Jihočeská tkalcovna chce nabízet ovčí vlnu na zateplování domů
Firma vyrábí hlavně designový bytový textil, 90 procent jsou vlněné deky, plédy i přehozy. Loni zvládla pět kilometrů dek a bavlněných ubrusových látek. Používají se jen přírodní materiály, vlna, bavlna a len. Filip Kubák teď rozšíří záběr o vlněnou izolaci. Začal ji vyrábět z vlny ovcí, jež ji nemají tak dobrou, aby se z ní daly dělat přikrývky či jiný textil. Sám si s ní zatepluje dům.
Rouno má rodinná firma jen z ryze českých a slovenských chovů. Dřív ho brala z Austrálie a Nového Zélandu. "Přišlo mi dlouhodobě ekologicky nesmyslné to sem tahat přes půl planety. Tak jsme našli způsob, jak to zpracovat, i když to, co koupíte od farmářů, se kolikrát musí přebrat, aby v tom nebyly slepence kolem ocasů; také vyprat, mechanicky vyčistit. Čistíme jenom ručně, žádnou kyselinou, aby vlákno zůstalo co nejméně poškozené," řekl 32letý Kubák, jehož prapradědeček firmu založil.
V dílně je deset tkalcovských stavů. "Jsme takové živé muzeum, protože stavy, na kterých tkáme, jsou z roku 1936. Běžně je mají vystavená technická muzea, my na nich jedeme každodenní produkci. Má to svůj důvod, protože ty stavy jedou člunkovým způsobem, kdy člunek létá zleva doprava, obtočí krajní nit a tím vzniká tkanina s pevným okrajem. To žádný moderní stav neumí," popsal Kubák. Nejstarší, přes sto let starý stroj, je saské pásové snovadlo.
Náročná je péče. Nejhorší je, když praskne tři metry dlouhá, kovaná kliková hřídel. Stáří strojů klade i vyšší nároky na pracovníky: když přijde nová zaměstnankyně, trvá jí nejméně rok, než začne tkát. Vzory čerpají z tradic; v polovině 18. století tvořili tkalci téměř třetinu obyvatel Strmilova. Hodně vzorů dělá Kubák sám, na některých spolupracuje s designéry. Loni vyhrála firma v kategorii Výrobce roku při 15. ročníku cen Czech Grand Design.
Loni utržila tři miliony a skončila v zisku po zdanění 587 000 Kč. Vyplývá to z účetní závěrky. Při první covidové vlně se na jaře zastavily zakázky, tkalcovně ale později pomohla objednávka od J&T banky, pro její klienty k Vánocům.
Kubák plánuje, že do přádelny pořídí nové stroje za šest milionů, aby mohli dělat kvalitnější příze. "Hodně zakázkově zpracováváme ovčí vlnu pro chovatele, ať to chtějí do vyčesané vlny, do příze nebo chtějí mít deky z vlastní vlny," řekl Kubák, jejž k řemeslu vedl dědeček.
Je pátou generací, jež firmu vede. Od roku 1870 se rodinná tradice přerušila jen dvakrát. Poprvé, když musel jeden z předků narukovat do první světové války, a pak za komunismu. Po znárodnění v roce 1948 připadla dílna pod Ústředí lidové umělecké výroby. Tehdy ji vedl Ferdinand Kubák mladší, dědeček dnešního majitele.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Jiří Svoboda
30.12.2021 10:53Pokud Kubáci od svého záměru včas upustí, ušetří sami spoustu peněz a stavebnictví od velmi hloupého pokušení.
Petr Pekařík
30.12.2021 13:02 Reaguje na Jiří SvobodaDarth Bane
31.12.2021 09:57 Reaguje na Petr PekaříkZbyněk Šeděnka
30.12.2021 16:29P.S. Když se to napustí nějakým jedem, bude to pak "eko"?
Darth Bane
31.12.2021 09:55 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMarcela Jezberová
30.12.2021 20:02Zbyněk Šeděnka
30.12.2021 21:29 Reaguje na Marcela JezberováPetr Pekařík
31.12.2021 08:57 Reaguje na Marcela JezberováBez chemie to nemá šanci v konstrukci přežít pětiletku.
Jiří Svoboda
1.1.2022 14:01 Reaguje na Marcela JezberováMajka Kletečková
1.1.2022 19:29 Reaguje na Jiří SvobodaMajka Kletečková
30.12.2021 21:36Darth Bane
31.12.2021 09:52 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
31.12.2021 09:52samozhášivost. Bez přídavné chemie to vlna nesplňuje a samozřejmě
i ta odolnost vůči molům a jako ubytovna hlodavcú je sporná. No
a v neposlední řadě stupeň nasákavosti vody. Ona i taková mokrá
minerální vlna nejenom hůře izoluje, ale je schopna zničit stavbu.
Já bych byl spíše pro propagaci a inovace při jejím použití v
oděvnictví a obuvnictví. Nezapomenu na papuče z dob socíku z ovčího
rouna a nebo z lisované vlny. Ty opravdu hřály a byly pro nohy jako
peřinka, což hodnotili lidé po šichtě v bagančetech a gumácích za 1*.
Darth Bane
31.12.2021 10:23 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
31.12.2021 15:26 Reaguje na Darth Banesajrajt, že se nábytek považuje po použití za nebezpečný
odpad. To, že v tom lidé mnohdy bez větrání žijí půlku
života je hnus a přitom masiv končí v kotlích. Mám doma
ještě jako relíkvii vlněné válenky po strejdovi vyrobené
pouze ze zplstněné vlny zpevněné údajně smrkovou smůlou.
Jsou pevné, nekloužou ani na ledu a hřejí i v mrazech
-20. Do tanečních to ale není, ale na posed a nebo na
krátkou procházku v mrazu super. Samozřejmě na ven to
je dnes překonáno, ale jako papuče by to bylo super.