Léčiva ve vodě? Studenti jsou v tom nevinně
Z tohoto důvodu se stala vědecká práce týmu Christiny Vatovecové z Univerzity ve Vermontu unikátní. Jako první se totiž rozhodla nejprve vyzpovídat samotné studenty z nedalekého kampusu, než začala v nedalekém jezeře Champlain měřit koncentrace nečistot. A získala tak nevšední náhled na dlouhodobě stereotypně nahlíženou problematiku. Její závěry nepotěší především velkovýrobce léčiv, protože nyní bude zapotřebí učinit celou řadu preventivních opatření. Studenti a dospívající mládež jsou v tom prostě nevině.
Rezidua léčiv ve vodních tocích i hladinových tělesech představují zásadní problém. Ovlivňují totiž všechny úrovně podvodního ekosystému a činí tak i v nepatrných koncentracích. První komplikace začínají na úrovni mikroorganismů a nesou se potravním řetězcem až k největším rybám. V konečném důsledku se pak nejrůznější chemické substance, hormonální látky, antibiotika, vrací zpět lidem prostřednictvím vodovodního potrubí, kde mohou způsobovat rozsáhlé škody na zdraví.
Stávající pohled na to, jak se léčiva dostávají do vodních toků, byl poměrně jednoduchý. Lidé prošlé nebo nespotřebované léky jednoduše spláchnou do odpadu, a tudy se přes čističky odpadních vod dostanou až do řek a jezer. A vzhledem k celkovému počtu adolescentů (společně s tím, kolik z nich nejrůznější léky užívá) je možné je považovat za velmi významný zdroj znečištění. Vatovecová si to ale nemyslela, a za pravdu jí daly i výsledky dotazníkové kampaně.
„Méně než jedno procento dotázaných studentů připustilo, že by za poslední rok nějaké léky spláchlo do záchodu,“ říká Vatovec. „Což pro nás všechny představovalo značné překvapení. Teoreticky jsme měli co do činění s tím nejvýznamnějším zdrojem léčiv, a ten se ukázal být vyloženě okrajový.“ Studenti nespotřebované léky vrací v lékárnách, nebo je vyhazují do nebezpečného odpadu. Do záchodu se ale moc nesplachují. Vatovecová se dále soustředila na celoroční rozbor koncentrací nepůvodních látek v jezeře Champlain. To proto, že tato vodní plocha sousedí s kampusem Univerzity ve Vermontu.
Ukázalo se, že koncentrace nejrůznějších nepůvodních látek farmaceutického původu (celkem 51 sloučenin) se sice v průběhu roku částečně mění, ale příspěvek studentstva k tomuto druhu znečištění je jen minimální. Jistě, během jarních a letních prázdnin výrazně poklesla v odpadní vodě zaznamenávaná koncentrace kofeinu a nikotinu, ale k jiným výraznějším změnám nedošlo. Z celoročního záznamu bylo možné vypozorovat i zvýšení konzumace léčiv proti alergiím, když udeřila pylová sezóna, případně relativní vzestup koncentrací léčiv spojených s léčbou srdečních chorob či cukrovky v době, kdy studenti město v době volna opustili a v zastoupení produkce odpadní vody převládli starousedlíci.
Celkové pozadí koncentrace farmaceutik se však neměnilo. Znamená to tedy, že léčiva ve vodě pochází z jiného zdroje. To podle Vatovecové zase tak překvapivé není: „Farmaceutika je možné najít v 80 % testovaných povrchových vodách po celých Státech.“ Mladou vědkyni netrápí ani tak stávající koncentrace léčiv ve vodě, jako dosavadní nečinnost, pokud jde o syntézu nových medikamentů, které by se přirozeně a neškodně v přírodě rozkládaly.
reklama