne-upozornuji-lesnici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jasany ohrožuje zákeřná houba s krásným jménem. Bránit jejímu šíření je obtížné, upozorňují lesníci

21.11.2018 11:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jasan patří v České republice mezi nejvýznamnější listnaté dřeviny. Ohrožuje jej ale nekróza.
Jasan patří v České republice mezi nejvýznamnější listnaté dřeviny. Ohrožuje jej ale nekróza.
Jasan patří v České republice mezi nejvýznamnější listnaté dřeviny. V současné době se podílí na skladbě lesa 1,4 %. Plocha všech lesních porostů s jasanem činí 218 tisíc hektarů. Celková plocha lesních porostů jasanu zahrnuje celkem 40 822 hektarů. Tato čísla se ale časem můžou snížit. Na vině může být nekróza jasanu, způsobená vřeckovýtrusou houbou voskovičkou jasanovou. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
 
„V roce 2017 bylo chřadnutí jasanů celostátně evidováno na plochách o rozloze cca 2,8 tisíce hektarů, což je přibližně stejná rozloha jako v roce 2016," říká za Lesní ochrannou službu odborník na houbové patogeny dřevin František Lorenc. A dodává, že největší plochy postižené chřadnutím jasanů v roce 2017 byly evidovány v Jihomoravském a Olomouckém kraji. "Zdaleka nejvyšší podíl chřadnutí jasanů připadal na nekrózu jasanu, kterou způsobuje voskovička jasanová," vysvětluje Lorenc. "Z houbových patogenů se na chřadnutí jasanů podílejí také zástupci rodů Armillaria, Verticillium, Phoma, Phomopsis, Cytospora, Diplodia,“ vyjmenovává Lorenc. V České republice se největší problémy spojené s výskytem voskovičky jasanové objevují ve výsadbách s vyšším zastoupením a významem jasanu. Jde o vlhčí stanoviště v jasanovo-olšových luzích, v tvrdých luzích a v břehových porostech. V České republice se patogen vyskytoval pravděpodobně již od konce 90. let, kdy byly pozorovány první chřadnoucí porosty jasanů. V současné době jej Lesní ochranná služba zaznamenává víceméně hojně na celém území státu. Oba naše původní druhy jasanů – jasan ztepilý i jasan úzkolistý – jsou vůči tomuto patogenu, který byl do Evropy zavlečen z Asie, vysoce citlivé.

Voskovička jasanová.
Voskovička jasanová.

Patogen přezimuje v živých pletivech hostitele, na výhonech a větvích, ve formě mycelia. A drží se i v opadaném listí. Choroba se projevuje rychle se zvětšující nekrózou listů a řapíků v letním období a zejména hnědavou až černavou nekrózou výhonů a větví po celý rok.

Pro nekrózu jasanů je typický velmi rychlý nástup choroby. Patogen se v pletivech listů intenzivně rozrůstá, nekrózy se rychle zvětšují a už po několika týdnech infekce dochází k předčasnému opadu napadených listů. Předčasný opad listů kulminuje koncem srpna nebo v září a může dojít až k úplnému odlistění. Na opadaném materiálu patogen přezimuje a další vegetační sezónu se cyklus opakuje.

Na napadených výhonech a větvích pak patogen v podzimních a zimních měsících způsobuje rozsáhlé hnědavé až černavé nekrózy, které se rychle prodlužují, části výhonů a větví nad poškozením mohou usychat. Sazenice a mladé výsadby jasanů jsou nekrózou poškozovány rychleji a ve větším rozsahu než výsadby plně vzrostlé. Patogen byl pomocí molekulární analýzy identifikován také v semenech jasanu. Podle odborníků z Lesní ochranné služby je pohled na další vývoj situace velmi skeptický.

„Čelit dalšímu šíření patogenu je velmi obtížné. Mezi možná opatření patří v první řadě probírky napadených výsadeb a odstraňování více napadených neperspektivních stromů," radí odborníci z Lesní ochranné služby. Jako velmi důležité se podle nich jeví ponechávání fenotypově odolnějších jedinců jako základu potenciálně odolnějšího genofondu. "Vhodné je zásadně snížit podíl jasanů v porostech na lokalitách s vlhčím mikroklimatem – v jasanovo-olšových luzích, lužních lesích a v břehových porostech. Podíl jasanu by zde mohl prozatím dosahovat zhruba do 10 %.“

Na vhodných stanovištích (osluněná a provívaná exponovaná stanoviště na svazích s nižší vzdušnou vlhkostí, rozvolněné výsadby v krajině atp.) by mohl být podíl jasanů vyšší. Dlouhodobě bude nutné jasan na všech stanovištích do značné míry nahradit jinými stanovištně odpovídajícími druhy dřevin.

Dalším opatřením je používání zdravého materiálu v nových výsadbách jasanu. V lesních školkách, výsadbách, kulturách a mlazinách a v jejich okolí musí být sledován zdravotní stav jasanů, aby bylo možno případný rozvoj choroby co nejdříve zachytit. Napadený materiál musí být zlikvidován, ideálně hrabáním a pálením nebo kompostováním opadanky. Pěstební plochy by měly být umístěny mimo oblasti s trvale velkými zdroji infekce v blízkém i vzdálenějším okolí. U okrasných výsadeb a jinak cenných jedinců lze doporučit preventivní i kurativní použití fungicidů, které by mělo být provedeno na začátku léta.

V České republice se jasanu nejvíce daří v přírodní lesní oblasti Jihomoravské úvaly, v Českém středohoří, Polabí, Hornomoravském úvalu, Podbeskydské pahorkatině a Doupovských horách.

Jasan má své nezastupitelné uplatnění například v břehových porostech, a to díky svým stabilizačním schopnostem a toleranci vysoké hladiny podzemní vody. Ve volné krajině pak jasany najdeme ve větrolamech, stromořadích, či remízech.

Více o nekróze jasanu a jak jí čelit, najdete v letáku Lesní ochranné služby.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (10)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

21.11.2018 12:42
A je to tu zase.... zákeřná houba útočí na naše bezbranné jasany!

Ano v tomto případě jde mimo jiné o patogen, který je sem zavlečen a tudíž je pro jasany asi objektivní hrozbou, ALE....

Chřadnutí jakéhokoliv druhu stromu v ČR je hlavně způsobeno neřešením nedostatku přirozeného stavu vody v krajině a zničením malého vodního cyklu...

Říkat, že houba (důležitá součást lesního ekosystému, která mimo jiné pomáhá rozkládat dřevní hmotu a transferuje živiny do půdy) je škodlivá, ale hanebnost nejhrubšího kalibru!!!

Stejně jako když někdo říká, že dnes čelíme důsledkům "kůrovcové kalamity". Je to stejná lež a nepochopení lesa jako celku!!! Přemnožení kůrovce je následek dlouhodobě špatného hospodaření v lese a ne přičina!!!

V dnešní době, kdy se po celém světě pohybují mraky nepůvodních organicmů a rostlin říkat, že je potřeba řešit tuto situaci probírkou je tupé jak dvojka máslo!

Je hlavně potřeba zlepšit stav lesů a to tím, že se budou řešit příčiny jejich špatného stavu a né jen tupě hrotit následky!!!!!

A až bude vyřešeno toto, tak pak se může vést tuto válku (probírkou), kterou nelze vyhrát.....

Odpovědět

Jan Škrdla

21.11.2018 17:36
Šíření voskovičky (chalary) u nás má tyto důvody.

1. jedná se o nepůvodní invazivní druh, naše jasany jsou proti němu málo odolné (rezistence je dejme tomu 5-7%).

2. odolnost / náchylnost k tomuto patogenu je dědičná. U jasanu, stejně jako u ostatních listnáčů (kromě buku a dubu) se osivo pro pěstování sazenic sbíralo z malého množství stromů. Stávalo se, že třeba celá porostní skupina pocházela z jednoho mateřského stromu a pokud byl náchylný k napadení voskovičku - je z 50% zaděláno na problém.

3. jasan je často pěstován v monokulturách. Když se vrátíme k bodu 2 - máme tady stejnověký jednodruhový porost, složený převážně z jedinců málo odolných k chalaře. Když se ke všemu přidá třeba stres suchem, václavka a jako hřebík do rakve lýkohub - tak je na zkázu zaděláno.

Co se týká té probírky - je to zlatá střední cesta - uvedu proč.
Častější a běžně uplatňované řešení se celková rekonstrukce porostu. Napadený porost se celý vytěží ještě před dovršením mýtní zralosti. Kromě napadených a labilních stromů se vykácí i ty odolné, který by mohly dát v budoucnu základ nové odolnější generaci. Pak se zde vysází nové stromy, často jeden druh, a po pár letech se situace může opakovat s příchodem nového patogenu.
Další možností je ponechat porost, ať si poradí sám - to je rozumné v případě smíšeného porostu - v případě monokultury to vzhledem k nízké rezistenci skončí rozpadem porostu.

Naopak silná zdravotní probírka může být cestou k převodu monokultury na smíšený, z počátku 2. etážový porost. A to za předpokladu, že dojde k podsadbě jasanu stínomilnými druhy (lípa, habr, kde je trochu více svěla i javor mléč nebo jilm) a tam, kde vzniknou větší mezery, tak je možné vysadit i světlomilnější druhy (např. dub, třešen).


Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.11.2018 12:31 Reaguje na Jan Škrdla
Ano to souhlasím... samozřejmě, že probírka je lepší než oba ostatní extrémy (v 90%). A naprosto souhlasím s tím, že je potřeba porosty stabilizovat a přetvářet na různodruhové, různověké s ponecháním části dřeva jak k zetlení, tak "mrtvých" stromů na stojato.

Ale pořád se zapomíná řešit příčina oslabení všech porostů.. pořád se mluví jen o tom jak řešit následky a ne příčinu...

A navíc jsou tyto články podávány tak, že "dřevokazná houba je viník", "kůrovec je viník".... dokud to bude takto probíhat společností, tak se nic moc nezmění..

Aktuální problém lesů (jako i veškeré jiné krajiny) je, že k ní člověk pořád přistupuje svým omezeným a pokryteckým způsobem.... tedy většina lidí... jsou i takový, kteří se onu příčinu snaží řešit, ale jsou v naprosté menšině a ještě do nich všichni kopou a dělají maximální problémy, aby se náhodou neukázalo, že na tom přístupu něco je a nemuseli tak měnit svůj přístup!!!!

Odpovědět
mr

27.11.2018 22:14 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Když čtu ty vaše teorie, tak mě napadá jediné - EKONOMIKA. Pro oba asi sprosté slovo bez znalostí jeho elementárního významu. Vy zřejmě hrajete na DOTACE, jak celá vláda. To ale není dlouhodobě udržitelné a nakonec tu vaši srandu bude muset někdo zaplatit.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.11.2018 22:27 Reaguje na
Na dotace nehraju. Vládu nemusím, premiéra už vůbec. Pokud si to uvědomujete, brzy bude doplácet na důsledky pěstování monokultur.
Když jste tak chytrý - jaké máte znalosti o chřadnutí jasanu? Jaké nabízíte řešení?
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.11.2018 08:14
Pochopitelně, že by se dalo té rezistenci napomoct genetickou manipulací, ale to bychom nesměli být v EU.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

25.11.2018 03:58
EU nějakou směrnicí brání v genetickém šlechtění jasanů? Vím o tom málo, prosil bych bližší informace.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.11.2018 07:58
@Petr Jílek
V EU nesmíte mít ani světélkující akvarijní rybičky s genem z medúzy (likvidační pokuty ve statisících Kč), přestože v civilizovaných zemích jsou zcela běžně k dostání.
Takže GM jasany by zcela jistě neprošly.
Odpovědět
J

Josef Mozek

27.11.2018 23:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud se bude kdeco řešit genetickou manipulací, nebude se brzy dělat nic jiného. Jasan není natolik nepostradatelný, aby se tímto utratily stamiliony. Příroda si obvykle sama poradí. Pokud jasany soustředěné v nějakém pokusném zařízení budou léčeny, tak pravděpodobně časem posílí svůj obranný systém natolik, aby se postupně vytvořila odolnost vůči cizopasníkovi.
V dnešní době si hodně přebytečných "odborníků" založilo živnost na boji proti údajně škodlivým tzv. invazivním druhům ( jediné škody vznikají společnosti tím, že tyto lidi platí ). Bylo by divné, kdyby genetickými manipulacemi vznikaly vlastně nové druhy a tím byl narušen přirozený vývoj v přírodě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.11.2018 07:43
@Josef Mozek
1. Chceme-li zachovat diverzitu přírody, má tam i ten jasan jednoznačné postavení.

2. Čekání na výskyt potřebné mutace může trvat léta i staletí a výsledek je krajně nejistý. Cílený zásah do genomu, odstraňující konkrétní slabé místo v boji s tímto novým parazitem, je daleko praktičtější.

GM je poměrně levná a její cena dále klesá.
Takový zásah, jaký teď provedli v Číně (holčičky rezistentní vůči HIV), je už dnes o několik řádů levnější než (beznadějná, jen ulevující od potíží a prodlužující život) léčba pacienta s touto infekcí. A za pár let si bude moci pořídit děti s rezistencí nejen proti AIDS, ale i některým dalším chorobám (na které neexistuje očkování nebo jiná vhodná prevence) i nižší střední třída. Pochopitelně ne v zaostalé EU.
Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist