Kvůli tramvajové trati v Olomouci byly pokáceny desítky stromů
Stavba nové části tramvajové trati byla zahájena na začátku března. Poslední strom v sousedství plánované trasy padl k zemi 10. března. "Přítomen byl biologický dozor, který spolu s námi průběh kácení sledoval. Biologický dozor nyní vypracuje písemnou zprávu. Po výstavbě trati bude provedena nová náhradní výsadba. Stát se tak musí nejpozději do konce listopadu 2023," uvedl Loyka.
V okolí trati poroste 92 nových stromů a 3372 keřů. Zajištěna bude i následná péče. "Odborníci, kteří tento projekt sadových úprav připravili, nás ubezpečili, že nové výsadby budou pěkné, pestré a budou se vhodně doplňovat. Navíc jde o druhy, které toho v městském prostoru hodně vydrží a nejsou náročné na údržbu," uvedl primátor Miroslav Žbánek (ANO).
V sobotu 6. března byl zbourán dům, který v Rooseveltově ulici stál v cestě budoucí trati. V březnu se bude v okolí připravované trati především kopat. "Stavební firma bude provádět výkopy a přípravu k přeložkám inženýrských sítí. Pro obyvatele Nových sadů z toho neplynou žádná omezení. Teprve na duben se chystá uzavírka části Zikovy ulice od křižovatky u Penny Marketu po křižovatku s ulicí Werichovou," řekl primátorův náměstek Martin Major (ODS).
Nová část trati měří 1200 metrů a dovede tramvaje přes Zikovu do Schweitzerovy ulice. Po nové trati se třemi zastávkami se cestující poprvé svezou příští rok na podzim. Celkové náklady na stavbu této části tramvajové trati budou 469 milionů korun včetně DPH.
První etapa dvoukolejné trati, která spojuje tržnici s Roosveltovou ulicí a končí v Trnkově ulici, měří 1,4 kilometru a otevřena byla v listopadu 2013. Její stavba stála zhruba 280 milionů. Radnice na projekt tehdy dostala dotaci z Programu švýcarsko-české spolupráce, která pokryla více než polovinu celkových nákladů. Podle údajů Dopravního podniku města Olomouce jezdí po této nové trati tramvajemi přibližně dva miliony cestujících ročně.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Lukáš Kašpárek
17.3.2021 07:25Že je pak taková zeleň v podstatě sterilní a k ničemu, protože jí neocení nikdo jiný než člověk hledící na jakoukoliv vegetaci jako na okrasnou "věc"... že pak taková vegetace vůbec neslouží ani hmyzu, ani ptákům, ani ničemu jinému než onomu lacinému pohledu estéta už nikomu nevadí....
Státní správa i samosprávy by VŽDY MĚLI TAKOVÝ ÚKOL JAKO JE NOVÁ NEBO NÁHRADNÍ VÝSADBA SVĚŘOVAT ODBORNÍKŮM CO ROZUMÍ CELÉMU SLOŽITÉMU TÉMATU VÝSADEB (SE VŠÍM ČEHO SE TO TÝKÁ) A NE NĚJAKÝM ZAHRADNÍM ARCHITEKTŮM..... I MĚSTO JE KRAJINA A NE JEN NĚJAKÁ PŘEDZAHRÁDKA....
Zbyněk Šeděnka
17.3.2021 10:29 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
17.3.2021 11:19 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaCo se zeleně v městech týká (jinde je to bez diskuse o vysazování našich a ideálně krajových druhů a odrůd), tak i ve městě se dá realizovat 80% veškerých výsadeb místními druhy. A tvrdit, že naše původní odrůdy nejsou dost estetické může jen ten, kdo neví jaké druhy a odrůdy u nás dříve rostly.
Myšlení typu, krásné je to, co říkají v reklamě.... nechápu...
Krásný příklad je třeba výsadba na sídlištích typu ať to vypadá jako ovocný strom, ale ať to tak pouze vypadá.... pokud má být vysazeno něco tohoto typu, tak proč se prostě nevysadí naše domácí odrůdy třešní, švestek, meruněk, hlohů, dřínů, ...... vždyť po estetické stránce jde téměř o to stejné, ale přitom by z toho měly přínos i hmyz a ptáci. Ani nemluvím o tom, že by si místní takové stromy potom mohli i sklidit a udělat si z toho svou událost roku a vlastní potraviny...
Ne my se raději zaplavujeme hybridy z Japonska, Číny a bůhví odkud, které jsou dobré tak akorát na letmé podívání.... vytváříme tak "vizuálně podařenou" poušť bez hlubšího smyslu... ubíráme tak další prostor přírodě a sami si tím škodíme...
Prostě další přehlídka lidské ubohosti a malosti....
Lukáš Kašpárek
17.3.2021 11:41 Reaguje na Lukáš KašpárekS těmi "bezúdržbovými" loukami s Vámi naprosto souhlasím. O něco takového se pokouším i na sídlišti kde bydlím, ale je to boj s větrnými mlýny. Většina lidí je tomu sice nakloněna a chce to, ale mnoho z nich se potom k takové ploše podle tohoto nechová.
Jinak i bezúdržbovou louku musíte 1-2 ročně kosit (ideálně mozaikovitě), na jaře vyhrabat stařinu atd. Ale samozřejmě je to mnohem méně náročné, než Vámi uváděný konvenční přístup. A hlavně pokud to člověk dělá dle toho jak by měl (jak se to dělávalo po stovky a tisíce let), tak to má opravdu mnoho pozitiv.
Břetislav Machaček
17.3.2021 18:56mokřady a květnaté louky s orchidejemi, křečky, sysly, žábami a hady.
Pokud chci ekologickou tramvajovou trať, tak musím kácet a sázet tam
to, co neohrozí tu trať a bezpečnost. Nemohu zasadit vedle tratě dub
či topol, ale maximálně zakrslý kultivar a ty lesní stromy zasadím
rači v lese. Největší problémy jsou dnes se vzrostlými nálety a nebo
nepromyšlenou výsadbou ve městech, vesnicích, kolem cest a tratí.
Ono potkat se lokomotiva ve 160 km/h s vyvráceným stromem vám popíše
aktivisté zakazující jejich kácení nejlépe strojvedoucí. Být tam
v čele vlaku ti aktivisté, tak mají v gatích blátíčko.
Lukáš Kašpárek
18.3.2021 10:01 Reaguje na Břetislav MachačekNeodpustím si jen jednu věc... my nemáme žádný původní strom nebo keř, který by se nedal vysadit například u tramvajové tratě? Nikdy u nás nerostlo nic menšího než topol nebo dub? Komunismem "šlechtěný" demagogu!
To lidi jako vy brání, aby se z této země stalo něco smysluplného a zodpovědného... chováte se stylem... když jsem já nemohl žít svobodně a vyrostl jsem v bordelu, tak vy budete taky, o to se postarám... fakt díky!