Kanadská firma chce na Islandu těžit zlato udržitelným způsobem

V případě tak čistého životního prostředí, jako je na Islandu, může případná těžba zlata vyvolat mezi 364 000 obyvateli ostrova zděšení, protože toto odvětví má pověst znečišťovatele a ničitele krajiny. Vilhjálmsson však slibuje, že provoz jeho firmy bude jiný. "Naší myšlenkou je minimální narušení terénu," říká. "V Thormódsdaluru sotva poznáte, kdy těžařská činnost začne," říká. St-Georges hodlá využít veškerý vytěžený materiál ze země. Po oddělení minerálů se má zbytek použít ve stavebnictví.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | JayMantri / pixabay.com

Firma se sídlem v Montrealu dokončila v září práce na hloubení 124 metrů hlubokého vrtu v Thormódsdaluru a výsledky průzkumu by mohla zveřejnit tento měsíc. Předchozí vrtné sondy naznačily, že ložisko může obsahovat až 415 gramů zlata na tunu, i když k určení velikosti ložiska jsou nutné ještě další výzkumy, řekl agentuře Bloomberg Vilhjálmsson.

Pokud bude naleziště dostatečné velké, plánuje St-Georges těžit za pomoci robotů. Zařízení firmy pak mají primárně používat elektřinu vyrobenou z geotermálních a vodních elektráren státní elektrárenské firmy Landsvirkjun. Plány firmy přicházejí poté, co se cena zlata v srpnu vyšplhala na rekord. Od začátku letošního roku zlato zdražilo už o více než 20 procent.

V případě tak čistého životního prostředí, jako je na Islandu, může případná těžba zlata vyvolat mezi 364 000 obyvateli ostrova zděšení, protože toto odvětví má pověst znečišťovatele a ničitele krajiny. Vilhjálmsson však slibuje, že provoz jeho firmy bude jiný.

"Naší myšlenkou je minimální narušení terénu," říká. "V Thormódsdaluru sotva poznáte, kdy těžařská činnost začne," říká. St-Georges hodlá využít veškerý vytěžený materiál ze země. Po oddělení minerálů se má zbytek použít ve stavebnictví.

Kanadská firma vlastní veškeré licence na průzkum těžby zlata na Islandu. Minulý měsíc totiž koupila místní firmu Melmi Ehf, která vlastnila i většinový podíl v projektu Thor Gold v Thormódsdaluru. To je zhruba 20 kilometrů východně od hlavního města.

Vilhjálmsson dříve pracoval na těžařských projektech v Grónsku a v Africe. Je optimistou a věří, že experimentální těžba na Islandu začne v tomto desetiletí. Očekává, že v nejbližších letech firma vynaloží za průzkum na Islandu téměř 500 milionů islandských korun (zhruba 81 milionů Kč).

"Předpokládáme, že s využitím zelené energie, kterou Island nabízí, bude naše těžba nákladově efektivnější, než kdybychom používali fosilní paliva," dodal Vilhjálmsson. Doufá, že jejich model těžby bude použitelný po celém světě.

Kromě zlata má firma povolení i k průzkumu těžby stříbra a mědi celkem na třech místech na Islandu. Požádala také o dalších 11 licencí.

Analytik organizace Bloomberg Intelligence se zaměřením na těžbu a kovy Grant Sporre je však skeptický vůči tržní příležitosti, ve kterou kanadská firma doufá. Upozorňuje, že neexistuje univerzální standard pro to, co podnik označuje za zelené zlato.

Těžba zlata na Islandu byla zahájena začátkem 20. století. Zlato v Thormódsdaluru bylo objeveno v roce 1905 a o čtyři roly později založil básník a podnikatel Einar Benediktsson těžařskou společnost s investory z Norska, Británie a Německa. Firma v letech 1911 až 1925 získaný zlatý koncentrát posílala ke zpracování do Německa. Pak se ale zájem trhu vytratil. Znovu se objevil až v roce 1989, kdy dva islandští geologové studovali přítomnost zlata v geotermálním systému Nového Zélandu a Japonska. To spustilo místní výzkum financovaný islandskou vládou.

Profesor vulkanologie a petrologie na Islandské univerzitě Thorvaldur Thórdarson se domnívá, že v zemi je dost zlata, jen na Islandu nebude tak koncentrované na jednom místě.

Přečtěte si také |

Česko ukrývá obrovské ložisko zlata. Jenže se nedá vytěžit jinak, než kyanidovým loužením