Lesníci loni v Olomouckém kraji zalesnili 1342 hektarů, méně než v roce 2024
Ve srovnání s ostatními kraji byla loni zalesněná plocha v Olomouckém kraji osmá nejvyšší. Nejintenzivnější zalesňování vykázala Vysočina, a to 4657 hektarů. Nejméně ploch lesníci zalesnili v Královéhradeckém kraji, kde se znovu zazelenalo 774 hektarů lesních pozemků.
V letech 2007 až 2015 bylo v Olomouckém kraji každý rok zalesněno v průměru 1404 hektarů, poté se tempo zalesňování kvůli těžbě kůrovcového dřeva i větrným kalamitám výrazně zrychlilo. V roce 2016 bylo v kraji zalesněno 2375 hektarů pozemků, v roce 2017 jich bylo 3250, o rok později 3890 a v roce 2019 to bylo 4879 hektarů. V roce 2020 zalesněná plocha v kraji klesla na 3788 hektarů, v následujícím roce vzrostla na 3800 hektarů. V roce 2022 lesníci zalesnili 2531 hektarů, o rok později 1968 hektarů a v roce 2024 to bylo 1523 hektarů.
V lesích na území Olomouckého kraje mají po kůrovcové kalamitě stále větší zastoupení listnaté stromy, které jsou ve srovnání s jehličnany odolnější vůči suchu a škůdcům. Zatímco v roce 2015 listnáče tvořily zhruba třetinu z celkové plochy lesů, tak na konci roku 2023 jejich podíl činil asi 41 procent. Důvodem byla vyšší těžba jehličnanů napadených kůrovcem a vyšší podíl listnatých stromů používaných při zalesňování.
Těžba dřeva v Olomouckém kraji loni meziročně vzrostla o čtyři procenta na 1,201 milionu metrů krychlových. V předchozích šesti letech těžba v kraji klesala poté, co kvůli kůrovcové kalamitě vzrostla až na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových dřeva v roce 2018.
reklama

Na jižní Moravě se loni vytěžilo nejméně dřeva od začátku kůrovcové kalamity
ČSÚ: Těžba dřeva v Česku loni klesla o 6,1 procenta na 16,7 milionu m3
V oblastech zasažených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů