Krajty pod nohavicemi, nosorožčí rohy v cívkách, vzpomínají inspektoři na kuriózní skrýše pašeráků

Muž v Austrálii měl pod nohavicemi ukryté kobry, ve Francouzské Guyaně se zase jiný muž snažil propašovat kolibříky ukryté ve slipech. Na kuriozní skrýše pašeráků narazili už i čeští inspektoři z oddělení CITES České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Na Ruzyni zabavili například kožešiny sněžných levhartů pašované v bednách s vodkou, odhalili nosorožčí rohy v zásilce z Prahy do Hanoje nebo převoz ohrožených papoušků. Podobné akce vyvolávají mezinárodní zájem i ocenění.

„Setkáváme se s různými případy pašování. Kufr plný želv, před dvěma lety našli v Thajsku v kufru uspané tygří kotě s ovázanou tlamou, v Holandsku zase uspaného kočkodana obaleného izolepou. Australané měli hady ukryté v sádrových trpaslících. Většinou je to ale klasika, různě vynalézavé schovávačky v zavazadlech, dětské batůžky, kufry s dvojitým dnem,“ popisuje případy Pavla Říhová, vedoucí oddělení CITES ČIŽP.

Velmi často se zvířata pašují také pod oblečením. Pašeráci k tomu mají přišité různé kapsičky, pásy, vestičky, podprsenky a podobně. Muž zadržený v Austrálii měl například pod kalhotami na lýtkách přivázané plátěné pytlíky s kobrami královskými, muž z Francouzské Guyany pašoval kolibříky v kapsách našitých ve slipech, vzpomíná Říhová.

Samotní čeští inspektoři se setkali například s kožešinami irbisů z Ruska ukrytými v bednách s vodkou. Odhalili také nosorožčí rohy zalité v pryskyřici a ukryté v cívce drátů v zásilce směřující z Prahy do Hanoje.

Jako jediný stát v Evropě dostala ČIŽP v roce 2011 prestižní cenu Sekretariátu CITES za odhalení převozu papoušků arů kobaltových. Vzácných ptáků je na světě už pouhých 700 kusů. Po akci, na které spolupracovala ČIŽP společně s celníky, našli papušci domov v pražské zoo.

Práce inspektorů z oddělení CITES vyžaduje znalosti, soustředění i opatrnost při otevírání beden a kufrů s neznámým obsahem. Stalo se už, že inspektorku během kontroly pokousaly mladé krajty.

Podle Erika Geusse, ředitele ČIŽP, je Česko pro pašeráky zemí už nejenom tranzitní, ale i cílovou. „Například pokud jde o ještěry, plazy, papoušky nebo kaktusy, jsme dnes díky našemu chovatelskému zázemí spíše cílovou zemí. Pro slonovinu a nosorožčí rohy jsme zatím na úrovni tranzitu. Ale podle určitých signálů už víme, že se suroviny pro výrobu tradiční asijské medicíny začínají zpracovávat i u nás,“ popisuje Geuss.

Dopadeným pašerákům hrozí ve správním řízení pokuta až 1,5 milionu korun, v případě trestního řízení může být udělen trest odnětí svobody až na osm let. To platí, pokud jste členem organizované skupiny, která působí ve více státech. Sem typicky spadají nosorožčí kauzy. Samozřejmostí je zabavení exemplářů, dodává ČIŽP.

---

reklama

---