Liberecká zoo má poprvé čtyři mláďata raritního orla nejmenšího
Jde o nejmenšího evropského orla, rozpětí jeho křídel dosahuje 110 až 132 centimetrů. Liberecká zoo se jejich chovu věnuje přes 15 let a před šesti lety se jí jako první ze zahrad na světě podařil úspěšný odchov. Mláďata má od té doby každoročně, kvůli počtu vylíhlých mláďat ale letošní rok považuje Hanel za mimořádný. "Normálně by jich tolik nebylo," uvedl.
Je to dané tím, že samice orla nejmenšího v době inkubace snese obvykle dvě vejce. Další dvě za 21 dnů snese v případě, pokud se z první snůšky žádné mládě nevylíhne. V liberecké zoo ale dravce k opakované snůšce nutí tím, že jim první vejce chovatelé odeberou. "To je běžná technika pro to, aby se u takto málo rozmnožovaných druhů zvýšila reprodukce. My jsme to zkoušeli už v minulých letech, ale většinou buď se nám vylíhlo z každé snůšky jedno mládě, nebo se nám vylíhlo jen z jedné snůšky," řekl Hanel.
Dvě z mláďat odchovávají v hnízdě jejich biologičtí rodiče, další dvě jsou pak uměle krmena chovateli zoo. "Ta druhá dvě záměrně krmíme rukou proto, abychom je v budoucnu mohli využít pro umělou inseminaci," uvedl kurátor ptáků. Samců v umělých odchovech je totiž nedostatek. V devíti institucích po Evropě mají 31 orlů nejmenších a z nich prokazatelně samců je jen šest.
Orel nejmenší ve volné přírodě obývá otevřenou krajinu poblíž lesa do nadmořské výšky 2000 metrů. Vzácně zalétává i na východ České republiky, není vyloučeno ani nepravidelné hnízdění. Živí se převážně ptáky střední velikosti, méně pak savci, plazy a hmyzem. Hnízdo si staví vysoko na stromech. V Česku je kromě liberecké zahrady mají ještě zoo v Praze a v Hodoníně. "Jsou tam i naše odchovaná mláďata a teď půjde jedno od nás do Varšavy," dodal Hanel.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Karel Zvářal
7.8.2023 12:53Petr Pekařík
7.8.2023 17:24 Reaguje na Karel ZvářalSamec je schopen pářit mnohem více let, než je schopna samice snášet.
Karel Zvářal
7.8.2023 17:55 Reaguje na Petr PekaříkU ptáků je nositelka určení pohlaví samice, která má dva pohlavní chromozomy - Z a W, zatímco samec jen Z. A pohlaví mláďat u téže samice se mění z roku na rok, záleží na okolnostech, které asi ne všechny jsou známy a jdou ovlivnit. Ale krmení a teplota při inkubaci může více pomáhat silnějšímu pohlaví, což u dravců jsou samice. Ono říct "příroda" a být z obliga, nestačí. Je třeba na záhadě nevyrovnanosti poměru pracovat. Protože toto fakt není normální.