Kůrovcová kalamita patří k nejhorším v historii, hrozí rozšíření

Současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Aleš Erber

Výběr informací o kůrovcové kalamitě v Česku:

- Letos v listopadu řekl náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Petr Zahradník, že současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí. Kůrovec podle něj letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů m3 dřeva po zhruba šesti milionech m3 loni.

- Současná kůrovcová kalamita podle Zahradníka začala v roce 2003 a do konce roku 2017 při ní kůrovec napadl přes 20 milionů metrů krychlových dřeva. Kalamitu lze podle Zahradníka rozdělit na tři etapy. První etapu v letech 2003 až 2004 spustilo abnormální sucho a dlouhé teplé léto v roce 2003. Druhou etapu odstartovaly orkány Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008, po kterých se nepodařilo včas zpracovat polomy, a nynější etapa začala v roce 2015 po abnormálním suchu.

- Také podle portálu ministerstva zemědělství eagri.cz je současná kůrovcová kalamita svým rozsahem největší v novodobé historii. V roce 2015 byly zpracovány více než dva miliony metrů kubických smrkového dříví napadeného kůrovci, v roce 2016 to bylo již přes čtyři miliony a v loňském roce podle eagri.cz více než 5,5 milionu metrů krychlových. V loňském druhém pololetí bylo navíc dalších zhruba čtyři miliony metrů krychlových hlavně smrkového dříví poškozeno (vyvráceno nebo zlomeno) větrem, přičemž část těchto polomů může být živnou půdou pro další množení kůrovců.

- Těžba dřeva v českých lesích loni stoupla o desetinu na rekordních 19,4 milionu metrů krychlových. Pokořila tak rekord z roku 2007, kdy lesníci likvidovali dřevo poničené orkánem Kyrill. Téměř tři pětiny loni představovala nahodilá těžba, tedy zejména odstraňování stromů napadených kůrovcem a likvidace polomů. Nejvíc dřeva se vytěžilo v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, výrazně převládala těžba jehličnanů.

- Sdružení místních samospráv letos v létě upozornilo na nedostatečnou státní kontrolu vlastníků soukromých lesů, kteří v mnoha případech nedělají nutná opatření proti šíření škůdce.

- Kritika letos mířila také na Lesy ČR za to, že údajně zanedbaly preventivní opatření proti šíření kůrovce, zvláště na Moravě. V květnu byl z funkce odvolán generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.

- Koncem listopadu informovali Piráti, že státní podnik Lesy ČR podle výsledků kontroly České inspekce životního prostředí (ČIŽP) přispěl minimálně mezi lety 2015 a 2017 k vědomému šíření kůrovcové kalamity na Moravě a ve Slezsku, když nejednal v souladu s lesním zákonem. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová ČTK napsala, že se závěry inspekce podnik zásadně nesouhlasí a že se ČIŽP nevypořádala s jeho námitkami.

- Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je současná situace bezprecedentní, doposud nejhorší. Nejvíce jsou nyní podle něj postiženy Moravskoslezský kraj a Kraj Vysočina. Podle Brabce je třeba najít pracovníky na pomoc s likvidací napadených stromů, třeba i v zahraničí.

- Podle listopadového vyjádření Zahradníka pružnou reakci na kůrovcovou kalamitu ztěžuje i zákon o zadávání veřejných zakázek či omezené možnosti asanace kůrovcového dřeva chemickými prostředky u drobných vlastníků. Likvidace kalamity podle něj bude trvat roky a oproti dřívějším kalamitám bude její zvládnutí v řadě ohledů složitější. Například proti stavu před rokem 1989 nyní nelze direktivně nařídit, aby se technika a lidé přesunovali do míst kalamity, řekl Zahradník na Sněmu lesníků.

- Letos v červnu řekl pověřený šéf Lesů ČR Tomáš Pospíšil týdeníku Respekt, že je tvrzení, že kalamita je nejhorší za 200 let, určitá mediální zkratka. "Jen je třeba mít na paměti, že od konce 18. století se naše lesy samozřejmě hodně proměnily. Tehdy jich byla zhruba polovina a byly naprosto zdecimované," řekl.

- Podle Pospíšila je dnešní plocha lesů největší v historii. "Také je třeba říct, že byly i větší kalamity. Po první světové válce padlo kvůli škůdcům přes 100.000 hektarů lesa, v 70. a 80. letech imise zničily přes 80.000 hektarů. My teď po pěti kalamitních letech máme holiny na 40.000 hektarů. Z tohoto pohledu tedy dnešní stav ještě není nejhorší. Ale rozhodně ho nechci bagatelizovat. Hrozba dalšího šíření (kůrovce) je obrovským rizikem," řekl s tím, že příměr s 200 lety platí v množství poškozených stromů, v rozsahu zasaženého území a zejména v hrozbě dalšího šíření.

- Podle dřívějšího vyjádření Zahradníka pro Lidové noviny je současná kůrovcová kalamita z hlediska nebezpečnosti "největší kalamita v celé naší historii, zcela jistě od narození Krista". Podle něj jsou doložené kalamity kůrovce už od 16. století. Velká kalamita kůrovce byla na Šumavě například v letech 1868 až 1878. V poválečném období byla první velká celoplošná gradace kůrovce v letech 1945 až 1952, k čemuž přispělo zanedbání péče o lesy během války a abnormálně suchý rok 1947. Další velká kalamita přišla v 80. letech, kdy byl velmi suchý rok 1983.

- Ministr zemědělství Miroslav Toman dnes představil některá opatření, kterými chce ministerstvo pomoci vlastníkům vyrovnat se s kalamitou. Stát chce především uvolnit kapacitu na těžbu kůrovcového dříví a také jednat o snížení DPH na palivové dříví, což by mělo zvýšit poptávku.