Jizersko-ještědský horský spolek dokončil obnovu rašeliniště v Jizerských horách

Ilustrační foto

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Rašeliniště Jizery o rozloze přes 200 hektarů leží v nadmořské výšce od 803 do 873 metrů nad mořem a tvoří ho rozsáhlý komplex biotopů v mělkém údolí řeky na hranici s Polskem. Jde o největší rašeliniště v Jizerských horách, které podléhá nejvyšší ochraně. Vlastní rezervaci chrání široké ochranné pásmo, které ale bylo v minulosti necitlivě odvodněno systémem kanálů s cílem zajistit další plochy pro intenzivní pěstování lesa. "Zde samozřejmě smrkových monokultur, kvůli příliš drsnému klimatu se ale lesu nikdy nedařilo, kanály však zůstaly," doplnil Schneider.

V oblasti nejde o první záchranné práce. "Lokalitu jsme už v minulosti revitalizovali prostřednictvím instalace kaskád dřevěných hrázek v jednotlivých drenážních příkopech. Tehdy byly přehrádky montovány pod úrovní terénu a k obnově rašeliniště tak sice přispěly postupným zvýšením hladiny podzemní vody, částečně i zarůstáním kanálů, výsledek ale nebyl ideální. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR jsme začali pracovat na rozšíření systému o celé série nových hrázek," uvedl Schneider.

Ochránci přírody v rašeliništi vybudovali 97 nových dřevěných hrázek, které jsou umístěny do úrovně terénu nebo i mírně nad ní. "Zachycená voda se tak snáze a ve větším objemu rozprostírá do šíře rašeliniště, které získává ideální podmínky pro svůj další rozvoj," řekl. Hrázky jsou v kaskádě jedna za druhou ve směru odvodňovacího kanálu. "Tímto způsobem se voda místo rychlého odtoku zadržuje, postupně vsakuje a významně zvyšuje hladinu podzemní vody," dodal. Přehrazené kanály osidluje rašeliník a další mechorosty a terén se postupně srovná s okolím.

Rašeliniště Jizery je unikátní i tím, jak se vyrovnalo takřka bez pomoci člověka s imisní a kůrovcovou kalamitou, která zasáhla lesy v Jizerských horách před 30 až 40 lety. Vyskytují se tam i vzácné druhy zvířat a rostlin, třeba tetřívek obecný, sýc rousný nebo jeřáb popelavý. Rezervace je ve správě Lesů ČR, zhruba polovina je bezzásahovým územím. Členové horského spolku museli veškerý potřebný materiál na místo dopravit v rukou a na zádech. "Vlastní práce byla také prováděna ručně s ohledem na výskyt ohrožených rostlin a živočichů," dodal Schneider.