Je salát ekologičtější než slanina? Ne, když jde o klima
Zelenina a ovoce jsou jistě základem pestré a vyvážené stravy a pomohou vám v boji s nadváhou. Ale vaše vegetariánství rozhodně nepomůže boji s globálním oteplením a klimatickými změnami. Navzdory proklamovanému ekologickému přínosu vegetariánství to tvrdí výzkumníci z Univerzity Carnegie Mellon (CMU) ve Spojených státech. Ti se rozhodli podívat na zoubek aktuálním doporučením amerického Ministerstva zemědělství a vyhodnotit jejich skutečné dopady na životní prostředí. Jistě, ve Státech už pár desetiletí svůj boj s obezitou úspěšně prohrávají, tak je doporučení o začlenění více ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a mořských plodů asi na místě.
„Možná pokud jde o boj s obezitou, ale nikoliv s klimatickými změnami,“ pohotově doplňuje profesor Paul Fishbeck, vedoucí autor studie. „Stačí se jen podívat na srovnání emisí připadajících na jednu vyprodukovanou kalorii potravy.“ Ve skutečnosti jsou zmíněná ministerská doporučení pro životní prostředí ničivější, než by se vůbec na první pohled zdálo. Produkce těchto potravin je totiž spojena s intenzivním čerpáním zdrojů energie a produkcí skleníkových plynů. Výzkumníci z CMU se soustředili na měřitelné změny ve využití energie, „modré“ vodní stopy (blue water footprint), tedy vody určené pro závlahu a nakonec emise skleníkových plynů spojené se vzorci spotřeby. A co zjistili? Že dát si ve Státech k obědu salát je pro životní prostředí horší, než spořádat porci slaniny.
„Velká množství druhů běžně konzumované zeleniny vyžaduje intenzivní příkon energie pro svůj růst,“ říká Fischbeck. „Lilek, celer nebo okurky rázem vypadají o poznání hůř, když je srovnáme s vepřovým nebo kuřecím masem.“ Boj s obezitou pomocí zdravé stravy a ekologický přínos zemědělství stojí proti sobě na miskách vah, a vyvažovacím jazýčkem je zde složení diety. Jak to celé funguje? Snaha dostat do sebe méně kalorií má pozitivní dopad na životní prostředí (menší spotřeba energie, závlahové vody i emisí – zhruba o 9 %). Ale tendence jíst zdravě, tedy méně masa a více ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a mořských plodů zvyšuje spotřebu energie o 38 %, spotřebu vody o 10 % a emise skleníkových plynů o 6 %.
Spoluautorka studie Michelle S. Tomová k tomu dodává: „Je to komplexní vztah mezi složením potravy a životním prostředí. To, co je z hlediska zdraví rozumné a správné pro nás, jednoduše není vždycky to nejlepší pro životní prostředí. To by si příště měli autoři podobných doporučení uvědomit.“
Zastánci vegetariánské a veganské stravy připouští, že výroba některých jejich oblíbených potravin, především sójových polotovarů, může být náročná na energii. S publikovanou studií ale nesouhlasí. Podle nich nesrovnává dopady skutečných jídelníčků lidí, kteří mají rádi maso a těch, kteří se mu vyhýbají.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
COP29 schválil navýšení klimatické pomoci za kritiky rozvojových zemí
COP29 schválila dohodu o zahájení globálních obchodů s uhlíkovými povolenkamiOnline diskuse
Všechny komentáře (10)
Ve jmenované studii ovšem není uvažován vliv hlavního emitovaného plynu skotu, kterým je metan. Takže je otázkou, co vlastně výzkumníci změřili.
Je ovšem důležité upozorňovat na skutečnost, že je třeba používat mozek pro hodnocení všech těchto zpráv, a že svět není jen černobílý.
Viktor Wolf
22.12.2015 09:16Více info, o tom, jakej je to nesmysl:
http://www.slate.com/blogs/browbeat/2015/12/16/that_viral_study_about_how_vegetarians_are_killing_the_environment_is_ridiculously.html
nebo
http://www.huffingtonpost.com.au/entry/vegetarian-bad-for-environment-debunked_567072d7e4b0e292150f95a4
Marek Drápal
22.12.2015 10:34Tomáš Zeman
24.12.2015 08:30Srovnávání salátu a slaniny je opravdu zavádějící ale můžeme si tam srovnatelnější potraviny a porovnání vyjde podobně. Navíc mnohem větší zavádějící informace je oblená propaganda o úživnosti z 1 ha. Asi tím, že většina lidí co to hlásaji si nikdy nic pořádně nepěstovala a žije ve městě živ. stylem odtrženým od přírody a jejích zákonitostí, tak si neuvědomují, že na velké části půdy se nedá efektivně, tzn. ekologicky a udržitelně praktikovat jiná zem produkce než chov zvířat na maso.
Vegetariánství a vegantsví jsou v našich zeměspisných šířkách nepřirozené stravovací úchylky, závislé na dovážených potravinách a tudíž energeticky velice náročné = neekologické.
Přesně jak píše Katka, chce to používat mozek a nevidět svět černobíle.
Cesta by měla být v rozumné spotřebě kvalitního biomasa a tuzemské nebo když tak středoevropské zeleniny. Prostě ctít sezonnost a lokálnost potravin. To na co vegetariánství ani veganství nedbá a s čím se těžko popasuje. I když kdo ví co čeká české zemědělství vlivem klimatických změn... Na kterých se podepisuje i zdravá výživa :-) Stačí zajít do prodejen nebo restaurací zdravé výživy a uvědomit si odkud co je.
A že vegetariánství v našich zeměpisných šířkách je nepřirozenost závislá na dovozu potravin z celého světa.
Vegetariánství u nás nemůže být šetrné k živ. prostředí a je neekologické a neudržitelné !! Uvědomujete si, co nakupujete ? Odkud to je, jak to rostlo a jak se to sem dostalo ? Asi ne :-)
Přestaňte už být za hlupáky a neohánějte se ochranou přírody !!
Cesta by měla být konzumace masa v rozumné míře a s důrazem na welfare a kvalitu, ne jeho odmítání.
Marek Petr
24.12.2015 12:55 Reaguje na Tomáš ZemanPotrava pro zvířata pochází z naprosté většiny z půdy, na které by klidně mohly růst odrůdy vhodné pro lidi. Nejhorším důsledkem potřeby takového množství krmiva pro zvířata je odlesňování pralesů.
A to, že nejlepší je jíst lokálně pěstované potraviny, je mýtus. Mnohdy je ekologičtější základní potraviny dovézt z míst, kde vyrostou s menší energetickou zátěží. Zjednodušeně ne vždy platí nerovnost
ekologická stopa daleko + ekologická stopa dovozu > ekologická stopa blízko.
Zbytek příspěvku jsou jen kopance ekologa, který se cítí méněcenně, když se vegani *ani nemusí moc snažit*, aby byli ekologičtější než on.
Tomáš Zeman
25.12.2015 13:00 Reaguje na Marek PetrVysvětlovat detaily by bylo na dlouho a myslím, že by to nepomohlo.
Kdo chce, pochopí i tak, kdo nechce bude psát nesmysly jako ty :-)
To co jsi napsal je právě ta vegetariánská demagogie, kvůli který jsem se tady ozval :-)
Když píšu o welfare chovem , samozřejmě myslím bio, tak nechápu proč sem do toho taháš odlesňování pralesů.
Zajímalo by mě jaký základní potraviny vyrostou jinde s menší zátěží :-))) Zřejmě myslíš čertsvou zeleninu v zimě v Itálii, Holandsku a Španělsku ve skleníkách :-)
Jsem zemědělec, chovám dobytek i pěstuju zeleninu, takže o produkci i odbytu leccos vím. I o spotřebitelích a jejich myšlení :-)
Přijde mi, že nevíš nic o zemědělství a o tom, jak se ti vzalo na talíři to co jíš, jinak by jsi to nemohl myslet vážně.
To pod předešlým komentářem jsem zapomněl při psaní smazat a nejde to už upravit...
Marek Petr
25.12.2015 20:47 Reaguje na Tomáš ZemanTady je na ni odkaz:
http://link.springer.com/article/10.1007/s10669-015-9577-y
Welfare chovem NEJDE zasytit celou populaci, takže to NENÍ koncepční řešení problému. Jednoduše na zemi není dost místa pro welfare desítky miliard zvířat. (Za rok se jich zabije přes 60 000 000 000, ale hodně z nich jsou brojleři, kteří se točí každý měsíc.)
Co se potravin a dovozu týká, tady je základní popis problému:
http://www.worldwatch.org/node/6064
Přijde mi, že jako zemědělec víš převážně jak chovat dobytek a pěstovat zeleninu, ale širší obrázek ti uniká.
Tomáš Zeman
26.12.2015 11:08 Reaguje na Marek PetrNepsal jsem o zasycení populace welfare chovy. Jen že je welfare chovy jsou řešením vaší hysterie proti masu. Proč nechceš vidět, že odhadem minimálně na 1/4 Země se nedá nic smysluplně pěstovat, za to se tam nechá extenzivně chovat dobytek. A hlavně na to neargumentuj emisema metanu :-) To je další výplod lidí, který se už neví čeho chytit, jen aby nemuseli měnit svůj životní styl. Přežvýkavců bylo před sto lety dvakrát víc než dneska a klimatický změny nebyly. A i kdyby ten chov měl větší vliv na klima než doprava, co je užitečnější, co je uzavřenější cyklus a má míň vedlejších vlivů je jasný.
Navíc jsem psal o potřebném snížení spotřeby masa.
Nevytrhávej fakta ze souvislostí a nesrovnávej pořád nějaký extrémní příklady, kdy obchod i zemědělství dneska fungují často dost nesmyslně a neudržitelně. Ale to všechno má systémový řešení. Jenže vy praktický funkční řešení právě nenabízíte, jen slepé zavrhnutí. To jsou tak iracionální přístupy. Viz. předvánoční protest proti zabíjení kaprů :-) Prostestoval někdy někdo proti vegetariánům ? Že jste tak odtržený od přírody, že vám vadí konzumace masa, to je váš problém. Samozřejmě máte na svůj názor právo ale jen se tím shazujete.
Prostě je na Zemi jistá kapacita pro chov masa a tu je hospodárný = udržitelný využít.
Nevíte jak může fungovat zemědělství, jaký jsou jeho možnosti a zdá se mi, že ani nevíte co jíte.
Vegetariánská strava je mi sympatická, veganskou respektuju jako léčbu v krajních případech ale když vidím jídelní lístek nebo původ zboží v obchodech, nepotřebuju studie na to co je víc eko.
Už mi prošlo rukama dost dotazníků a výzkumů na to, abych si dokázal představit jak se data shromažďují a jakou to má výpovědní hodnotu. Navíc to většinou dělaji lidi ve svých kancelářích odtržený od praxe a reality, takže ty ten výsledek dokonaji.
Každý se chce nějak uživit, hlavně aby to nebyla fyzická práce, nejlíp něco intelektuálního v kanceláři :-) Což není problém, grantů na to je dost. Ekonomika dneska funguje záhadným způsobem ...
Kdyby fungovala přirozeně, hned by se ukázalo co a jak. My tady teorizujeme ale praxe by byla třeba jiná. Jen prostě mám dojem, že k tý praxi mám blíž než ty. Protože ta je hlavně v reálu kolem nás, ne v textech na netu a intelektuálních diskusích.
Nenapsal jsi jaký potraviny je šetrnější dovézt :-)
Marek Petr
31.12.2015 20:59 Reaguje na Tomáš Zeman"vaše vegetariánství rozhodně nepomůže [...] začlenění více ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a (sic!) mořských plodů"
Ta originální studie o vegetariánství a veganství sama o sobě vůbec nemluví. Srovnává diety, které nejsou bezmasé.
Proč já bych se vůbec měl namáhat argumentovat, když z tebe padají perly jako "Přežvýkavců bylo před sto lety dvakrát víc než dneska"?
Vážně? Bylo jich v roce 1915 výrazně víc, než 7 miliard?
