Konec mýtu: Neandrtálci neměli velké nosy. A zimu nesnášeli
Nová vědecká studie tento mýtus ovšem boří: na základě podrobného zkoumání kosterních ostatků dochází k závěru, že neandrtálci neměli v poměru k velikosti hlavy větší nosy než lidé. A jak tento zakořeněný omyl vnikl? Zřejmě i tím, že měli větší hlavy, což dřívější výzkumníky vedlo k nepřesným měřením. Navíc vědci došli k závěru, že ani u jiných zvířat adaptovaným k životu v severských podmínkách evoluční zvyšování dutin nenastává – a proto je tedy tento soubor domněnek třeba opustit.
Ale co z toho plyne? Více, než se může na první pohled zdát. Neandrtálci, jejichž osudy i vymření odpradávna mnohé fascinují, byli považování za druh, který dobře přežíval i díky své tělesné stavbě v chladnějších podmínkách. Nyní však tento předpoklad padá a s ním se objevuje názor, že byli adaptovaní mnohem méně, než se soudilo, a že i to mohlo přispět k jejich vymření.
Napomohlo to jejich vymření?
„Otvírá to další možnosti toho, na co nakonec mohli vymřít,“ uvedl v britském tisku autor studie Todd Rae, antropolog z Roehamptonské univerzity v Londýně. „Je možné, že na vrcholu ledové doby museli žít v relativně teplejších oblastech, kterých však bylo málo. A jejich populace tak byly izolované, což přispělo k jejich zániku,“ domnívá se.
Neandrtálci vyhynuli zhruba před 30 000 lety. Důvod jejich vymření není dosud jednoznačně jasný. K teoriím patří i to, že „nepřežili“ střet s pokročilejším druhem, s lidmi.
reklama



Lertxun-marrak – čáry vyryté do topolu. Pozoruhodná lesní galerie připomíná příchod Basků do Států
Jak vypadal ekologický kolaps Velikonočního ostrova? Nijak. Nestal se
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj