https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kanadska-firma-chce-na-islandu-tezit-zlato-udrzitelnym-zpusobem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kanadská firma chce na Islandu těžit zlato udržitelným způsobem

12.11.2020 11:49 | REYKJAVÍK (ČTK)
V případě tak čistého životního prostředí, jako je na Islandu, může případná těžba zlata vyvolat mezi 364 000 obyvateli ostrova zděšení, protože toto odvětví má pověst znečišťovatele a ničitele krajiny. Vilhjálmsson však slibuje, že provoz jeho firmy bude jiný. "Naší myšlenkou je minimální narušení terénu," říká. "V Thormódsdaluru sotva poznáte, kdy těžařská činnost začne," říká. St-Georges hodlá využít veškerý vytěžený materiál ze země. Po oddělení minerálů se má zbytek použít ve stavebnictví.
V případě tak čistého životního prostředí, jako je na Islandu, může případná těžba zlata vyvolat mezi 364 000 obyvateli ostrova zděšení, protože toto odvětví má pověst znečišťovatele a ničitele krajiny. Vilhjálmsson však slibuje, že provoz jeho firmy bude jiný. "Naší myšlenkou je minimální narušení terénu," říká. "V Thormódsdaluru sotva poznáte, kdy těžařská činnost začne," říká. St-Georges hodlá využít veškerý vytěžený materiál ze země. Po oddělení minerálů se má zbytek použít ve stavebnictví.
Licence | Volné dílo (public domain)
Kanadská těžební společnost St-Georges Eco-Mining chce oživit dlouho spící těžařský průmysl na Islandu za využití četných zdrojů obnovitelné energie, které tento ostrov nabízí. Cílem firmy je, aby její zlato bylo co nejvíce ekologické a sociálně zodpovědné. Generální ředitel Vilhjálmur Thór Vilhjálmsson předpokládá, že takové zlato se bude prodávat s přirážkou.
 

Firma se sídlem v Montrealu dokončila v září práce na hloubení 124 metrů hlubokého vrtu v Thormódsdaluru a výsledky průzkumu by mohla zveřejnit tento měsíc. Předchozí vrtné sondy naznačily, že ložisko může obsahovat až 415 gramů zlata na tunu, i když k určení velikosti ložiska jsou nutné ještě další výzkumy, řekl agentuře Bloomberg Vilhjálmsson.

Pokud bude naleziště dostatečné velké, plánuje St-Georges těžit za pomoci robotů. Zařízení firmy pak mají primárně používat elektřinu vyrobenou z geotermálních a vodních elektráren státní elektrárenské firmy Landsvirkjun. Plány firmy přicházejí poté, co se cena zlata v srpnu vyšplhala na rekord. Od začátku letošního roku zlato zdražilo už o více než 20 procent.

V případě tak čistého životního prostředí, jako je na Islandu, může případná těžba zlata vyvolat mezi 364 000 obyvateli ostrova zděšení, protože toto odvětví má pověst znečišťovatele a ničitele krajiny. Vilhjálmsson však slibuje, že provoz jeho firmy bude jiný.

"Naší myšlenkou je minimální narušení terénu," říká. "V Thormódsdaluru sotva poznáte, kdy těžařská činnost začne," říká. St-Georges hodlá využít veškerý vytěžený materiál ze země. Po oddělení minerálů se má zbytek použít ve stavebnictví.

Kanadská firma vlastní veškeré licence na průzkum těžby zlata na Islandu. Minulý měsíc totiž koupila místní firmu Melmi Ehf, která vlastnila i většinový podíl v projektu Thor Gold v Thormódsdaluru. To je zhruba 20 kilometrů východně od hlavního města.

Vilhjálmsson dříve pracoval na těžařských projektech v Grónsku a v Africe. Je optimistou a věří, že experimentální těžba na Islandu začne v tomto desetiletí. Očekává, že v nejbližších letech firma vynaloží za průzkum na Islandu téměř 500 milionů islandských korun (zhruba 81 milionů Kč).

"Předpokládáme, že s využitím zelené energie, kterou Island nabízí, bude naše těžba nákladově efektivnější, než kdybychom používali fosilní paliva," dodal Vilhjálmsson. Doufá, že jejich model těžby bude použitelný po celém světě.

Kromě zlata má firma povolení i k průzkumu těžby stříbra a mědi celkem na třech místech na Islandu. Požádala také o dalších 11 licencí.

Analytik organizace Bloomberg Intelligence se zaměřením na těžbu a kovy Grant Sporre je však skeptický vůči tržní příležitosti, ve kterou kanadská firma doufá. Upozorňuje, že neexistuje univerzální standard pro to, co podnik označuje za zelené zlato.

Těžba zlata na Islandu byla zahájena začátkem 20. století. Zlato v Thormódsdaluru bylo objeveno v roce 1905 a o čtyři roly později založil básník a podnikatel Einar Benediktsson těžařskou společnost s investory z Norska, Británie a Německa. Firma v letech 1911 až 1925 získaný zlatý koncentrát posílala ke zpracování do Německa. Pak se ale zájem trhu vytratil. Znovu se objevil až v roce 1989, kdy dva islandští geologové studovali přítomnost zlata v geotermálním systému Nového Zélandu a Japonska. To spustilo místní výzkum financovaný islandskou vládou.

Profesor vulkanologie a petrologie na Islandské univerzitě Thorvaldur Thórdarson se domnívá, že v zemi je dost zlata, jen na Islandu nebude tak koncentrované na jednom místě.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

12.11.2020 12:00
Island má geotermální energii a díky rozumné ekologické politice mu její využívání ekopošukové nemohou blokovat. U nás je situace zcela jiná. Slibnou oblast z hlediska geotermální energie máme v západním cípu Čech (mohl by tam stát geotermální Temelín), ale ekologové už léta blokují její bližší zkoumání.
Odpovědět
ig

12.11.2020 18:53
415 gramů na tunu? Ověřte si to prosím, to je zcela nereálné.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.11.2020 19:42 Reaguje na
Na začátku 20. století se zlato těžilo na primárních nalezištích s koncentrací zlata 15 g v 1 tuně. Současná technika umožňuje těžit z primárních nalezišť, kde je pouze 1,5g-1,2 g vtuně rudniny.

A Island 415 g/t ??? To je science-fiction.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.11.2020 07:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Taky se mi to moc nezdá, nejbohatší ložiska na světě (dosud) měla okolo 25 g/t.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist