Kvůli ptačí chřipce bude nutné v chovu u Chocně vybít 70 000 slepic a kohoutů
"Je to rodičovský chov masného typu, to znamená slepice a kohouti produkující násadová vejce, z nichž se líhnou brojleři, kteří se potom vykrmují," uvedl Axmann.
Podle něj bude nutné zlikvidovat i všechna vejce, která z chovu pocházejí. Hospodářství se nachází u obce Kosořín, kde se ptačí chřipka vyskytla už v roce 2007. Tvoří je deset samostatných hal, nákaza byla zatím potvrzena v jedné z nich. "S hodně velkou pravděpodobností není možné zajistit, aby nedošlo k nakažení i v ostatních halách. Opatření bude podléhat celé hospodářství," řekl Axmann. Veterináři vytyčí takzvané ochranné pásmo a pásmo dozoru. Bude v nich nutné provést soupis veškeré drůbeže.
"Z pohledu chovatele jde o velkou ztrátu. Jedná se o plemenné nosnice, které produkují násadová vejce, z nichž se líhnou kuřata na výkrm, a škody mohou vyjít až na desítky milionů korun podle stáří hejna," sdělil ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Výraznější dopad na celkový trh by ale ztráta tohoto chovu mít neměla. Kolem 70 000 kusů masných slepic činí necelá tři procenta z celkového počtu v ČR. "Soběstačnost Česka je zdaleka vyšší než 100 procent. Může však dojít ke zhoršení podmínek obchodování pro chovatele. Nejdůležitější nyní je, aby nákaza nezasáhla další hospodářství, ať už se jedná o komerční chovy či drobné chovatele," uvedl Doležal.
Podle ministra Výborného bude stát firmě kompenzovat veškeré škody na zvířatech. "Protože je to rodičovský chov, budeme kompenzovat ze 100 procent, stejně tak všechny související náklady, například na ochranné pomůcky, cenu samotné likvidace i ušlý výnos, protože chov bude muset být na určitou dobu přerušen. Haly se budou muset dezinfikovat," uvedl Výborný. Ministerstvo zemědělství bude společnosti vyplácet zálohy, chov se neobnoví dříve než v květnu, neboť bude nutné sehnat značný počet kusů drůbeže.
Vzhledem k nárůstu ohnisek ptačí chřipky v okolních státech bylo podle Doležala jen otázkou času, kdy se virové onemocnění začne šířit i v České republice. Nejčastěji se drůbež nakazí od volně žijících ptáků, a to kontaminací vody či krmiva. Ptačí chřipka se šíří zpravidla v podzimním a zimním období, tedy v době migrace volně žijících ptáků, ale v posledních dvou letech nejsou výjimkou ani ostatní období roku.
"Agrární komora České republiky a Českomoravská drůbežářské unie důrazně doporučují chovatelům drůbeže striktní dodržování zásad biologické bezpečnosti v komerčních i domácích chovech a zamezení kontaktu s volně žijícím ptactvem," dodal Doležal. Šíření nákazy může pomoci zabránit preventivní zasíťování venkovních výběhů v malochovech a venkovních chovech, a především umístění krmiva a zdroje vody do vnitřních prostor.
Dosud největší ohnisko ptačí chřipky ve velkochovu v Česku se objevilo koncem roku 2022 v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde bylo nutné zlikvidovat přes 740.000 kusů drůbeže.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Karel Zvářal
31.1.2024 19:16 Reaguje na Josef Mozekradim buffalo tobias
1.2.2024 12:37 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
1.2.2024 08:55chovné České husy dokonce naočkovali. Víte co to bude znamenat pro naše
chovatele masné drůbeže? No přece nedostatek kuřat k výkrmu a krach jejich
podnikání. Potom za ně dovezeme kuřata odjinud, kde tak důslední nejsou
a nic jiného nám ani nezbývá, než potom kývnout na mizernou kvalitu i
těch ukrajinských kuřat v polských a slovenských obalech.