Kraj Vysočina kvůli větrníkům aktualizuje strategii ochrany krajinného rázu
Snahou je podle radního koncentrovat tyto stavby, které by mohly být vysoké i 250 metrů, do několika lokalit v kraji. "A ne aby byla větrná elektrárna v uvozovkách za každou vesnicí," řekl Hájek. Zároveň podotkl, že se u těchto záměrů budou posuzovat i jiné dopady na přírodu, nejen na krajinný ráz.
Na větrné mapě Česka patří Vysočina mezi potenciálně nejzajímavější oblasti, kraj ale v minulých letech větrníky nepodporoval kvůli jejich dopadu na vzhled krajiny. Na Vysočině je teď sedm větrných elektráren, poslední byly postavené v roce 2009. Vzhledem k nynější podpoře obnovitelných zdrojů energií jednají o stavbách větrníků investoři s řadou obcí v kraji. Minulý měsíc začaly úřady posuzovat možné dopady záměru na 17 větrných elektráren, které by měly být na území obcí Stonařov, Suchá a Otín na Jihlavsku.
Strategie ochrany krajinného rázu podle kraje přímo nestanovuje, kde je nebo není možné větrné elektrárny umístit. Je to podklad pro rozhodování správních úřadů, vodítko pro projektanty a investory a může sloužit jako zdroj informací pro obce i veřejnost. Investoři, kteří chtějí budovat větrníky nebo jiné výškové stavby, budou moci podle radního lépe předvídat, jakým způsobem budou úředníci jejich žádosti posuzovat.
Součástí strategie je výčet 556 bodových dominant různého významu, 54 krajinných předělů a 41 charakteristických siluet sídel. Mezi významné dominanty patří například masiv Javořice, Čeřínku a Melechova nebo z dálky viditelné památky jako hrad Lipnice a kostel svatého Víta v Havlíčkově Borové. U nejvýznamnějších dominant byla stanovená základní ochranná zóna odvozená z jejich předpokládané viditelnosti na deset kilometrů, u dalších dominant na pět kilometrů.
Území je ve strategii rozdělené do 22 oblastí. U každé je popsáno, jestli by tam za určitých podmínek mohly být postavené větrníky či zda je tam kvůli krajinnému rázu nelze doporučit nebo jestli je to z tohoto pohledu nepřípustné.
Práce na aktualizaci strategie trvala přes rok, původní byla dokončená v roce 2010. Materiál by chtěl kraj předat také ministerstvu životního prostředí, které by mělo v Česku stanovit takzvané akcelerační zóny, tedy území, v nichž by mohly být větrníky povolované rychleji. Celorepublikový podklad, který by se týkal krajinného rázu, podle Hájka zpracovaný není.
reklama
Obyvatelé Strmilova na Jindřichohradecku v referendu odmítli stavbu větrníků
Hladík: Výkon větrných elekráren může do roku 2030 vzrůst z 330 MW na 1,5 GW
Místní části Ústí nad Orlicí hlasují v anketě o větrných elektránách