Lidé z Pošumaví opět protestovali proti plánovanému jadernému úložišti Aktualizováno

Obyvatelé deseti obcí z Pošumaví, v jejichž katastrech stát zvažuje stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, dnes proti tomuto záměru opět protestovali. Už 19 let požadují po státu, aby posílil práva obcí při rozhodování o výběru lokality, v ČR jsou ve hře čtyři. S návrhem zákona ministerstva průmyslu (MPO) nejsou spokojeni. Štafetu Den proti úložišti, k níž se na trase do Horažďovic přidávali lidé z dotčené lokality Březový potok, běželo 280 místních. V cíli na náměstí v Horažďovicích pak vystoupili starostové.

Na protestní petici se sešlo 850 podpisů. V pondělí ji obce zašlou s prohlášením proti úložišti ministrovi průmyslu Jozefu Síkelovi (za STAN), řekl ČTK Petr Klásek (Hasiči), který je starostou Chanovic a mluvčím platformy proti úložišti. Proti úložišti se dnes protestovalo i na Vysočině.

Start štafety i cyklojízdy byl na hrázi rybníka Kovčín, který je s více než 100 hektary největší v Plzeňském kraji. Obce a celostátní platforma proti úložišti tam lidem řekly, že úložiště má mít pod zemí rozlohu pětkrát větší než rybník.

Za 19 let, odkdy se o úložišti začalo mluvit, se podle starostů i obyvatel nic nezměnilo. "Bohužel i tato vláda slibovala ve svém programovém prohlášení, že bude více naslouchat samosprávám dotčených obcí, ale zatím to nevypadá," řekl starosta Pačejova Jan Vavřička (Za rozvoj obce a regionu). Síkela podle něj slíbil, že se s obcemi setká ve třetím až čtvrtém čtvrtletí. Podle Vavřičky je připravený návrh zákona o zapojení obcí, které k němu daly připomínky, jež minulá vláda nepřijala, a obce s ním nejsou spokojené.

"Dokud nás vláda nevyslyší a neposílí pravomoce obcí v rozhodovacím procesu, tak musí počítat s tím, že budou protesty, soudy a blokády," uvedl Vavřička. Připravují velký Den proti úložišti na červenec a zvažují na červen blokádu na silnici Plzeň - České Budějovice ve Velkém Boru.

"Lidé jsou čím dál víc naštvaní, že proti tomu nemůžeme dělat nic. U některých už opadá síla stále bojovat, protože už to trvá strašně dlouho a jsou z toho strašně unavení. Ale ten odpor je pořád veliký a bojovat nepřestaneme," řekl starosta Kvášňovic Miroslav Strolený (BEZPP). Potvrdil, že nemovitosti v lokalitě na odbyt moc nejdou, protože zájemce odrazuje, že se stále neví, jak to s úložištěm bude.

"Za 19 let se podstatně změnila jeho uvažovaná plocha ze 195 hektarů pod zemí až k 500 hektarům, to znamená, že se stále zvyšuje množství uvažovaného odpadu, který by měl být ukládán. Zmenšil se počet lokalit z devíti na čtyři. Stále ale není přijatý žádný zákon, aby obce měly v tom procesu přípravy a povolování rovná práva. Stát to bere direktivně, to se vůbec nezměnilo," uvedl Klásek. Podle něj stát dává za vzor Finsko, které jako jediná na světě podzemní úložiště staví. "Ale tam to je s jasným kladným stanoviskem obcí, bez toho by to zákony neumožnily," řekl. Také v 70. letech tam podle Kláska byly problémy. Stát pak kolem roku 2000 přípravy stopnul, přijal nové zákony a vytvořil podmínky, které obce přesvědčily.

V prohlášení, které zašlou obce na MPO, si kromě nesouhlasu s direktivním přístupem stěžují také na to, že Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) loni direktivně zájmovou oblast zvětšila, ale řada občanů vesnic a vlastníků pozemků o tom nevěděla nebo dosud neví. Podle Kláska dnes území pro budoucí úložiště zahrnuje plochu 500 hektarů, 30 hektarů nad zemí, komunikace, vlečku a výdechové věže. Senátor Václav Chaloupek (OPAT) dnes starostům řekl, že mu ministr Síkela slíbil, že s ním přijede do dotčeného místa v nejbližších týdnech.

Konečné umístění úložiště má být stanoveno do roku 2025, výběr má být potvrzen do roku 2030. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady mají podle starších odhadů přesáhnout 110 miliard Kč. Podle starostů to bude teď po výrazném zdražení stavebních materiálů a prací podstatně víc.

---

reklama

---