Jsou opravdu všechny invazivní druhy nebezpečné?

Přicházejí ze vzdálených končin, nemají u nás přirozené nepřátele, a tak nemají zjevně nic lepšího na práci, než se zběsile množit a škodit. Ano, invazivní rostlinné druhy mají obecně takovou pověst. Vědci zkoumali, zda je tomu tak oprávněně, píše ScienceDaily.

Do ověření se pustil Stan Harpole, odborný asistent katedry ekologie univerzity v Iowě. Podle jeho závěrů se ukazuje, že vlastnosti k rozšiřování mimo původní oblast výskytu mají sklony a vlohy všechny rostliny bez rozdílu, ale jen málo z nich při zavlečení vykazuje vlastnosti agresivních a problematických plevelů.

Harpole sestavil tým sedmi desítek botaniků, kteří zkoumali invazní rostliny celkem v pětašedesáti zemích světa a testovali předpoklad o obecném nebezpečí, které nepůvodní druhy v krajině představují. „Obecně se totiž předpokládá, že když rostliny „napadnou“ novou oblast, stávají se mnohem hojnějšími než ve své domovině,“ vysvětluje Stan Harpole. „A vysvětluje se to nedostatkem přirozených predátorů a nemocí. Jenže ono to tak úplně pravda není. V průměru se invazní rostliny rozhodně hojnějšími nestávají.“ Existuje totiž ekology oblíbené pravidlo „invazních desítek“. „Z počtu přibližně sta druhů rostlin, které se dostanou mimo domovinu, má jen asi 10 % šanci na přežití mimo skleníky nebo uměle udržované podmínky. A jen další 10 % z nich má vlastnosti k tomu, aby se alternovali do role invazního škůdce,“ vysvětluje Harpole.

Existuje tedy jen zlomek invazních rostlin z celkového počtu nepůvodních druhů, jenže tyto exotické exempláře získávají nemalou mediální pozornost. Invaze je poměrně přirozený proces, pokud ji budeme chápat jako proces osídlování nových stanovišť, zmiňuje Harpole ve své studii. Když z oblasti amerického středozápadu před 10 000 lety ustoupily ledovce, zůstala po nich prázdná zem. Příchod nových rostlinných osídlenců byla vlastně jedna velká invaze. „Všechny rostliny, které jsou nyní považovány za domácí a původní, byly v minulosti velmi invazně schopné rozšířit se po neobsazené krajině,“ popisuje ekolog a dodává: „To, co je dnes jiné, je, že jsme schopni přesunout rostliny mnohem rychleji a na mnohem větší vzdálenosti, než by zvládly přirozeně. Druh se díky nám může stát globálně rozšířeným během pár let.“

Článek byl uveřejněn na serveru ScienceDaily dne 5. 3. 2011 pod názvem „Invasive Species Widespread, but Not More Than at Home Range“.

---

reklama

---