Karpatská příroda čelí i na přelomu milénia řadě nebezpečí
Karpatský oblouk se táhne přes sedm evropských zemí od Rakouska a České republiky přes Slovensko, Ukrajinu až do Rumunska. Publikace "Karpaty na přelomu milénia" představuje podle Tomáše Růžičky první skutečně souhrnný přehled kulturního a přírodního bohatství těchto evropských hor. Karpatský ekoregion byl Světovým fondem pro přírodu (WWF) zařazen mezi 200 ekologicky nejvýznamnějších oblastí světa. Karpaty jsou domovem 481 druhů rostlin, jež nerostou nikde jinde na světě, a mnoha ohrožených druhů zvířat. Karpaty ukrývají nejrozsáhlejší oblasti horských lesů a pralesů v Evropě, stejně jako nejpočetnější evropské populace medvěda hnědého, rysa ostrovida, vlka či zubra evropského.
Zpráva "Karpaty na přelomu milénia" ovšem poukazuje i na zmíněná nebezpečí, která zdejší přírodě i kultuře hrozí. CEI proto ve spojení s WWF navrhuje řadu opatření, která by měla přispět k zachování bohatého dědictví Karpat do budoucnosti. Tato doporučení zahrnují rozšíření současných chráněných oblastí, podporu venkovských ekonomik (např. prostřednictvím ekologického zemědělství či ekoturistiky), šetrné hospodaření a zavádění systému certifikace v lesích, ale i přijetí právních mechanismů na ochranu Karpat. Jedním z nich by měla být i chystaná mezinárodní Karpatská konvence.
Přírodu Karpat by podle zprávy mohlo negativně ovlivnit i rozšíření Evropské unie (EU) o některé karpatské země. Škody by podle ní mohla přinést zejména tzv. Společná zemědělská politika EU (CAP) a budování nové silniční a dálniční sítě.
Nebezpečí pro přírodu Karpat obecně se podle CEI týkají i České republiky, jejíž území Karpaty pokrývají z 8 % a zahrnují pohoří Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vsetínské a Vizovické vrchy, Bílé Karpaty, Pálavu, Chřiby a Ždánický les. Ohrožena je zejména fauna Moravskoslezských Beskyd, která se jako jediná v ČR může vykázat přítomností všech tří největších karpatských šelem.
Dnes zveřejněné výsledky studie Správy CHKO Beskydy hovoří o výskytu cca 15 až 20 rysů ostrovidů, pravděpodobně pěti medvědů hnědých a zhruba stejného počtu vlků. Nedostatečné veřejné povědomí o nutnosti ochrany těchto vzácných savců, zakořeněné předsudky, které jsou s nimi svázány, ale i přímé pytlačení a odstřel zabraňují jejich stabilnějšímu usazení a rozšíření. "Stávající populace jsou navíc ohrožovány rozvojovými projekty v Beskydech, jako je budování sjezdovky a lanovky na Lysé hoře či turistických a cyklistických tras, anebo plány na výstavbu silničních koridorů, přetínajících přirozené migrační trasy šelem," dodává Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy.
V rámci snahy o zlepšení současného stavu legislativních nástrojů ochrany Karpat podpořila CEI plán na rozšíření CHKO Pálava o oblast Podluží a Lednicko-valtický areál, který je nyní ve stavu vládního projednávání. A připojila se i k petici za toto rozšíření, kterou dodnes podepsalo zhruba 2 300 lidí.
Plný text zprávy "Karpaty na přelomu milénia" je ke stažení zde (ve formátu PDF).
reklama
