Konference: Jádro českou energetiku nespasí, spíš bychom měli budovat sítě do Německa

Jaderná energetika se nevyplácí, ekonomicky a ani jako opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Podíl jádra na celosvětové spotřebě energie posledních deset let klesá, protože energii dokážeme levněji vyrábět z obnovitelných zdrojů nebo z uhlí. Pokles zájmu o jádro není ani důsledkem havárie ve Fukušimě, ta situaci jen urychlila, zaznělo na konferenci Ekonomické limity jaderné energetiky pořádanou českými nevládními organizacemi.

Podle organizátorů konference je ekonomika klíčovým faktorem v debatě o pokračování jaderného programu, jak ve světě, tak v České republice. "Vedle neochoty podstupovat zbytečná rizika je to právě ekonomická realita, která způsobila odchod jádra ze scény," říká Edvard Sequens ze sdružení Calla. Podle něj je dobře, že česká vláda odmítla poskytnout dotace na nové jaderné bloky v Temelíně. Na druhou stranu ministerstvo průmyslu začalo mluvit o možnosti vytvořit státní podnik, který by stavbu zaplatil. "To ale byla jen jinak zabalená veřejná podpora, místo zákazníků by ji zaplatili daňoví poplatníci," dodal Sequens.

Zatímco náklady na obnovitelné zdroje energie a zvyšování energetické účinnosti neustále klesají, náklady na jadernou elektřinu rostou. "Je nepravděpodobné, že by se v budoucnu stavěly v České republice nové jaderné reaktory," prohlásil Jan Ondřich ze společnosti Candole Partners. Jedinou možností by bylo, kdyby se český parlament rozhodl uvalit na poplatníky daň, která by stavbu zaplatila.

Podle něj už v České republice, respektive v Evropě, dokážeme vyrábět elektřinu levně. Soustředit bychom se měli na přenosové sítě a dodávky přesně podle požadavků spotřeby. Podle Ondřicha by bylo nejlepší zapojit se do německé energetické obnovy a participovat na jejím vývoji. "Například posílit přenosové soustavy, abychom mohli lépe dovážet levnou elektřinu z Německa," říká Ondřich. Navíc by díky inteligentním přenosovým soustavám, které by byly schopny reagovat na skutečnou spotřebu ve špičkách, bylo možné snížit celkový instalovaný výkon evropských elektráren.

Ceny elektřiny na burze posledních deset let klesají, protože v Evropě je velmi mnoho elektráren a díky programům na snižování spotřeby energií neroste cena tolik, jako hrubý domácí produkt. "Podle našich výpočtů by nový reaktor potřeboval prodávat megawatthodinu za 115 euro. Současná cena elektřiny na burze je 30 euro za megawatthodinu," říká Ondřich.

V jaderných reaktorech se aktuálně vyrábí kolem 4,5 procenta světové elektřiny. Podle Mycle Schneidera, experta na jadernou energii, dosáhlo jádro vrcholu v roce 1994. V té době jádro pokrývalo 17 % výroby. Od té doby ale podíl jaderné elektřiny klesá. "Propad není způsobený havárií ve Fukušimě, ta jen celý proces urychlila," dodává Schneider. Podle něj, stejně jako podle dalších odborníků, je důvodem zkrátka příliš vysoká cena energie.

"V roce 2013 byla v USA poprvé zavřena jaderná elektrárna, jejíž stavba byla splacená a měla platnou licenci do roku 2032. Důvodem byla vysoká cena vyráběné elektřiny," vysvětluje Schneider. Podle něj například Francie doplácí každý rok 1,5 miliardy euro na ekonomické ztráty jaderných elektráren. Podle něj tím padá i mýtus, že jaderné reaktory jsou drahé na výstavbu, ale mají levný provoz.

"Jaderná energetika žije v mýtu, že příští stavba elektrárny bude levnější než ta současná," říká Stephen Thomas z Greenwichské univerzity. To zní sice na první pohled rozumě, ale v praxi se tak neděje. Podle něj jaderná energetika čelí dvěma kritickým bodům. Jednak, že nebude schopná vyrábět elektřinu za cenu, která se prodá na trhu. A za druhé čelí růstu cen při stavbě elektrárny, která se kvůli navyšování bezpečnostních prvků i změnám v technologiích může až ztrojnásobit.

---

reklama

---