https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jizerske-hory-jsou-geologicky-pestrejsi-nez-se-dosud-udavalo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jizerské hory jsou geologicky pestřejší než se dosud udávalo

15.9.2019 00:30 | LIBEREC (ČTK)
Jizerské hory jsou geologicky pestřejší než se dosud udávalo. / Ilustrační foto
Jizerské hory jsou geologicky pestřejší než se dosud udávalo. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Jizerské hory jsou geologicky pestřejší než se dosud udávalo. Pracovníci libereckého muzea a speleologové zjistili, že na severních svazích je i třetihorní vyvřelá hornina polzenit. Jejich bádání také ukázalo, že je v horách nezvykle velké množství přírodních jeskyň i více lokalit, kde se v minulosti těžilo. Objevili také například další suťové jeskyně, které se místně nazývají Valhaly. O výsledcích průzkumu informoval Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.
 

Kdyby se dal terén zbavit povrchové vrstvy, bylo by podle Rouse vidět, že Jizerské hory netvoří homogenní žulový masiv. "Ale, že masiv je plný puklin s žilnými horninami, přičemž v některých místech jsou žíly jen desítky metrů od sebe. Na povrchu už tyto tělesa neuvidíme, ale jeskyně tvoří přirozené pasti a v nich nacházíme úlomky i balvany hornin jako třeba čedičů nebo polzenitů," uvedl Rous.

Polzenitové žíly si můžou lidé prohlédnout za Ještědem. Tvoří známé Čertovy zdi v Podještědí, byly potvrzeny v Liberci a pokračují až k severním svahům Jizerských hor. "To se zatím nevědělo. Ze speleologického hlediska je zajímavé, že se polzenit v žule chová opačným způsobem než v pískovci," uvedl Rous. Zatímco Čertovy zdi vznikly tím, že pískovec zvětral a erozní činností byl "odhalen" polzenit, v Jizerských horách to bylo obráceně. "Tady se rozpadá polzenit a trochu i okolní tepelně poškozená žula," uvedl Rous.

Při badání se podle něj zaměřili na hledání takto vzniklých suťových jeskyní. "Náš primární cíl byl najít tento typ jeskyní a Jizerské hory nás překvapily jejich velkým množstvím," řekl. Podle Rouse jsou nyní díky získaným zkušenostem schopni dopředu predikovat, kde se zvláštní horniny nacházejí. Podařilo se nalézt i další suťové podzemní prostory označované jako Valhala. Nejznámější, původně tak pojmenovaná, je u přehrady na Černé Nise. Nedaleko od ní u Rudolfova se v roce 2016 podařilo najít další, o níž se nevědělo. "Bylo to první velké překvapení. Strávili jsme skoro čtyři hodiny v podzemí a neprolezli jsme ji celou. Byl to impuls, který celé mapování nastartoval," dodal Rous.

Na výzkumu se kromě něj podílela Jana Stěhulková z muzea, liberečtí jeskyňáři a pomáhalo dalších asi deset lidí. Výsledky bádání shrnuli do knihy, jež vyjde nejspíš v říjnu. Kromě jeskyní je věnovaná i dolům, známé jsou drahokamové na Jizerce a cínové u Nového Města pod Smrkem. "My jsme zjistili, že těch míst, na kterých probíhaly pokusy o těžbu, je mnohem více," řekl Rous. Podle něj možná nalezli pozůstatky po pokusech o dolování na Smědavě či třeba už v Globicově mapě frýdlantského panství ze 17. století je popsán i stříbrný důl. "Geologicky nám do Jizerských hor zatím nesedí. Když se ale podíváme do terénu, kde byl situován, tak zjišťujeme, že je tam velká koncentrace hornických pokusů," řekl Rous. Při badání odhalili i třeba, že některé historky spojené s jeskyněmi jsou asi smyšlené. Například v nejznámější pseudokrasové jeskyni na Liberecku - Loupežnické, údajně v 15. století ukrýval lup a přebýval v ní lupič. "Na 90 procent to ale není jeskyně, ale důl, ve kterém se na konci 19. nebo spíše začátku 20. století doloval živec pro porcelánky. Ostatně dodnes je tam zaklíněn bór, neboli vrták, snad památka na těžbu," dodal Rous.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Marek Kuntoš
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist