Lidovci navrhli posílení ochrany nejlepší zemědělské půdy

Nynější státní podíl z odvodů za odnětí půdy ze zemědělského fondu by podle novely nově dostával Státní pozemkový úřad výhradně na pozemkové úpravy.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | servantes / Shutterstock

V současnosti je možné stavět na nejlepší půdě jen při převažujícím veřejném zájmu. Omezení se ale podle předkladatelů vykládá v některých případech účelově. "Odnímání nejkvalitnějších půd tak bývá umožněno i u záměrů, o jejichž celospolečenské prospěšnosti a nutnosti využít právě dané umístění místo například brownfieldů lze mít důvodné pochybnosti," napsali.

Lepší ochranu půdy si lidovci slibují i od nové pravomoci ministerstva zemědělství. Odnětí půdy z fondu budou nadále schvalovat podle rozsahu výměry ministerstvo životního prostředí, krajské úřady nebo obecní úřady. Výměry půdy ale předkladatelé navrhují změnit tak, aby o více případech rozhodovaly krajské úřady a ministerstvo.

Souhlas s odnětím půdy z fondu by podle novely nebyl naopak potřeba pro zřizování mokřadů nebo remízků. I nejlepší zemědělskou půdu by bylo možné podle předlohy využívat pro plantáže dřevin a při její změně na les by se za odnětí této půdy z fondu nehradily odvody. Podobně by tomu bylo při zřizování retenčních nádrží a rybníků.

Nynější státní podíl z odvodů za odnětí půdy ze zemědělského fondu by podle novely nově dostával Státní pozemkový úřad výhradně na pozemkové úpravy. Ročně by to bylo podle předkladatelů asi 400 milionů korun.

Novela také zdvojnásobuje pokuty za přestupky související s ochranou zemědělského půdního fondu. Nejvyšší sazba u jednotlivců by činila až dva miliony korun, u firem až 20 milionů korun. Pozemkovému úřadu by nově náleželo 30 procent výnosu z postihů. Nyní se peníze dělí rovným dílem mezi obce a Státní fond životního prostředí.

Lidoveckou předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodne o ní Parlament. Není ale jisté, zda Sněmovně novelu stihne projednat do konce volebního období.