Kvalitu stromů v Plzni zjišťuje tomograf, najde dutiny i defekty
Nejdříve přijdou na řadu stromy v sadovém okruhu, který je nejnavštěvovanějším veřejným parkem. "Akustický tomograf pomáhá zjistit, v jaké kondici je strom a zda jeho poškození neohrožuje bezpečnost lidí a majetku," uvedl Vozobule. Výstupy měření pomohou s rozhodováním, kdy je nutné dřevinu kvůli hrozícímu pádu odstranit.
V prstenci sadového okruhu kolem historického jádra Plzně roste ve Smetanových, Kopeckého, Šafaříkových a Křižíkových sadech, v Mlýnské strouze, v sadech 5. května a Pětatřicátníků kolem 420 stromů. Zdravotní stav mnohdy letitých kaštanů, jasanů, akátů, jilmů, javorů, lip, platanů, katalp, magnolií, liliovníků, sakur a dalších druhů správci zeleně dlouhodobě sledují. Mnohé předchozí výkopové práce kvůli opravám nebo přeložkám sítí ale často způsobily poškození kořenů. Přispěly tak k rozvoji houbových onemocnění, která mají největší vliv na stabilitu stromu, řekla Kamila Kindlová ze SVSMP.
Akustický tomograf měří pomocí snímačů na kmeni stromu rychlost průchodu akustického signálu dřevem. "U kmenů s dutinami se výrazně prodlužuje dráha, kterou musí zvukový signál urazit, a tedy klesá jeho rychlost. Také změna vlastností dřeva způsobená hnilobou se projeví zpomalením signálu, ovlivní jej i tuhost dřeva," popsala Kindlová. Přesnost měření závisí na počtu snímačů, tvaru kmene, měřící výšce i na počasí. Metoda zjistí rozsah a polohu poškozeného dřeva nebo dutiny uvnitř kmene a umožní vypočítat riziko, že se při nárazu větru zlomí. "Ani tyto sofistikované metody nám však neřeknou nic o stavu kořenů, které jsou zásadní mechanickou kotvou stromu. Proto u jedinců, kde předpokládáme závažná poškození kořenů a ohrožení provozní bezpečnosti, zadáváme tahové zkoušky," dodala Kindlová.
Poté, co správci zeleně otestují vybrané stromy v sadovém okruhu, proměří vytipované stromy například u dětských hřišť či v alejích nad chodníky.
reklama