Kácení tisíců stromů v alejích si pohlídáme, říká MŽP
Díky novele, kterou MŽP prosadilo k 1. prosinci 2009, je nutné mít na kácení dřevin na silničních pozemcích a u železničních drah řádné povolení od obecního či městského úřadu. Zároveň je potřeba dohoda i s příslušným silničním nebo železničním úřadem. Nepodaří-li se dohoda obou stran, rozhoduje o věci nejbližší nadřízený orgán, nejčastěji krajský úřad. Až doposud stačilo podle MŽP ke kácení stromů u silnic pouhé oznámení příslušným orgánům ochrany přírody.
Aleje podél silnic jsou podle MŽP důležité jakožto nepřehlédnutelný prvek v krajině, ale zejména poskytují azyl mnoha drobným živočichům – hmyzu a ptákům. Zároveň přispívají k bezpečnosti silničního provozu, neboť silnice zastiňují, čímž se omezuje přehřívání asfaltu a následné vyjíždění kolejí. Fungují též jako větrolamy, snižují prašnost a za špatné viditelnosti mohou posloužit pro lepší orientaci na vozovce.
„Dohlédneme, aby byly opravdu pokáceny jen ty stromy, které bezprostředně ohrožují bezpečnost silniční dopravy. Posouzení, který strom porazit, musí proběhnout podle poslední novely zákona o ochraně přírody," uvedl náměstek ministra životního prostředí František Pelc. Řada silničních správ podle sdružení Arnika využila toho, že zákon platí od 1. prosince, a oznámila záměr kácet tisíce zdravých stromů před tímto datem.
Arnika svým celoročním průzkumem dospěla k číslu 25 tisíc stromů, které za posledních pět let zmizeli z našeho území. Poté co Arnika před rokem oslovila všechny silniční správy v Čechách a na Moravě, sestavila přehled kácení a vysazování stromů podél silnic. Vyšlo přitom najevo, že sázení nových náhradních stromů dochází oproti kácení sotva polovičním tempem. Mezi lety 2003 a 2008 bylo podle ankety pokáceno 53 744 stromů v alejích podél silnic II. a III. třídy. Vysázeno jich bylo 28 621. Do průzkumu nejsou zahrnuty kraje Královéhradecký, Středočeskýa Vysočina, neboť příslušné silniční správy odmítly poskytnout údaje. Přehled navíc nezahrnuje ani kácení podél silnic I. třídy, které jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic.
„Z vyjádření silničních správ vůbec nevyplývá, zda nově vysazené stromy rostou v alejích podél silnic. Je téměř jisté, že část stromů byla vysazena úplně jinde,“ vysvětluje Martin Skalský z Arniky. Nové aleje přibývají jen velmi zřídka a za jejich vznik se často zaslouží spíše místní občanské iniciativy. Arnika se obrátila na hejtmany všech krajů a vyzvala je, aby zastavili kácení zdravých stromů a připravili obnovu alejí. Stejně tak náměstek František Pelc zaslal dopis na Inspekci životního prostředí s připomenutím o řádné posouzení kácení stromů v alejích.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Správně! - 6. 2. 2010 - AlešStromy těsně kolem silnic se sázely v době , kdy se po silnicích jezdilo 10km za hodinu povozy a stromy poskytovaly příjemný stín. Dnes je situace jiná stromy přestaly plnit svojí funkci, pro kterou byly vysázeny a ohrožují životy lidí - jestli za něco můžou nebo ne - nadávejte jim lidské vlastnosti nebo pocity , to mi lidé máme pocity - strom nemá ani nervovou soustavu a je mu tedy uplně jedno jestli bude stát nebo bude pokácen . To o Vaše pocity jde. Vám více vadí pokácený strom než zmařený lidský život. Z hlediska lidské společnosti veškeré překážky do 1 metru od silnice jsou zdraví lidí nebezpečné a je třeba je odstranit ať už jde o strom nebo sloup tel. nebo el. vedení. Také z ekologického hlediska je strom hodnotnější za příkopem než těsně u silnice. |