Lídři EU se s Bidenem shodli na spolupráci v otázkách klimatu
Biden dorazil do bruselského sídla unijních institucí po summitu skupiny vyspělých zemí G7 a po vrcholné schůzce NATO, během nichž své evropské partnery ujistil o obnově pevného spojenectví po čtyřleté éře konfrontačně laděného předchozího prezidenta Donalda Trumpa. "Je v bytostném zájmu Spojených států mít skvělé vztahy s NATO a s EU. Mám velmi odlišný pohled než můj předchůdce," prohlásil Biden.
Podle unijních vůdců se během zhruba půldruhé hodiny trvajícího setkání mluvilo o spolupráci v otázkách klimatických změn, pandemie, obchodu či geopolitickcých problémů.
"Ve věci klimatu jsou EU a USA přirození partneři," řekla po jednání von der Leyenová v narážce na fakt, že Biden ihned po lednovém nástupu do úřadu zvrátil Trumpovo rozhodnutí vyvázat zemi z pařížské dohody o klimatu. Evropský blok i Spojené státy se již dříve zavázaly, že do poloviny století budou klimaticky neutrální, tedy omezí emise skleníkových plynů a budou je kompenzovat například výsadbou stromů. Podle von der Leyenové toho chtějí obě strany dosáhnout zejména klimatickou diplomacií, nehovořily však naproti tomu o možných finančních pobídkách pro chudší země, které nechtějí emise omezovat z ekonomických důvodů.
Šéfka EK řekla, že by Brusel chtěl s Washingtonem spolupracovat i na zavedení celosvětového standardu zelených investic, pro který by mohl jako příklad sloužit systém takzvané taxonomie schvalovaný v současnosti v unii. Obě strany by podle ní mohly udat i směr při zpoplatňování emisí z průmyslu či dopravy.
Dalším tématem, v němž je Bidenův přístup pro EU bližší než Trumpův, je společný postup proti covidové pandemii. Biden sice na rozdíl od unijních lídrů podporuje v zájmu očkování v chudších zemích uvolnění vakcínových patentů, po němž volá i Evropský parlament, na dalších cestách k urychlení celosvětové vakcinace se však již obě strany shodnou.
"Chceme, aby byl covid už jen v učebnicích dějepisu," prohlásil po jednání Michel. Brusel i Washington se podle něj shodly na vytvoření expertní skupiny zkoumající možnosti co nejefektivnějšího zásobování chudších zemí vakcínami. Zásadní je přitom podle šéfa unijních summitů, aby Západ poskytl zejména africkým či asijským zemím dostatečné technologie a znalosti k výrobě vakcín.
Brusel i Washington již v rámci víkendového summitu G7 potvrdily, že jsou spolu s Kanadou a Japonskem připraveny do konce příštího roku poskytnout méně vyspělým zemím miliardu dávek očkovacích preparátů. Michel dnes potvrdil, že společným cílem je do konce roku 2022 naočkovat 70 procent světové populace.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
karel krasensky
15.6.2021 18:08Petr Eliáš
15.6.2021 19:44 Reaguje na karel krasenskykarel krasensky
15.6.2021 20:30 Reaguje na Petr EliášSvatá Prostoto
16.6.2021 11:20 Reaguje na karel krasenskykarel krasensky
15.6.2021 21:01Lukáš Kašpárek
16.6.2021 07:36 Reaguje na karel krasenskyvaber
16.6.2021 07:44Svatá Prostoto
16.6.2021 11:22 Reaguje na vaberJen ti ostatní jim to kazili, a tak se holt nedalo nic dělat:-))).