https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kyanid-znicil-pred-20-lety-ve-dvou-rekach-vetsinu-flory-i-fauny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kyanid zničil před 20 lety ve dvou řekách většinu flóry i fauny

28.1.2020 00:31 | BAIA MARE/PRAHA (ČTK)
Kyanid, který před 20 lety, 30. ledna 2000, unikl ze zlatého dolu Aurul v severorumunském Baia Mare, způsobil jednu z největších ekologických katastrof v Evropě.
Kyanid, který před 20 lety, 30. ledna 2000, unikl ze zlatého dolu Aurul v severorumunském Baia Mare, způsobil jednu z největších ekologických katastrof v Evropě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Kyanid, který před 20 lety, 30. ledna 2000, unikl ze zlatého dolu Aurul v severorumunském Baia Mare, způsobil jednu z největších ekologických katastrof v Evropě. Z odkaliště dolu uniklo celkem asi 100.000 metrů krychlových odpadní vody kontaminované kyanidem (asi 100 tun kyanidu). Zamoření kyanidem postihlo Rumunsko, Maďarsko, Srbsko a částečně i Ukrajinu. Znečištěny byly řeky Someš, která zamořila druhou největší maďarskou řeku Tisu a z té se dostal jed do Dunaje. V řekách jedovatá látka zničila většinu flóry a fauny. Do povodí unikly také tuny vysoce toxických těžkých kovů.
 
Únik kyanidu z dolu.
Únik kyanidu z dolu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V Tise, která je vyhlášeným rybářským revírem, uhynulo více než 80 procent ryb, o práci přišlo na 15.000 maďarských rybářů. V Maďarsku havárie kontaminovala pitnou vodu pro dva a půl milionu lidí, v srbské části řeky Tisa bylo zničeno rovněž 80 procent podvodního života. Kyanidem otrávené řeky způsobily vážný probléme také zemědělcům, kteří vodu z řek využívají k zavlažování polí. To jsou jen zlomky dopadu katastrofy, kterou odborníci označili za největší ekologickou katastrofu v Evropě od havárie jaderného reaktoru v Černobylu v roce 1986.

Podle maďarských odborníků dosáhla koncentrace kyanidu v místě nehody 7800 miligramů na litr, zatímco přípustná úroveň je 0,1 miligramu na litr. Ke stejnému závěru dospělo také rumunské ministerstvo životního prostředí.

Důl provozovala rumunská společnost Aurul, kterou z 50 procent vlastnila australská společnost Esmeralda Exploration. Rumunskému státu patřilo 45 procent. Kyanidový roztok firma využívala k oddělení zlata od horniny. Rumunská a australská strana nejdřív popíraly svou vinu na katastrofě a dokonce nejdřív vylučovaly, že úhyn ryb způsobil kyanid. Ozývaly se hlasy o tom, že katastrofu mohlo způsobit extrémní počasí. Tehdejší rumunský ministr zahraničí Petre Roman například tvrdil, že nádrž praskla poté, co následkem neobvykle prudkého oteplení odtálo velké množství sněhu a navíc vytrvale pršelo.

Na straně Maďarska a Srbska postoj Rumunska vyvolal velké protesty. "Tisu zabili. Ani bakterie nepřežily... Je to skutečná katastrofa," prohlásil tehdy srbský ministr pro životní prostředí Branislav Blažić. "Kdybychom něco takového dopustili my (Srbové), určitě bychom se stali terčem bombardování," poznamenal Blažić v narážce na letecké údery Severoatlantické aliance (NATO) na Jugoslávii v roce 1999 kvůli konfliktu v tehdejší jihosrbské provincii Kosovo.

Těžba v dole byla přes protesty Budapešti po poměrně krátké době obnovena. V prosinci 2001 začal v Budapešti dlouho očekávaný soudní spor, ve kterém Maďarsko požadovalo od společnosti Aurul náhradu škod ve výši 28,5 miliardy forintů (asi 100 milionů dolarů). Firma Aurul dokonce odmítla mimosoudní vyrovnání a v roce 2006 soud rozhodl, že za katastrofu je odpovědná společnost Transgold, nástupce Aurulu. Transgold ale nakonec také skončil v konkurzu, australský koncern Esmeralda se dokonce v obavě před maďarskými nároky dal už krátce po žalobě prohlásit za nesolventní a převést také do konkursu.

Katastrofa se dostala i do světa hudby, v písni Donaukinder (Děti Dunaje) o ní zpívá německá skupina Rammstein.

Baia Mare (volně přeloženo jako velký důl) leží na severu Rumunska asi 70 kilometrů od hranic s Maďarskem. Je hlavním městem župy Maramureš, ve městě žije přes 120.000 obyvatel.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist