Jeskynní lidé dovedli zvířecí pohyb zachytit lépe než moderní umělci
Zkoumáním toho, jak věrohodně je na malbách pohyb zvířat zachycen, se zabývali vědci z maďarské univerzity Eotvos. Jednotlivé fáze kroku či běhu většiny čtyřnohých zvířat se v základu podobají. Lze to dobře sledovat na snímcích, kterými se na konci 19. století proslavil fotograf Eadweard Muybridge.
Gabor Horvath se svými kolegy porovnal, jak přesně a správně se podařilo pohyb zvířat zachytit umělcům. Zkoumali jak nástěnné jeskynní kresby krav, slonů, koní a dalších zvířat, tak moderní malby a sochy zvířat v pohybu. Celkem se zabývali tisícem obrazů.
Podle maďarských vědců jsou na většině všech zkoumaných obrazů nohy zvířat v pozici, která neodpovídá skutečnému pohybu. Prehistoričtí umělci kreslili své objekty přeci jen přesněji. Vědci jejich chybovost vyjádřili 46,2 %. Moderní umělci, kteří malovali ještě před tím, než Muybridge zachytit zvířecí pohyb na fotografii, měli míru chybovosti 83,5 %.
Po té, co se na fotografii zachycené fáze pohybu staly známé, tedy po roce 1887, klesá chybovost kreseb na 57,9 %.
Podle vědců není jasné, zda za nepřesně zachyceným pohybem stojí umělecká licence, nebo nepochopení jednotlivých fází pohybu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
IQ - 8. 12. 2012 - AlešTen důvod je v tom , že lidé žijící v jeskyních měli stejnou inteligenci a potenciál jako máme dnes my. Jenže inteligence je k ničemu když není energie a proto se lidstvo začalo rychle vývíjet teprve po objevu fosilních paliv a umělého dodávání energie do půdy. Teprve potom mohli i běžní lidé využívat svůj potenciál k inovacím a ne bojovat o holé přežití. Bohužel určitá skupuna lidí to do dneška nepochopila a myslí si, že život v preindustriální sféře byla romantická harmonie. |