Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Václav Zavřel / Wikimeda Commons

"Vstup Česka do EU měl pro Krkonoše zcela zásadní význam," řekl ČTK ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Podle starosty Špindlerova Mlýna Martina Jandury (Špindlerův Mlýn - město s vizí) je soužití s KRNAP o nalézání kompromisu. "Najít rovnováhu mezi ochranou přírody a rozvojem krkonošských obcí je pro budoucnost regionu zásadní. Na některé věci máme se Správou KRNAP rozdílné pohledy, ale myslím, že na tom podstatném se shodneme. Chápeme, že nelze z Krkonoš udělat lunapark, stejně tak, jako mít Krkonoše bez lidí," řekl ČTK Jandura.

Míní, že v Krkonoších se i přes stále přísnější ochranu přírody podařilo rozvoj středisek zachovat. "Návštěvnost Krkonoš je enormní, ochrana přírody sílí. Pro všechny aktéry se tak manévrovací prostor zmenšuje. O to těžší je tady působit a podnikat. Vybalancování našich zájmů vnímám jako obrovskou výzvu," dodal Jandura.

Hlavními výzvami pro správu národního parku je klimatická změna a rostoucí návštěvnost. KRNAP patří se 13 miliony návštěv ročně mezi nejnavštěvovanější národní parky na světě. Vyhlášení Evropsky významné lokality Krkonoše a Ptačí oblasti Krkonoše na základě evropského práva bylo v tomto kontextu velmi důležité. "Představuje to další silné vrstvy ochrany Krkonoš. NATURA 2000 brání bezhlavému zastavování horských luk a ničení stanovišť evropsky významných druhů rostlin a živočichů. Horských luk se týká i projekt LIFE Corcontica, díky kterému se podařilo nastartovat péči o květnaté horské louky," řekl Böhnisch.

Evropské prostředky umožňují podle něj pokračovat i v proměně krkonošských lesů, které před 30 lety přešly z Východočeských státních lesů pod Správu KRNAP. Zvyšuje to odolnost ekosystému vůči klimatické změně. "Daří se nám postupně měnit druhovou skladbu ve prospěch listnáčů, zvyšujeme také procentuální zastoupení jedle bělokoré v porostech," řekl Böhnisch.

Zásadní pro udržitelný rozvoj Krkonoš jsou i projekty na zadržování vody v krajině, které spočívají v obnově mokřadů pomocí přepážek. "Evropské dotace nám také umožnily uskutečnit řadu výzkumných a monitoračních projektů, díky kterým známe Krkonoše ještě detailněji," řekl Böhnisch. Příkladem je projekt Krkonošský kras, který mapoval tamní podzemí, nebo monitoring hub, mechorostů a dalších částí živé i neživé přírody.

"KRNAP ale není jenom příroda, máme také za úkol pečovat o zachování paměti a kulturního dědictví hor. K tomu slouží Krkonošské muzeum, které stálo za množstvím EU podpořených projektů. Loni jsme ve Vrchlabí otevřeli Návštěvnické centrum – Muzeum Krkonoš, které vzniklo za 318 milionů korun s evropskou dotací," řekl Böhnisch.

V Krkonoších čerpají evropské prostředky také obce, města i občanský sektor. Úspěšným komerčním projektem na území KRNAP podpořeným EU je kompletní výměna lanovky na Sněžku. Nové zařízení za více než 300 milionů korun, které nabízí turistům čtyřmístné kabiny místo dřívějších otevřených dvousedaček z roku 1949, je v provozu na dolním úseku na Růžovou horu od prosince 2013, na druhém úseku jezdí od února 2014. Doba jízdy na vrchol se zkrátila, ale kapacita lanovky zůstala stejná, což byla podmínka Správy KRNAP. Kabinová lanovka patří městu Pec pod Sněžkou.

Starostka Pece Ilona Karlíková (SNK Velká Úpa – Pec) označila za důležité, aby spolu jednotliví aktéři v regionu hovořili. "Komunikace se Správou KRNAP se zlepšuje, soužití je o kompromisech na obou stranách. Všichni chápeme, že ochrana přírody je potřeba, ale nesmí to být na úkor rozvoje města," řekla ČTK Karlíková.

KRNAP vznikl v roce 1963 a zasahuje na české straně hranice do Královéhradeckého a Libereckého kraje, rozprostírá se na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.