Krkonoše mají plán péče o lesy do roku 2035, má být méně smrků a více listnáčů
11.8.2025 01:45
(ČTK)
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
Dokument stanovuje například maximální objem těžby v lesích. V uplynulé dekádě se Správa KRNAP pohybovala na 77 procentech maximálních možností, přičemž šlo o nahodilé i plánované těžby. Nahodilé těžby souvisely zejména s kůrovcem a následky větrných smrští, plánované těžby směřovaly ke změně struktury a druhové skladby lesa.
Zatímco například podíl smrku ztepilého byl v Krkonoších v 90. letech minulého století na 80 procentech, letos to bylo necelých 70 procent, přičemž správci národního parku mají cíl, aby byl podíl této dřeviny v roce 2040 maximálně 65 procent. Naopak třeba u buku lesního podíl zastoupení roste. Zatímco v 90. letech byl na dvou procentech, letos už na sedmi a cíl pro rok 2040 byl stanoven minimálně na 15 procent, uvedla Správa KRNAP.
Velký význam pro les má podle správců parku také tzv. mrtvé dřevo. Mrtvým dřevem se označují odumírající a mrtvé stromy, stojící nebo padlé, v různých stádiích rozkladu. Takové dřevo je pak základem pro přirozenou regeneraci porostů a ke zvyšování odolnosti ekosystému.
Správa má jako cílový ukazatel stanoveno množství mrtvého dřeva minimálně 50 kubických metrů na hektar, přičemž už nyní je průměrná zásoba mrtvého dřeva v krkonošských lesích 56,6 metru krychlových na hektar. "Pro srovnání, průměrná hodnota v ČR je 20 metrů krychlových na hektar," dodal Drahný.
Změna hospodaření v lesích je v Krkonoších hlavním pilířem boje s dopady klimatické změny. Změna hospodaření v lesích začala v 90. letech 20. století v souvislosti s převzetím práva hospodaření k lesům správou parku. Od té doby se mění druhová skladba a struktura lesa, zakázány jsou úmyslné holoseče a také se ponechává mrtvé dřevo v lesích.
Zastoupení dřevin v KRNAP (v procentech):
| Druh dřeviny | 1992 | 2003 | 2015 | 2025 | Cíl 2040 |
|---|---|---|---|---|---|
| Smrk ztepilý | 84,28 | 81,59 | 46,50 | 67,96 | Max. 65 |
| Jedle bělokorá | 0,12 | 0,29 | 0,53 | 0,64 | Min. 2 |
| Buk lesní | 2,13 | 3,79 | 5,10 | 7,16 | Min. 15 |
| Ostatní | 13,47 | 14,33 | 17,87 | 24,24 | — |
Zdroj: Správa KRNAP
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Loňský úspěch revitalizace krkonošských mokřadů v soutěži Adapterra Awards pomáhá dalšímu zadržování vody v horách
Správa KRNAP uzavře od prosince některé stezky kvůli přezimování jelení zvěře
I neživá příroda Krkonoš si zaslouží svou ochranu. Nejvyšší správní soud dal za pravdu národnímu parkuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
ss
smějící se bestie
11.8.2025 06:51A co takhle méně tůristů a více usedlíků, po vzoru předků, co !
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
11.8.2025 09:11 Reaguje na smějící se bestieTo by se planeta musela začít otáčet na druhou stranu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
11.8.2025 10:33 Reaguje na Emil Bernardystačilo by, kdyby se parkovací automat otočil...lidi by si kupovali povolenky ke vstupu.
Ten, kdo by se k přírodě choval špatně, tak už by byl ze systému vyřazen...
Vzhledem k tomu, že tam většina jezdí autama, tak by tam mohli jít tak maximálně pěšky...
Odpovědět
Ten, kdo by se k přírodě choval špatně, tak už by byl ze systému vyřazen...
Vzhledem k tomu, že tam většina jezdí autama, tak by tam mohli jít tak maximálně pěšky...
JŘ
Jaroslav Řezáč
11.8.2025 10:33 Reaguje na Jaroslav Řezáčv uzavřených údolích Krkonoš to fungovat může...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.8.2025 10:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJo a místním udělat ze života peklo. To jsou nápady. "Ten kdo se k přírodě chová špatně" jako vtip dobré. Asi chcete zvýšit počet byřiců co na to chování budou dohlížet.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
11.8.2025 13:14 Reaguje na Jarek SchindlerKdo jsou to místní?Dojíždějí snad z Peco do Prahy do úřadů?V lepším případě žijí z turistiky,v horším ze státního rozpočtu,z daní,KRNaP.
Odpovědět
ss
MZ
RČ
Radek Čuda
11.8.2025 11:12 Reaguje na smějící se bestieTi "předci" byli odsunuti a to co je živilo je jen vzpomínka na minulost. To se už nezmění.
Čas od času se najde nějaký nadšenec, který to hospodaření "po staru" zkusí a dřív nebo později prakticky každý zdrhne.
Odpovědět
Čas od času se najde nějaký nadšenec, který to hospodaření "po staru" zkusí a dřív nebo později prakticky každý zdrhne.
LB
Lukas B.
11.8.2025 11:57 Reaguje na Radek Čudahospodaření "postaru" nedává ekonomicky smysl, byla to dřina od rána do večera. pánům Haberovi a Boschovi by měl stát pomník na každém náměstí. ano druhou stránkou toho blahobytu a dostatku je to, že ta bukolická mozaika s vypásáním každé meze, řádkou bandor a tuřínů u každé chalupy a sbíráním klestí vytvořila nějakou cennou krajinu, a že je fajn tu krajinu roztroušené zástavby aspoň trochu udržovat. no a hluboký les postupně proměňovat na ten hluboký les se skladbou, která byla kdysi, před trojí (téměř) totální holosečí (výdřeva kutnohorských dolů, spálení dřeva ve sklárnách a imisní katastrofa)
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
11.8.2025 14:09 Reaguje na Lukas B.Tak zrovna to hospodaření "po staru" v Krkonoších znamenalo kombo zemědělství/těžby dřeva a něčeho dalšího, nejčastěji hákování v některé z továren poblíž, které tam tehdy docela slušně prosperovaly ... viz. údolí Úpy až po Trutnov. Plus jako přivýdělek, někdy i hlavní byznys, turistika.
Ale to všechno vodnesl čas a dnes tam jediný aspoň trochu smysluplný způsob obživy představuje ten turistický ruch ... se všemi neg důsledky, které pro ten kraj má.
Odpovědět
Ale to všechno vodnesl čas a dnes tam jediný aspoň trochu smysluplný způsob obživy představuje ten turistický ruch ... se všemi neg důsledky, které pro ten kraj má.
LB
Lukas B.
11.8.2025 14:32 Reaguje na Radek Čudahospodaření postaru je označováno poměrně výstižným označením "kovozemědělec", tj. žena se stará o kozu, prase, děti a slepice a dva řádky bandor a muž pracuje ve fabrice a pop nocích ryje záhumenek, nebo "domácí dělník", tj. ráno se rodina postará o hospodářstvíčko a pak sednou ke stavům nebo k navlékáním a končí o půlnoci, pak šoupnou stav do kouta a roztáhnou slamníky a ráno v pět zase nanovo. těch, kteří se v horách uživili jen a pouze zemědělstvím bylo minimum.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.8.2025 10:39Jak dlouho existuje NP, že se po létech chce někdo prsit jak nyní chválihodně mění druhovou skladbu lesa? Jo a v tabulce je u smrku v roce 2015 chyba.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
11.8.2025 11:23 Reaguje na Jarek SchindlerA tak nebuďte na ně tak přísný ... změna názoru není nic zlého, zejména když má nějaké racionální odůvodnění (a tady bych si tipnul, že ač netrpím nějakou klimatickou úzkostí, tak k nějakým změnám prostě dochází a je ok na ně reagovat).
Navíc zrovna ty porosty v Krkonoších mají k těm původním už pár set let hodně daleko ... https://www.krnap.cz/media/hhof3mim/krnap_brozura_pribeh_lesa_2022_w.pdf ... takže až na pár výjimečných lokalit není ta cílená obnova nic proti ničemu, protože co tam dnes je nemá s tím původním přirozeným stavem moc společného. Předci za to holt uměli vzít ...
Odpovědět
Navíc zrovna ty porosty v Krkonoších mají k těm původním už pár set let hodně daleko ... https://www.krnap.cz/media/hhof3mim/krnap_brozura_pribeh_lesa_2022_w.pdf ... takže až na pár výjimečných lokalit není ta cílená obnova nic proti ničemu, protože co tam dnes je nemá s tím původním přirozeným stavem moc společného. Předci za to holt uměli vzít ...
JB
MZ
Miloš Zahradník
11.8.2025 17:14Jak to vlastne bylo s tou "imisni katastrofou"
pobliz hranice lesa, me prijde ze vetsina tech vlajkovych smrku prezila. Dostala tedy tvrdy zasah opet v zime 2019 kdy namraza to hodne polamala
No a ted hlavne hrozi ten CO_2 ani ne tak ze by byl pricinou zvyseni teplot (to jsou jen spekulace a vyhodna ideologicka zasterka) ale on ten
plyn zrejme urychluje bujeni zelene. Merili tohle vedci nekde? Ja chapu
ze se to meri - jak velky vliv na fotosyntezu ma obsah CO_2 v ovzdusi - blbe takovehle efekty. Celkove mi prijde ze z imisni katastrofy se priroda zotavila rychleji nez z te kurovcove
Taky mi prijde zajimavou otazka invasivnich rostlin. Kdyz jsem jako dite si delal herbar - tak naprstnik cerveny byla vzacna prisne chranena rostlina. Dnes uz je to na vhodnych stanovistich plevel obtiznejsi nez kridlatka ci vlci bob
Odpovědět
pobliz hranice lesa, me prijde ze vetsina tech vlajkovych smrku prezila. Dostala tedy tvrdy zasah opet v zime 2019 kdy namraza to hodne polamala
No a ted hlavne hrozi ten CO_2 ani ne tak ze by byl pricinou zvyseni teplot (to jsou jen spekulace a vyhodna ideologicka zasterka) ale on ten
plyn zrejme urychluje bujeni zelene. Merili tohle vedci nekde? Ja chapu
ze se to meri - jak velky vliv na fotosyntezu ma obsah CO_2 v ovzdusi - blbe takovehle efekty. Celkove mi prijde ze z imisni katastrofy se priroda zotavila rychleji nez z te kurovcove
Taky mi prijde zajimavou otazka invasivnich rostlin. Kdyz jsem jako dite si delal herbar - tak naprstnik cerveny byla vzacna prisne chranena rostlina. Dnes uz je to na vhodnych stanovistich plevel obtiznejsi nez kridlatka ci vlci bob
ss
smějící se bestie
11.8.2025 18:52JAK ASI TO FUNGUJE
na horách ve Švýcarsku, Rakousku, co ?
Když to jde tam, musí to jít i v ČR !
Odpovědět
na horách ve Švýcarsku, Rakousku, co ?
Když to jde tam, musí to jít i v ČR !
RČ
Radek Čuda
12.8.2025 12:16 Reaguje na smějící se bestieAlpy jsou trochu jinačí kopce, takže jako příklad jsou dost na nic.
Plus zejména po válce se výrazně změnilo hospodaření u nás a v těch vámi uvedených zemích, ony i ty Krkonoše vypadaly v průběhu věků různě. A někdy tedy i dost hrůzně.
Jinak ne že bych byl vždy z KRNAPu úplně happy, ale v rámci možností se snaží dělat co může a relativně mu to i jde.
Odpovědět
Plus zejména po válce se výrazně změnilo hospodaření u nás a v těch vámi uvedených zemích, ony i ty Krkonoše vypadaly v průběhu věků různě. A někdy tedy i dost hrůzně.
Jinak ne že bych byl vždy z KRNAPu úplně happy, ale v rámci možností se snaží dělat co může a relativně mu to i jde.
BM
Břetislav Machaček
12.8.2025 10:28Ponechávat v NP přestárlé smrky z původního hospodářského lesa je cílená
likvidace těch stromů, protože s věkem klesá odolnost vůči chorobám, taky
škůdcům a povětrnostním podmínkám. Bezzásah znamená neřízený zmar a tím
i změnu skladby lesa. Je vidět, že Krkonoše jdou cestou Šumavy a z lesů
obdivovaných návštěvníky se má stát něco podobného jako na Šumavě a nedej
bože i v NP ČŠ. Nezbývá než zbytek lesů CHRÁNIT před OCHRANÁŘI, aby byly
lesy pro návštěvníky a vlastníky generující z lesů zisk. Ve změti souší
klestí a buřeně už se nikdo nebude procházet lesem mimo cesty a sbírat
houby a lesní plody. I pro zvěř není ta změť ideálním prostředím a to
ani pro šelmy mimo rysa, které neloví ze zálohy, ale nahánějí zvěř tam,
kde se dobře běhá a nemusejí se prodírat ostružiním. Časem tak dojde
k tomu, že neprostupný les svede návštěvníky pouze na cesty a stane
se z NP lunapark s davy lidí na cestách bez možnosti projít se po mechu
a jehličí, posedět v samotě na pařezu a užívat si ticha. Tam kde jsou
medvědi máme zvonit, křičet a raději po lese ani nechodit. Tím vším se
ochranářům daří uzurpovat skutečnou přírodu pouze pro sebe a zbytek
lidí nasměrovat k hotelům, atrakcím a na cesty. Ochranáři budou VIP
na státním majetku a občanům zbydou placené atrakce místo jejich lesa.
Odpovědět
likvidace těch stromů, protože s věkem klesá odolnost vůči chorobám, taky
škůdcům a povětrnostním podmínkám. Bezzásah znamená neřízený zmar a tím
i změnu skladby lesa. Je vidět, že Krkonoše jdou cestou Šumavy a z lesů
obdivovaných návštěvníky se má stát něco podobného jako na Šumavě a nedej
bože i v NP ČŠ. Nezbývá než zbytek lesů CHRÁNIT před OCHRANÁŘI, aby byly
lesy pro návštěvníky a vlastníky generující z lesů zisk. Ve změti souší
klestí a buřeně už se nikdo nebude procházet lesem mimo cesty a sbírat
houby a lesní plody. I pro zvěř není ta změť ideálním prostředím a to
ani pro šelmy mimo rysa, které neloví ze zálohy, ale nahánějí zvěř tam,
kde se dobře běhá a nemusejí se prodírat ostružiním. Časem tak dojde
k tomu, že neprostupný les svede návštěvníky pouze na cesty a stane
se z NP lunapark s davy lidí na cestách bez možnosti projít se po mechu
a jehličí, posedět v samotě na pařezu a užívat si ticha. Tam kde jsou
medvědi máme zvonit, křičet a raději po lese ani nechodit. Tím vším se
ochranářům daří uzurpovat skutečnou přírodu pouze pro sebe a zbytek
lidí nasměrovat k hotelům, atrakcím a na cesty. Ochranáři budou VIP
na státním majetku a občanům zbydou placené atrakce místo jejich lesa.
RČ
Radek Čuda
12.8.2025 12:20 Reaguje na Břetislav MachačekJen tak ze zvědavosti ... jste jist, že jste tu v diskuzi o KRNAPu správně? A kdy jste v těch Krkonoších byl naposledy?
Jinak tedy pojem neprostupný les v Krkonoších ... no, pobavil jste:-).
Odpovědět
Jinak tedy pojem neprostupný les v Krkonoších ... no, pobavil jste:-).
BM
Břetislav Machaček
12.8.2025 20:31 Reaguje na Radek ČudaPokud umíte číst, tak jste si v článku přečetl, že správa parku plní plán těžby pouze na 77% a tudíž nechává les
přestárnout. O konci přestárlých stromu píšu výše. No a
taky jste si mohl přečíst, že průměrná zásoba v lesích
ČR je 20 m3/ha, kdežto v NP Krkonoše je to 56,6 m3/ha
a doporučeno je 50m3/ha. Co to znamená? No to, že se tam
hromadí dřevní hmota o 16 m3/ha větší, než je doporučená
a o 36,6 m3/ha větší,. než je průměr v lesích v ČR. Až
bude hořet ta nadbytečné mrtvé dřevo stejně jako v NP ČŠ,
tak pak neplačte proč byl žár tak veliký. To, že se tam
pohybujete v místech, kde je les prostupný neznamená, že
v jiných částech ta změť spadlých souší a polomů není.
Sama správa NP píše o průměrných hodnotách, což znamená,
že pokud někde vidíte nulu m3 /ha mrtvého dřeva, tak je
potom někde třeba až 100 m3 /ha. To je logická úvaha,
že místy už je to množství přehnané stejně, jako tomu
bylo v NP ČŠ, kde taky nebyly v lese pouze souše, ale
bylo jich tolik, že při požáru způsobily takový žár,
že od nich vzplály ty živé stromy a popraskaly skály.
Je to opět vědomá likvidace smrků pomocí škůdců a hub,
aby se urychlil přechod od smrků k listnáčům za každou
cenu s ponecháním silně výhřevné dřevní hmoty v lese.
Navíc průměr se počítá ze všech lesů v NP, což znamená
i z těch, které se těží kvůli bezpečnosti u cest a nebo
i z těch, které se nově zalesnily. Takže nakonec může
být té dřevní hmoty třeba i 200 m3/ha a to už je sakra
velké množství k výživě ohně, když pominu škůdce a houby
jako václavka. Kdo v lese množí václavku a škůdce, tak
by měl být trestán za vědomou likvidaci lesů v NP !
Odpovědět
přestárnout. O konci přestárlých stromu píšu výše. No a
taky jste si mohl přečíst, že průměrná zásoba v lesích
ČR je 20 m3/ha, kdežto v NP Krkonoše je to 56,6 m3/ha
a doporučeno je 50m3/ha. Co to znamená? No to, že se tam
hromadí dřevní hmota o 16 m3/ha větší, než je doporučená
a o 36,6 m3/ha větší,. než je průměr v lesích v ČR. Až
bude hořet ta nadbytečné mrtvé dřevo stejně jako v NP ČŠ,
tak pak neplačte proč byl žár tak veliký. To, že se tam
pohybujete v místech, kde je les prostupný neznamená, že
v jiných částech ta změť spadlých souší a polomů není.
Sama správa NP píše o průměrných hodnotách, což znamená,
že pokud někde vidíte nulu m3 /ha mrtvého dřeva, tak je
potom někde třeba až 100 m3 /ha. To je logická úvaha,
že místy už je to množství přehnané stejně, jako tomu
bylo v NP ČŠ, kde taky nebyly v lese pouze souše, ale
bylo jich tolik, že při požáru způsobily takový žár,
že od nich vzplály ty živé stromy a popraskaly skály.
Je to opět vědomá likvidace smrků pomocí škůdců a hub,
aby se urychlil přechod od smrků k listnáčům za každou
cenu s ponecháním silně výhřevné dřevní hmoty v lese.
Navíc průměr se počítá ze všech lesů v NP, což znamená
i z těch, které se těží kvůli bezpečnosti u cest a nebo
i z těch, které se nově zalesnily. Takže nakonec může
být té dřevní hmoty třeba i 200 m3/ha a to už je sakra
velké množství k výživě ohně, když pominu škůdce a houby
jako václavka. Kdo v lese množí václavku a škůdce, tak
by měl být trestán za vědomou likvidaci lesů v NP !
va
vaber
13.8.2025 08:56 Reaguje na Břetislav MachačekCo je to přestárlý les nebo strom? To je termí který vymyslel nějaký člověk, protože chce udělat z lesa pole a sklízet a sklízet. Ale KRNAP snad není hospodářský les a vy dáváte podivná čísla pro hospodářký les ,která určil někdo, aby byl správný zisk. Přírodu taková čísla nezajímají .
Přijde doba kdy smrky se zase budou sázet, když bude správné klima a oslava listnáčů bude zapomenuta jako blud, který někdo vymyslel, když se podělal z kůrovce .
Odpovědět
Přijde doba kdy smrky se zase budou sázet, když bude správné klima a oslava listnáčů bude zapomenuta jako blud, který někdo vymyslel, když se podělal z kůrovce .
BM
Břetislav Machaček
13.8.2025 10:18 Reaguje na vaberS tím stářím stromů nemáte pravdu. Každá dřevina má
jinou dobu nejen obmýtí, ale taky životnost. Jsou
sice i výjimky, že nějaký jedinec přežije ty své druhy, ale je to genetikou a podmínkami kde roste. Je to jako u lidí, kdy je průměrný věk dožití
třeba 80 let, ale dolů a nahoru jsou ty výkyvy
obrovské. U stromů je tomu stejně jako u lidí,
kde se stářím bývá strom náchylnější k nemocem
a méně odolává škůdcům. Pokud mám les stejné
věkové kategorie, tak dospěje do kritického
věku většina najednou a to je to přestárnutí
porostu, které pak je pro celý porost kritické.
A co jsou lesy v našich NP? No přece pouze ty
bývalé hospodářské lesy mnohdy i s nepůvodními
stromy z jiných částí nejen republiky, ale taky
Evropy. Po vichřicích naši předci sázeli co měli
a na Šumavu se vozily sazenice i z Moravy a z Alp.
Tato směska je složená z různě odolných stromů
a vyžaduje náročné hospodaření. Nebo si snad
myslíte, že strom nestárne a neumírá? Stárne a
umírá podle druhu a kondice každý jinak. Od
toho je lesník, aby ho označil k těžbě a aby
nebyl semeništěm chorob a škůdců. Pokud KRNAP
bude s bývalým hospodářským lesem zacházet jako
s pralesem, tak to dopadne jako na Šumavě, či
v NP ČŠ. Ten les musí být kácen podobně jako
klasický hospodářský les a obnova nesmí být
ponechána náhodě jako na Šumavě, kde smrky
nahradily zase pouze smrky a v NP ČŠ, kde je
dnes březová monokultura jako z Mrazíka. Když
ho chtějí pestrý, tak ho mají vykácet, uklidit
a vysázet to, co vidí v opravdových pralesích
a nenechat to té náhodě a bezzásahu.
Odpovědět
jinou dobu nejen obmýtí, ale taky životnost. Jsou
sice i výjimky, že nějaký jedinec přežije ty své druhy, ale je to genetikou a podmínkami kde roste. Je to jako u lidí, kdy je průměrný věk dožití
třeba 80 let, ale dolů a nahoru jsou ty výkyvy
obrovské. U stromů je tomu stejně jako u lidí,
kde se stářím bývá strom náchylnější k nemocem
a méně odolává škůdcům. Pokud mám les stejné
věkové kategorie, tak dospěje do kritického
věku většina najednou a to je to přestárnutí
porostu, které pak je pro celý porost kritické.
A co jsou lesy v našich NP? No přece pouze ty
bývalé hospodářské lesy mnohdy i s nepůvodními
stromy z jiných částí nejen republiky, ale taky
Evropy. Po vichřicích naši předci sázeli co měli
a na Šumavu se vozily sazenice i z Moravy a z Alp.
Tato směska je složená z různě odolných stromů
a vyžaduje náročné hospodaření. Nebo si snad
myslíte, že strom nestárne a neumírá? Stárne a
umírá podle druhu a kondice každý jinak. Od
toho je lesník, aby ho označil k těžbě a aby
nebyl semeništěm chorob a škůdců. Pokud KRNAP
bude s bývalým hospodářským lesem zacházet jako
s pralesem, tak to dopadne jako na Šumavě, či
v NP ČŠ. Ten les musí být kácen podobně jako
klasický hospodářský les a obnova nesmí být
ponechána náhodě jako na Šumavě, kde smrky
nahradily zase pouze smrky a v NP ČŠ, kde je
dnes březová monokultura jako z Mrazíka. Když
ho chtějí pestrý, tak ho mají vykácet, uklidit
a vysázet to, co vidí v opravdových pralesích
a nenechat to té náhodě a bezzásahu.
va
vaber
14.8.2025 09:36 Reaguje na Břetislav MachačekStrom stárne a umírá ,ale nepotřebuje k tomu člověka. Co žije v mrtvém stromě jsou škůdci? Pomýlený názor. Stejně tak nějaká bříza je vždy později vytlačena jinými stromy ,jen je člověk musí nechat narůst.
Šumava byla a je krásná s nejlepšímy lesy v ČR, možná s výjimkou Českého lesa a já doufám,že tam narostou zase smrky staré stovky let, jaké byly kolem Vydry. Správně vyzrálé dřevo je nejdražší, ale na stavební dřevo je je optimální ,pro zisk ,kácet jak říkáte.
Odpovědět
Šumava byla a je krásná s nejlepšímy lesy v ČR, možná s výjimkou Českého lesa a já doufám,že tam narostou zase smrky staré stovky let, jaké byly kolem Vydry. Správně vyzrálé dřevo je nejdražší, ale na stavební dřevo je je optimální ,pro zisk ,kácet jak říkáte.
RČ
Radek Čuda
13.8.2025 11:00 Reaguje na Břetislav MachačekNo, já číst umím ... ale vy ne. Takže to zkuste ještě jednou a abyste to neměl tak složité a mohl se lépe soustředit, tak vám ocituji jen ty dvě věty ... "Dokument stanovuje například maximální objem těžby v lesích. V uplynulé dekádě se Správa KRNAP pohybovala na 77 procentech maximálních možností, ...".
A ještě vám prozradím tajemství, maximální možný a plánovaný NEJSOU synonyma.
Zbytek těch nesmyslů nemá cenu komentovat, srovnávat ČSŠ a Krkonoše je fakt ultra úlet a diskutovat o něm ... zase tak se nenudím.
Ne že bych si ve všech směrech myslel, jak to dělá KRNAP bezchybně a báječně a dalo by se diskutovat o konkrétních věcech, ale vy jste prostě úplně mimo.
Jinak znovu ... kdy jste v těch Krkonoších byl naposledy a kde, ať se bavíme konkrétně. I třeba ve vztahu k těm vašim nesmyslům o neprostupném lese. Bo ten tam fakt nikde nenajdete ...
Odpovědět
A ještě vám prozradím tajemství, maximální možný a plánovaný NEJSOU synonyma.
Zbytek těch nesmyslů nemá cenu komentovat, srovnávat ČSŠ a Krkonoše je fakt ultra úlet a diskutovat o něm ... zase tak se nenudím.
Ne že bych si ve všech směrech myslel, jak to dělá KRNAP bezchybně a báječně a dalo by se diskutovat o konkrétních věcech, ale vy jste prostě úplně mimo.
Jinak znovu ... kdy jste v těch Krkonoších byl naposledy a kde, ať se bavíme konkrétně. I třeba ve vztahu k těm vašim nesmyslům o neprostupném lese. Bo ten tam fakt nikde nenajdete ...
