V rámci obnovy veřejného osvětlení byla v posledním říjnovém víkendu uskutečněna výměna zastaralých svítidel na Libeňském mostě. Nahradila je nová moderní a dálkově řízená LED svítidla.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MHMP
V rámci obnovy veřejného osvětlení byla v posledním říjnovém víkendu uskutečněna výměna zastaralých svítidel na Libeňském mostě. Nahradila je nová moderní a dálkově řízená LED svítidla. Za více než jeden milion korun byly odstraněny staré kovové stožáry a kompletně vyměněny lampy.
„Instalace světel do původních kandelábrů a sundání parazitních lamp je sice malý krok v rámci chystané celkové rekonstrukce Libeňského mostu, ale je to jasný signál, že mu chceme vrátit jeho původní krásu. Nehledě na to, že parazitní ocelové lampy už staticky nevyhovovaly a musely jít z mostu dolů,“ říká k výměně osvětlení na Libeňském mostě radní hl. m. Prahy pro oblast dopravy Adam Scheinherr.
„Je to také poprvé, co s výběrem světel pomohla Česká astronomická společnost. Využili jsme nejmodernějších technologií a navrhli nové lampy s respektem k původnímu návrhu od architekta Janáka. Tím jsme dosáhli nejen vhodné estetiky, ale také dostatečného osvětlení a co nejmenšího světelného znečištění,“ doplňuje Scheinherr.
Během podzimu bude ještě vyčištěno zábradlí a odstraněna zbytečná ocelová zábradlí. Údržby se také dočká zeleň, keře a stromy.
Libeňský most přes řeku Vltavu v Praze spojuje Holešovice s Libní více než devadesát let. Původně bylo na mostě 20 kusů betonových stožárů vysokých 6 metrů. Na nich byla doposud svítidla ve tvaru koule o výkonu 70 wattů.
V sedmdesátých letech byly k betonovým stožárům přimontovány deset metrů vysoké ocelové stožáry a na ně namontována svítidla ORION o výkonu 100 wattů. Tím došlo ke sjednocení výšky stožárů na mostě, kde je 16 světelných míst. To se týká i části pokračování mostu, kde jsou kovové stožáry normálně vsazené do země, a dále inundačního mostu, kde jsou 4 světelná místa a je tam i stejné provedení stožárů, tj. betonové - společně s ocelovými.
Původně bylo na mostě 20 kusů betonových stožárů vysokých 6 metrů. Na nich byla doposud svítidla ve tvaru koule o výkonu 70 wattů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MHMP
„Dosluhující osvětlení, které zahrnovalo svítidla tvaru koule na betonovém stožáru a svítidla sodíková na přidruženém ocelovém stožáru, bylo nahrazeno moderními LED svítidly s dálkovým řízením a diagnostikou, která byla umístěna na původních betonových stožárech,“ upřesňuje Tomáš Jílek, předseda představenstva Technologie hlavního města Prahy, a.s.
„Zvolili jsme teplotu chromatičnosti 3000K, tedy teplé bílé světlo, které je našemu oku příjemné, ale zabezpečí i dostatečné osvětlení komunikací, a to při snížené spotřebě elektrické energie oproti sodíkovým svítidlům. Svítidla jsou připravena na osazení bezdrátového řízení intenzity osvětlení, které bude uvedeno do zkušebního provozu po dokončení výměny svítidel v okolí mostu. V době menší intenzity provozu bude snížena intenzita osvětlení,“ vysvětluje Jílek.
„Není žádným tajemstvím, že Praha je největším zdrojem světelného znečištění v České republice, z logiky největšího sídla u nás. Tím spíše by měla se světlem hospodařit, a to ekonomicky i s ohledem na obyvatele a přírodu. Uvítali jsme, když naši odbornou skupinu pro světelné znečištění oslovil pan náměstek Adam Scheinherr a konzultoval s námi nové osvětlení Libeňského mostu. Jedná se o krok správným směrem,“ vítá spolupráci s hlavním městem Praha Pavel Suchan, předseda Odborné skupiny pro světelné znečištění České astronomické společnosti,
„Směrování světla pouze na místa určená k osvětlování je dnes samozřejmostí a je důležitou součástí projektu právě na mostě, kde v řece, na kterou jsou Pražané pyšní, žijí ryby. Je zde ale další důležitý parametr, a tím je barva světla uváděná jako teplota chromatičnosti. Mnoho měst a mnoho obyvatel v nich si dnes stěžuje na ostrá a zbytečně oslňující bílá svítidla, která navíc nejvíce přispívají ke světelnému znečištění. Snížit teplotu chromatičnosti na 3 000 K znamená lepší komfort pro občany a zároveň šetrnost k přírodě. Praha spolu se svými dalšími kroky k omezení světelného znečištění se tak přidává k progresivním městům,“ dodává Pavel Suchan.
reklama