Kácení tisíců stromů v alejích si pohlídáme, říká MŽP
Díky novele, kterou MŽP prosadilo k 1. prosinci 2009, je nutné mít na kácení dřevin na silničních pozemcích a u železničních drah řádné povolení od obecního či městského úřadu. Zároveň je potřeba dohoda i s příslušným silničním nebo železničním úřadem. Nepodaří-li se dohoda obou stran, rozhoduje o věci nejbližší nadřízený orgán, nejčastěji krajský úřad. Až doposud stačilo podle MŽP ke kácení stromů u silnic pouhé oznámení příslušným orgánům ochrany přírody.
Aleje podél silnic jsou podle MŽP důležité jakožto nepřehlédnutelný prvek v krajině, ale zejména poskytují azyl mnoha drobným živočichům – hmyzu a ptákům. Zároveň přispívají k bezpečnosti silničního provozu, neboť silnice zastiňují, čímž se omezuje přehřívání asfaltu a následné vyjíždění kolejí. Fungují též jako větrolamy, snižují prašnost a za špatné viditelnosti mohou posloužit pro lepší orientaci na vozovce.
„Dohlédneme, aby byly opravdu pokáceny jen ty stromy, které bezprostředně ohrožují bezpečnost silniční dopravy. Posouzení, který strom porazit, musí proběhnout podle poslední novely zákona o ochraně přírody," uvedl náměstek ministra životního prostředí František Pelc. Řada silničních správ podle sdružení Arnika využila toho, že zákon platí od 1. prosince, a oznámila záměr kácet tisíce zdravých stromů před tímto datem.
Arnika svým celoročním průzkumem dospěla k číslu 25 tisíc stromů, které za posledních pět let zmizeli z našeho území. Poté co Arnika před rokem oslovila všechny silniční správy v Čechách a na Moravě, sestavila přehled kácení a vysazování stromů podél silnic. Vyšlo přitom najevo, že sázení nových náhradních stromů dochází oproti kácení sotva polovičním tempem. Mezi lety 2003 a 2008 bylo podle ankety pokáceno 53 744 stromů v alejích podél silnic II. a III. třídy. Vysázeno jich bylo 28 621. Do průzkumu nejsou zahrnuty kraje Královéhradecký, Středočeskýa Vysočina, neboť příslušné silniční správy odmítly poskytnout údaje. Přehled navíc nezahrnuje ani kácení podél silnic I. třídy, které jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic.
„Z vyjádření silničních správ vůbec nevyplývá, zda nově vysazené stromy rostou v alejích podél silnic. Je téměř jisté, že část stromů byla vysazena úplně jinde,“ vysvětluje Martin Skalský z Arniky. Nové aleje přibývají jen velmi zřídka a za jejich vznik se často zaslouží spíše místní občanské iniciativy. Arnika se obrátila na hejtmany všech krajů a vyzvala je, aby zastavili kácení zdravých stromů a připravili obnovu alejí. Stejně tak náměstek František Pelc zaslal dopis na Inspekci životního prostředí s připomenutím o řádné posouzení kácení stromů v alejích.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Rozum do hrsti - 7. 2. 2010 - PepaAleši nepopírám, že jste výborný statistik, ale asi jste nedával pozor v technických předmětech a logice.„Stromy těsně kolem silnic se sázely v době , kdy se po silnicích jezdilo 10km za hodinu povozy a stromy poskytovaly příjemný stín“. Z toho vyvozuji, že výstavba silnice byla projektována na tyto parametry. Nevím, jestli jste schopen rozlišit rozdíl mezi zatížením vozovky pro povozy velkotonážními soupravami, jestli ano, můžeme pokračovat. Nyní něco z logiky, nadměrným zatížením vozovky dochází k nadměrnému opotřebení, až destrukci vozovky.Přetěžujete své osobní auto x-nasobně? Asi ne, protože tímto podstatně opotřebíte vozidlo. Na opravy zbytečně rozbitých silnic, ale i mostů, zbytečně utrácíme finanční prostředky, které jsme mohli použít na výstavbu nových rychlostních komunikací. Dále „Jen na silnicích I tříd se jedná cca o 50 zabitých ročně a to je stromů kolem těchto silnic pomálu“. Proč nevyužívat dálnic, rychlostních komunikací a silnic I. třídy? Tam je stromů pomálu, takže riziko je malé. Ostatní silnice pouze využívat pouze na dojezd, nikoli průjezd. |