Krajské volby 2016: Strany v Jihočeském kraji se vyjadřují k Šumavě i Temelínu
Rozloha kraje 10 056 km2 představuje 12,8 % rozlohy státu. V kraji žije přes 637 834 obyvatel, z čehož vyplývá nejnižší hustota osídlení v zemi 63,4 obyvatel na km2. V Jihočeském kraji je 623 obcí, z toho 53 měst. Mezi témata, která byla v krajských volbách v roce 2012 považována za politické rozbušky, se řadila především dostavba dálnice D3 (a její pokračování rychlostní R3), problematika vedení a směřování NP Šumava a dostavba Temelína.
Zejména v posledních dvou letech pak k těmto „ostrým“ tématům připadly i případné plány na budování úložišť jaderného odpadu. Jak se k nim zástupci politických stran staví dnes? Považují je za uzavřené a uspokojivě vyřešené?
V čem se shodnou? Na silnicích…
Z odpovědí těch, kteří dodali své komentáře k otázkám do redakční uzávěrky článku, můžeme usuzovat, že se jihočeští politici víceméně shodnou na tématu dostavby dálnici a rychlostních silnic. Jihočeská KDU-ČSL slovy svého lídra, starosty města Kaplice Pavla Talíře potvrzuje, že se snaží tlačit na co nejrychlejší dostavbu a to všemi dostupnými možnostmi. „Toto téma se snažím dlouhodobě komunikovat. Ke zdržení došlo již z mnoha důvodů a je až ostudné, jak jsme neflexibilní ve srovnání s našimi rakouskými sousedy.“ Je ale vůbec dálnice téma vztahující se k životnímu prostředí? „Jistě. Provoz dálnice D3 totiž zajistí ekologický průjezd krajinou,“ soudí Talíř. V zásadě s ním souhlasí i Radka Paulová, vedoucí politického hnutí PRO 2016: „Řešení dopravní situace v kraji je důležité a kvalitní dopravní infrastruktura je pro nás podstatná, neboť i díky ní se může region dále rozvíjet. Podporujeme dostavbu dálnice D3 i R3 do Jihočeského kraje.“
Obchvaty dopravně zatížených měst jihočeského regionu jsou pro ni neméně důležité. Odlehčují totiž dopravou zatíženým sídlům, zvyšují bezpečnost, čímž podporují kvalitu života. Souhlasné stanovisko k dostavbám dálnic zaujímá i lídr strany Jihočeši 2012, Pavel Hroch. „Dostavba dálnice D3 a rychlostní silnice R4, včetně pokračování R3 ve směru na Dolní Dvořiště, zůstává i dnes našimi prioritami, pokud jde o oblast dopravy. S tím souvisí i dořešení kolaudace D3 v okolí Tábora a Sezimova Ústí.“ V navzájem souhlasných prohlášeních ale zajímavě zaznívá kritická poznámka Květy Šlahúnkové (KSČM): „Jistě, dostavba D3 a také D4 je stále prioritou. Ale kraj zde nemá přímé kompetence. Ten může pomoci například při výkupu pozemků.“ V čem vidí v daném případě problém? „V současné době je největším problémem neplatná EIA, v tomto ohledu je teď na tahu ministerstvo a vláda.“
… a na Šumavě „pro lidi“
„Jakékoliv řešení NP Šumava bude již vždycky velké politikum,“ soudí Talíř (KDU-ČSL). „A jsem pro to, aby šumavské obce získaly větší rozhodovací pravomoci a větší prostor ke konzultaci problémů, které se jich bezprostředně týkají.“ Paulová (PRO 2016) vidí Jihočeský kraj jako zelený, plný lesů a rybníků. „Toto bohatství bychom si měli chránit a uchovat, ale nikoliv konzervovat. Nesouhlasíme s bezhlavým kácením lesů pro projekty na jedno použití, ale na druhou stranu souhlasíme s tím, aby o rozvoji obcí v přírodně chráněných oblastech měli možnost rozhodovat lidé, kteří tam žijí. Je hloupé si myslet, že lidé, kteří žijí například na Šumavě, by ji byli ochotni prodat a nezáleželo by jim na ochraně přírody. Ba naopak pro většinu z nich je Šumava domovem, který chtějí chránit, ovšem musí mít také možnost důstojného života a obživy.“ Jinými slovy, Šumava má být zelená, ale také má být otevřená pro lidi.
„Národní park Šumava samozřejmě musí mít i bezzásahovou zónu, ale maximálně na 30 procentech celkové rozlohy,“ říká jasně Hroch (Jihočeši 2012). „Na druhé straně ty obce, které se nacházejí na území parku, by měly mít vyšší kompetence při stavebních řízeních, jež se týkají daných lokalit.“ I jihočeská KSČM má k Šumavě co říct. „Stále prosazujeme vlastní zákon o NP Šumava,“ říká Šlahúnková. Proč? „Jeden zákon najednou nemůže řešit všechny NP na území ČR s jejich specifickými nároky na péči.“ Komunisté mají jasno, pokud jde o rozšiřování prvních zón: Nepodporují je. „V bezzásahovém území podporujeme v oprávněných případech (požáry, rozšíření kůrovce) nezbytné zásahy, aby se eliminovaly škody.“ Jihočeská KSČM by také neomezovala rozhodovací práva obcí na území NP Šumava a jejich rozvoj.
Temelín dostavíme a úložiště…
Reprezentanti politických stran KSČM, KDU-ČSL, Jihočeši 2012 i PRO 2016 se shodují v tom, že Temelín je třeba dostavit či dokonce rozšířit. Nejčastěji z důvodů zvýšení zaměstnanosti v regionu. „Zastáváme názor, že nejlevnější a nejekologičtější energie je ta, která se nevyrobí. Pokud však v budoucnu z energetické koncepce vyplyne potenciální nedostatek elektrické energie v České republice, pak souhlasíme s tím, aby se využil existující areál Jaderné elektrárny Temelín a došlo k přístavbě dalších bloků,“ říká Hroch (Jihočeši 2012) a dodává: „To se jeví jako racionální a ekologické, přičemž ze strany ČEZ bychom na oplátku očekávali podporu jihočeského regionu. Zároveň ale musíme hledat nové cesty v oblasti energetických úspor: třeba vyšší využití odpadního tepla z jaderné elektrárny.“ Za „mnohem ekologičtější alternativu, než jiné zdroje energie“ považuje Temelín i Paulová. Mezi kandidáty jednotlivých stran to ale začíná skřípat, když přijde na potenciální vybudování úložiště radioaktivního odpadu.
Jak říká Talíř z KDU-ČSL: „Jestliže už na našem území máme postavenou jadernou elektrárnu, je jasné, že se nějak musíme vypořádat i s uložením vyhořelého paliva. A myslím, že v dnešní době a při současných odborných znalostech se s tímto problémem dokážeme vypořádat. Zároveň se jedná o vklad do budoucnosti, kdy se rozvinou technologie, které dokáží i z těchto zdrojů získat další využitelnou energii.“ Trochu opatrnější při formulaci odpovědi jsou komunisté: „Co se úložiště týče, je nezbytné ho v dohledné době vybudovat, ale zda bude na území našeho kraje anebo mimo něj, bude záležet na výběru lokality a na vyjednávání a nabídce kompenzací pro obec, v jejímž katastru bude úložiště zbudováno.“ Na zcela opačné názorové straně stojí v tomto případě Jihočeši 2012: „Na budování úložiště jaderného odpadu na území Jihočeského kraje máme jednoznačný názor: jsme zásadně proti!“
Největší aktuální problém životního prostředí v Jihočeském kraji?
„Nejaktuálnější je podle mého názoru vyčištění Orlické přehrady,“ soudí Talíř (KDU-ČSL). „Obecně si myslím, že bychom takové revitalizace měli naplánovat i pro další údolní nádrže. Smyslem je, abychom měli dostatečnou zásobu kvalitní vody.“ Kvalita vody, zlepšovaná například pomocí čističek odpadních vod, je důležitá i podle Paulové (PRO 2016). „Ale jako aktuální se mi určitě jeví diskuse ohledně toho, zda a jak bylo pro kraj přínosné Lipno - Rio v kontextu toho, kolik finančních prostředků kraj na tuto akci vynaložil a zda byly skutečně vynaloženy účelně a ve prospěch rozvoje kraje vzhledem k tomu, že se jednalo o projekt na jedno použití, který možná chvilkově přilákal do Jihočeského kraje turisty, ale z hlediska budoucnosti a dalšího rozvoje a s ohledem na dopad na přírodu v lokalitách, kde se akce konala, neměl žádný zásadní přínos.“
Pavel Hroch (Jihočeši 2012) upozorňuje zase na to, že je velmi důležité co nejdříve dopracovat kvalitní strategii v oblasti odpadového hospodářství, která bude řešit i následné zpracování odpadu a jeho využití po roce 2024. „Takový materiál tu zatím chybí.“ Problém v odpadech vidí i KSČM. „Vyvíjíme soustavný tlak na ministerstvo, aby upravilo datační tituly, ze kterých bylo možné likvidovat nelegální černé skládky komunálního odpadu. A hlavně, aby mohly obce dotace čerpat, což dosud není možné. V případě skládek nebezpečného odpadu chceme, aby samo ministerstvo a vláda přijali zodpovědnost a začali tyto lokality sanovat.“
A které téma ŽP stojí neprávem na okraji?
„Nezbytné je připravit a do územních podkladů zahrnout strategii Jihočeského kraje v oblasti zásobování pitnou vodou,“ soudí Hroch (Jihočeši 2012). „V případě nakládání s povrchovými vodami, pokud jde o ochranu před povodněmi i suchem, se chceme zaměřit se na přírodě bližší opatření, než jsou protipovodňové hráze. To je například výstavba suchých poldrů, obnova lužních lesů. Stranou stojí také bohužel likvidace staré ekologické zátěže v Mydlovarech. Komunisté si zase všímají financování soustavy NATURA 2000. „V tuto chvíli ministerstvo nemá žádné dotační tituly, kdy bychom mohli čerpat finanční prostředky na běžnou údržbu těchto lokalit. Na tuto údržbu musíme dávat finanční prostředky z rozpočtu kraje, které by mohli být využity i jinde,“ říká Šlahúnková. „Ale to není jen problém Jihočeského kraje.“ Jak uzavírá Radka Paulová (PRO 2016): „Jihočeský kraj byl a měl by zůstat zeleným srdcem České republiky. Zachování přírodního bohatství a ochrana přírody musí jít ovšem ruku v ruce se zdravým selským rozumem. Chceme zachovat naše přírodní bohatství pro budoucí generace, ale také chceme zajistit důstojný život občanům zde žijícím.“
Jihočeští KDU - ČSL jsou "Srostlí s krajem" a volají po silném kraji. Jedním z devíti pilířů jejich kampaně se tak stalo téma sucha v krajině. Rádi by se vrátili k opatřením, která uměla vodu v krajině zadržet. Přímo ve volebním programu pak zmiňují podporu třídění a recyklace odpadů a spolu s ní i podporu alternativních paliv. V cestovním ruchu spatřují zdroj zaměstnanosti a prosperity regionu a podporují zápis rybniční krajiny seznam UNESCO. Šumavu pak nazývají zeleným srdcem. Toto srdce by pak mělo být spravováno novým zákonem o národních parcích, a takový dokument by měl být vypracován s ohledem na zájmy ochrany přírody i obcí. Alespoň to tvrdí lídr strany, Mgr. Pavel Talíř.
Politická strana SPR-RSČ MS (lídrem strany je prof. Vladimír Štěpán Kremsa) si na svém webu sice klade otázku: „Kam směřuje tento svět a jak se v tomto světě zachovat", žel bohu bez jakéhokoliv kontextu na životní prostředí. Jihočeským lídrem je Ing. Zdeněk Blažek. Republikáni v Jihočeském kraji kandidují v koalici s Patrioty České republiky a HOZK. Ani tyto strany se programově o ekologii, ochraně přírody nebo podobných zbytečnostech se ani nezmiňují.
Jednadvacet bodů jihočeské ANO se dotýká primárně řešení dopravní situace a dostavby silnic, které bezezbytku vystihuje heslo: „Po dálnici z Jižních Čech do celé Evropy.“ Příroda či životní prostředí figuruje spíše jen v náznacích. Z nich je patrné, že Jižní Čechy potřebují další zařízení pro vyžití občanů (například aquaparky), protože „Není nutné jezdit za rodinnou zábavou do Prahy nebo do zahraničí“. Dále by podpořili budování sítě cyklostezek po celém kraji, protože „Jízdní kolo a Jižní Čechy k sobě přece patří!“. Pokud jde o jihočeské "horké téma", NP Šumava, omezují se jen na prohlášení: „Šumava byla po staletí obydlenou krajinou, není důvod z ní člověka vylučovat.“ I proto se chtějí postavit za její všestranný rozvoj. Lídrem této strany je poslankyně Radka Maxová.
Jihočeští piráti (v jejichž čele na kandidátce stane Michal Horák z Písku). Ten si uvědomuje, že: „Lákat voliče nereálnými sliby se může ošklivě vymstít" a snad proto je celý program psán ve velmi pozitivním, avšak zcela nekonkrétním duchu. Piráti ekologicky rozvíjí města i krajinu, energetiku staví na inovacích.
Komunisté v programu hovoří o "Odpovědnosti k prostředí, ve kterém žijeme" a nasazují jako lídra Petra Braného. Sází na efektivnější protipovodňovou ochranu a zlepšení vodních poměrů v krajině a také ochranu zdrojů pitné vody a vodních zdrojů. Láká je i zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, avšak bez dodatečného růstu cen energií pro spotřebitele. Zmiňují podporu ekologicky šetrných druhů dopravy, zejména kombinované dopravy, vnitrozemské vodní dopravy a železniční dopravy a také volají po prosazování ekologicky šetrných a finančně únosných způsobů získávání energie a snižování energetické náročnosti výroby i spotřeby ve všech oblastech. Konkrétními body však vydatně šetří. „KSČM záleží na zdravém životním prostředí, rozvoji a péči o krajinu, ochranu půdy, vodních zdrojů, flóry i fauny aj., ale odmítá krajní stanoviska některých ekologických uskupení, která by nejraději z některých oblastí vytěsnila člověka (viz např. Národní park Šumava).“
V minulých volbách nejsilnější politická strana, ČSSD, z krajského programu téma životního prostředí zcela vypouští. Jistě by se proto vyplatilo alespoň v jednom bodě dát na slova stávajícího hejtmana, Jiřího Zimoly (a lídra kandidátky)? a 7. a 8. října určitě nezůstávat doma.
Jihočeši 2012 slibují "Nový impulz pro náš kraj". Tento impulz je pak na úrovni ŽP definován vyčištěním a revitalizací Orlické přehrady, dostavbou Temelína, nebo výstavbou kanalizací. Mnohem zajímavější už ale je, co politická strana v čele s lídrem Pavlem Hrochem nepodporuje. Straní se například zařazení Třeboňska do seznamu UNESCO. Proč? Omezení vyplývající ze zařazení lokality by vedlo ke stagnaci rybářství. Na Šumavě by pak zvolili vhodné zalesňování, které by snížilo riziko případných povodní.
„Čestný chlap, poctivá politika" - RNDr. Jan Zahradník, lídr jihočeské ODS, se životnímu prostředí ve svém programu nevěnuje. Hlavním tématem jihočeské ODS v letošních krajských volbách je kvalita života, rozvoj kraje a bezpečí jeho obyvatel. Uvádí ale, že Jižní Čechy jsou krásné, a patří k nim i zemědělství. Z čehož lze možná usoudit na podporu zemědělství a rozvoje venkova. Ale kdo ví.
„Pro Jižní Čechy“ je název trojkoalice (Koalice starostů, HOPB a TOP 09), které by k vítězství měl dovést starosta Lišova, Jiří Švec. Jeho slova:„Ochrana životního prostředí je pro nás především projevem odpovědnosti k následujícím generacím. Cílem musí být nalézt dohodu mezi těmi, kdo životní prostředí přímo ovlivňují a těmi, kteří životní prostředí užívají. Hledejme rovnováhu mezi hospodařením a ochranou přírody, nestavme jedno proti druhému.“ zní přeci jen pochopitelněji, než jednou větou shrnuté poselství programu vztažené k ŽP: „Životní prostředí a energetika: kraj propojený energií, kterou ale zbytečně neplýtvá". Strana také hodlá bojovat za maximální možné zpřístupnění přírodních rezervací a dalších chráněných území.
To Strana Zelených (pod heslem „Solidárně s lidmi a přírodou“) se za program vztažený k životnímu prostředí nestydí. „Jsme Zelení – i proto máme péči o jihočeskou krajinu na předním místě. Nejsme proti investicím a ekonomickému rozvoji, ale ať probíhá zodpovědně, podle pravidel a s ohledem na lidi a na přírodu,“ píší hned v úvodu svého programu. Řeší v něm problematiku zasídlení venkova, ochrany zemědělské půdy a péče o lesy, opatření proti suchu a povodním. Už by to skoro vypadalo, že volební program Strany Zelených bude stejně nekonkrétní, jako u ostatních stran, kdyby tu ovšem nebylo jasně naznačeno téma „hrozeb turistiky na Lipensku“. Navrhují stavební uzávěru pro další komunikace a jinou výstavbu na pravém břehu Lipna, zákaz výstavby lanovky do masivu Smrčina (např. z Klápy u Nové Pece na Hraničník), a vymezení pravého břehu Lipna výhradně pro šetrnou turistiku. V případě Čertovy stěny pak řeší manipulaci s vodami z přehrad. Lídrem strany v Jižních Čechách je Svatomír Mlčoch.
Hnutí Nová Generace, které „působí napříč celým politickým spektrem“ se zasazuje za větší propagaci regionálních potravin a jejich dostupnost po občany a podporu farmářů. „V rámci ekologické udržitelnosti navrhujeme projekty, které dodrží rovnováhu soužití občanů kraje s přírodou.“ Jejím lídrem je Bc. Vladislav Nadberežný.
Svobodní (Strana svobodných občanů) se staví za ochranu kraje na všech úrovních. A také za podporu jaderné energetiky, která je dle nich nejčistější. Jejich postoj ke konzervaci krajinných hodnot vyjadřuje věta: „Ochrana přírody musí jít ruku v ruce se zdravým rozumem, tak jako to dělali naši předci." Což by mělo mimo jiné obnášet maximální zpřístupnění krásných šumavských lesů. Vedoucím kandidátky je Ing. Mgr. Irena Steinhauserová.
Strana soukromníků České republiky (Soukromníci) pod vedením PhDr. Jaromíra Procházky bdue usilovat o lepší podmínky pro malé zemědělce, lokální producenty a drobné podnikatele. Píší, že „náš kraj je regionem polí, luk, lesů, rybníků, tradiční venkovské krajiny a zdravého životního prostředí.“
Koalice Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů se problematice ŽP nevěnuje. Jejím lídrem je Robert Flachs. Ani politická strana DSSS (lídr Mgr. Otakar Dvořák) nemá v Jižních Čechách pro přírodu pochopení, stejně jako Koalice republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK (lídrem je Ing. Zdeněk Blažek). I když program politické strany Národní demokracie na první pohled působil dojmem, že se alespoň v jednom aspektu dotýká problematiky životního prostředí (konkrétně "Amerického brouka bylo dost") jednalo se o omyl. Tato strana, v jihočeském kraji vedená Ing. Ivanem Cíchou, problematiku ŽP neřeší.
Životní prostředí ale nevynechává ze svého programu čtyřkoalice NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI (kam spadá Strana zdravého rozumu, Česká strana národně sociální, Česká strana národně socialistická, Demokratická strana zelených), jejímž lídrem je Jindřich Kočí. Na co upozorňují? Na svou podporu výstavbě obchvatů obcí a měst, a také úplné propojení Praha – České Budějovice – Linec. Na tu by rádi použili finanční prostředky „z megalomanských a nepotřebných projektů okolo letiště Planá a říční dopravy“. Podporují také rozvoj MHD, stojí si za „vyhlášením stopstavu“ výstavby komerčních projektů v centrech měst a obcí. Tato volná prostranství by využili pro vybudování přírodních parků, zahrad, dětských hřišť. Z parku „Stromovka“ v Českých Budějovicích by pak chtěli vybudovat více-funkční osvětlený hlídaný přírodní park.
Moravané, které do voleb v Jihočeském kraji vede Mgr. Bohumil Šuhaj, vidí budoucnost v posílení protipovodňové ochrany (budování suchých poldrů, přirozených rozlivových ploch), přesunu dálkové nákladní dopravy ze silnic na železnici a zvyšování energetické soběstačnosti domácností pomocí ekologicky šetrných technologií. Než k tomu ale dojde, musí být nejprve vyřešena situace začlenění moravského Dačicka do Jihočeského kraje (nebo naopak). „Našim vystoupením chceme jasně a důrazně poukázat na tento krajský nesmysl. To je naše priorita.“
Dohledat informace o politickém hnutí Jihočeští hasiči nebylo snadné. Ví se o nich zhruba tolik: „Jsme lidé různých profesí. Žijeme mezi vámi a víme, co je pro slušný život v obcích a městech potřebné i nutné. Umíme pracovat dobrovolně a pracujeme tak rádi.“ Jejich lídrem je Ing. Miroslav Ušatý. Kromě toho se ale nepodařilo dohledat další informace o jejich volebním programu ve vztahu k ŽP. Kandidátku podávají v Jihočeském kraji ještě strany Volte Pravý Blok (lídr Libuše Skleničková) a Úsvit NK (lídr Luboš Albert), ale ani jedna z těchto stran se v oblasti problematiky životního prostředí neprofiluje.
| Strana | Volební program | Kandidáti |
|---|---|---|
| ANO 2011 | program | kandidáti |
| ČSSD | program | kandidáti |
| Dělnická strana sociální spravedlnosti | program | - |
| Jihočeši 2012 | program | kandidáti |
| Jihočeští hasiči | - | - |
| KDU-ČSL | program | kandidáti |
| KSČM | program | kandidáti |
| Moravané | program | kandidáti |
| Národní demokracie | - | kandidáti |
| NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI | program | kandidáti |
| Nová generace | program | kandidáti |
| ODS | program | kandidáti |
| Piráti | program | kandidáti |
| PRO 2016i | - | - |
| Pro Jižní Čechy | program | kandidáti |
| Sdružení pro republiku | - | - |
| Sdružení pro republiku – Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska | - | kandidáti |
| Strana zelených | program | kandidáti |
| Soukromníci | program | kandidáti |
| Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů | program | - |
| Svobodní | program | program |
| Úsvit s Blokem proti islamizaci | program | - |
| Volte Pravý Blok-stranu za ODVOLAT.polit.,NÍZKÉ daně,VYROVN.rozp.,MIN.byrokr.,SPRAV.just.,PŘÍMOU demokr. WWW.CIBULKA.NET | program | - |
reklama
Anketa: Jak se k tématům životního prostředí staví strany na Vysočině?
Anketa: Jak se k tématům životního prostředí staví strany v Jihočeském kraji?
Anketa: Jak se k tématům životního prostředí staví strany v Jihomoravském kraji?
