Komora: V 2030 by ČR z obnovitelných zdrojů energie mohla brát dvakrát více elektřiny

V roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena. Pokud jde o cenu, za kterou dokáží energii vyrábět, jsou větrné a fotovoltaické elektrárny nejlevnějším zdrojem vůbec. / Ilustrační foto

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach / Ekolist.cz

"V roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok tu stát nebude. Pokud se podíváme na cenu, za kterou dokáží energii vyrábět, jsou větrné a fotovoltaické elektrárny nejlevnějším zdrojem vůbec. Porovnávám samozřejmě nové s novými, nikoliv starými, účetně již odepsanými jadernými nebo uhelnými elektrárnami," uvedl včera předseda KOZE Štěpán Chalupa.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) nedávno uvedl, že obnovitelné zdroje energie (OZE) budou v Česku v budoucnu pravděpodobně druhým nejvýznamnějším zdrojem po jaderné energetice. Současná vláda podporuje stavbu nového jaderného bloku v ČR. V programovém prohlášení uvedla, že přípravu výstavby nových jaderných bloků zajistí. Z materiálu, který v pondělí projedná vláda, vyplývá, že investory nových jaderných zdrojů v Česku mají být dceřiné firmy ČEZ.

Komora ve svých výhledech s novým jaderným zdrojem nepočítá. Největší část peněz na finanční podporu rozvoje OZE podle ní získá stát v příští dekádě z obchodování s emisními povolenkami. Připomněla, že jejich cena v posledních letech vyskočila nahoru a drží se kolem 25 eur (636 Kč) za tunu. "Experti předpokládají, že dál poroste. Stát by z nich na podporu OZE mohl pro roky 2021 až 2030 získat kolem 350 miliard korun, o další miliardy mohou investoři soutěžit v rámci celé EU," uvedla.

"Jestli nechceme zaspat v rozvoji stále levnější čisté energetiky, tak je tu potřeba ročně spouštět nejméně 470 až 500 megawattů (MW) nových fotovoltaik, především na střechách, fasádách nebo brownfieldech," uvedl předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký. Instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je asi 2000 MW. Podobný je podle dat Energetického regulačního úřadu i instalovaný výkon všech fotovoltaických elektráren v Česku.

Na přelomu desetiletí se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. Tehdejší rozvoj fotovoltaiky stále vyvolává nejrůznější kontroverze.

Výše podpory takzvaným podporovaným zdrojům energie vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun ročně. Stát v posledních letech každoročně přispívá z veřejných peněz dotací 26,2 miliardy korun, zbytek zaplatí převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu. Havlíček dříve uvedl, že příští rok počítá ministerstvo průmyslu jen na soláry s výdaji 28 miliard korun.