https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kane-lesni-otravil-na-orlickoustecku-jed-na-hrabose
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Káně lesní otrávil na Orlickoústecku jed na hraboše

9.6.2020 14:51 | VRACLAV (ČTK)
Káně lesní nalezená u Vraclavi na Orlickoústecku. Krvavé zvratky v zobáku naznačují otravu.
Káně lesní nalezená u Vraclavi na Orlickoústecku. Krvavé zvratky v zobáku naznačují otravu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Hlubocká / Česká společnost ornitologická
Káně lesní, které uhynulo na začátku dubna u Vraclavi na Orlickoústecku, otrávil jed používaný na hudební hrabošů, uvedla Česká společnost ornitologická v tiskové zprávě. Organizace eviduje letos druhý případ otravy Stutoxem II. Koncem dubna ornitologové zaznamenali otráveného bažanta.
 

Místo otravy, kde leželo mrtvé káně, prohledali psovodi s cvičenými psy. Našli desítky otrávených hrabošů a granulí s jedem. "Káně nalezená v remízku už na první pohled jevila příznaky otravy, krvavé zvratky v zobáku a křečovitě sevřené pařáty. V poli s řepkou v těsné blízkosti remízku jsme nalezli velké množství mrtvých hrabošů," řekla psovodka Klára Hlubocká.

Nejvíc jsou ohrožené druhy, které s regulací hrabošů pomáhají přirozeně, nejen káně lesní, ale i sovy. Například jedno mládě káněte lesního sežere od svého vylíhnutí až do opuštění hnízda sedm kilogramů kořisti, což je odhadem 350 hrabošů.

Jeden z hrabošů nalezených v řepce nedaleko otrávené káně u Vraclavi. Mrtvých hrabošů byly na poli s řepkou desítky. Mezi rostlinami byly rozhozené otrávené granule.
Jeden z hrabošů nalezených v řepce nedaleko otrávené káně u Vraclavi. Mrtvých hrabošů byly na poli s řepkou desítky. Mezi rostlinami byly rozhozené otrávené granule.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Hlubocká / Česká společnost ornitologická

Další případ otravy Stutoxem II ornitologové evidují ve Světnově nedaleko Žďáru nad Sázavou. V polovině dubna tam nalezli otráveného bažanta. "Pro některé zemědělce může být gradace hrabošů podobnou kalamitou. Chemické řešení je ale nešťastné, protože se otráví i hrabošovi přirození predátoři a do budoucna tím jen problémy s hraboši prohloubíme," řekl Václav Zámečník z ČSO.

Povolení trávit hraboše jedem rozhozeným po poli platí do 11. června. Rozhodnutí vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Podle jeho monitoringu se loňské přemnožení hrabošů letos opakovat nebude.

Loni v létě ústav povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

10.6.2020 07:05
Za chvíli jistě dorazí pan Peregrin a Jiří S. a budou nám opět (stará písnička) tvrdit, že je všechno jinak. Ani, kdyby bylo 10000000 důkazů o tom, že jed je prostě jed, a tak páchá v krajině zlo (když už je to takovým potřeba opakovaně dokazovat) a zase nám tu jistě budou vykládat pohádky o jedech, které jsou přece úplně super....

Navíc bylo již výzkumem v terénu prokázáno, že tyto jedy ke kulminaci množení hrabošů nepomohly... že šlo o přirozený pokles po periodické gradaci.....

Že k podobným gradacím přispívají sami svým nezodpovědným a stará platná pravidla zemědělství nedodržujícím způsobem hospodaření není pochyb (střídání plodin, odpor k vytváření remízků a celkově neprodukčních ploch, nedostatečná orba, vysušování krajiny odvodňováním, atd.).

Je to tak dvojitá nezodpovědnost a jediné dvě věci čemu tím pomohli je, že dali vydělat výrobcům jedů, a pak otrávili zase nějaké ty prospěšné, nebo ohrožené druhy zvířat.... tomu říkám super výdělečná činnost....
Odpovědět
JS

Jiří S

10.6.2020 11:02 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Už jsem tu pane Kašpárku. Porovnání plochy se Stutoxem a dvě otravy dravců, to bych porovnal k velkému úspěchu úsilí zemědělců a ochránců, vlastně se nic nestalo, ale vy určitě budete tvrdit opak.

Plošný rozhoz nám v zamezení gradace napomohl extrémně a nemůžu s vámi souhlasit. Nic jsme neotrávili, pořád u nás pět párů sov hnízdí, motáků a káňat nepočítaně, takže vás asi zklamu. Tam kde jsme neaplikovali, což je plocha mezi vinohradama hlavně směr k Pálavě, tak tam ta kalamita pořád trvá a již ted můžeme tvrdit, že přes 4 t/ha pšenice nepůjdeme, spíše méně. Naopak vinohrady, remízky a podobně, právě u Pálavy, kde je to velice členěné, tak jak by jste si to představoval, byla, je a bude gradace hrabošů největší. Tam kde jsme aplikovali, tzn. větší polní celky hraboši zcela vymizeli a počítáme zhruba se 6 t/ha. Jak vidíte ten rozdíl je 30 % a do sklizně ještě měsíc a rozdíl se bude zvětšovat. Dravci, berličky, dokonce se objevily lasičky a kuny, pestrý osevní postup, zmenšení výměr a ani racci za hlubokou orbou nic neeliminovali, bohužel, taková je realita. A mimochodem nevím jestli mi to potvrdí pan Peregrin, čím větší pole, tím menší poškození. Čímž nechci říci, že chci nějaké megalány, je to jen pozorování, aby jste mne zase nechytal za slovo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.6.2020 07:15
Asi vás zklamu. Tam, kde Stutox aplikovali, došlo k podstatnému snížení a úrodu si zachránili. Žádní dravci to nezachránili a pokud jde o ojedinělé úhyny, jistě znáte přísloví, že když se kácí les, létají třísky. A pokud čtete pozorně, pan Jiří S. vám důkladně popsal jejich opatření, která jim byla pro kočku.
Odpovědět
Hu

Hunter

10.6.2020 09:12 Reaguje na pavel peregrin
Mohu potvrdit z praxe, kdy jsme se pokoušeli omezit gradaci hraboše instalováním téček apod., de facto bez efektu. Pomohla až cílená aplikace.
Pokud jsem to správně pochopil, tak vermouzek a spol. zdokumentovali 2 případy otravy Stutoxem? 1ks káně a 1 bažant? No to je fakt tragédie.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.6.2020 11:17 Reaguje na Hunter
Ještě bych vás doplnil. Ještě 1 zajíc a mám pocit, že čáp. Takže dohromady tak 5 kusů. Národní tragédie, měl by být vyhlášení státní smutek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2020 12:04 Reaguje na Jiří S
Dobře víte, že to není prudký jed, řada ptáků uhyne někde v křoví či mimo ošetřené území. Málokdo má na to finance a chuť běžet s každým nalezeným kadaverem na veterinu. Právě že subletální dávky oslabí kus natolik, že je neschopen letu či lovu a hyne na vyčerpání.

https://www.denik.cz/plzensky-kraj/tyden-bojovali-o-zivot-otraveneho-pustika-mel-stale-krece-a-nakonec-posel-201209.html
Odpovědět
JS

Jiří S

10.6.2020 13:29 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, to bylo samozřejmě nadneseně. Ale na to, na jaké výměře se Stutox II aplikoval, došlo k mizivým otravám. Nedošlo k náhlým vyhynutím druhů, jak tu bylo všemi predikováno. A pokud já vím, tak u nás vzhledem k tomu, že jsme blízko CHKO Pálava a Natura 2000, tak se počítají hnízdící dravci, jako sovy, orli a podobně. A ty počty jsou pořád stejné, proto jsem předpokládal, že když se našli jen kusy, tak to jinde budou mít ochránci přírody též spočítané a nebude se to pohybovat o řády víše, ale pořád půjde jen o kusy.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.6.2020 14:19 Reaguje na Karel Zvářal
Já myslím, že těmto pánům je zbytečné cokoliv vysvětlovat nebo i dokladovat.. jejich arogance a falešný pocit porozumění tématu jim brání v tom, aby viděli pravdu.

K jejich subjektivnímu hodnocení následků čehokoliv z jejich výdělečné činnosti nemůže být přihlíženo jako k objektivním faktům...

Důležité je, že se o faktech viz tento článek začalo mluvit a že je zřejmé, že se bude zemědělství reformovat... to, co tu tito pánové píší tak nemá žádný reálný dopad a v uvozovkách to nikoho nezajímá...


Odpovědět
JS

Jiří S

10.6.2020 15:04 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jsem arogantní a falešný 100 %. V tom případě už se těším, jak budete muset jíst potraviny zcela z jiných zemí, zvláště z 3 světa, kde svým chováním zničíte mnohem více přírody. Logika hadr. Ale máte pravdu, nikoho nezajímáme, naštěstí všichni, včetně vás.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist