https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lokalita-hradek-chce-proti-ulozisti-chranit-pitnou-vodu-novou-strategii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lokalita Hrádek chce proti úložišti chránit pitnou vodu novou strategií

8.7.2021 01:28 | HRÁDEK (ČTK)
Podle Klimenta je celá lokalita zdrojem pitné vody pro asi 200 000 obyvatel Jihlavska a Pelhřimovska a ohrozit ho může už samotná stavba hlubinného úložiště. Ilustrační foto
Podle Klimenta je celá lokalita zdrojem pitné vody pro asi 200 000 obyvatel Jihlavska a Pelhřimovska a ohrozit ho může už samotná stavba hlubinného úložiště. Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Obce z lokality Hrádek, která je jedním z možných míst pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, si daly zpracovat strategii ochrany národních zdrojů pitné vody v tomto místě. Má sloužit k ochraně pitné vody ve veřejném zájmu, který je ve střetu s veřejným zájmem na stavu úložiště, informoval Luboš Kliment, který je advokátem obcí z lokality a autorem strategie. Strategii je možné do 30. srpna připomínkovat. Sválenou verzi obce představí 23. září v Dolní Cerekvi.
 

Podle Klimenta je celá lokalita zdrojem pitné vody pro asi 200 000 obyvatel Jihlavska a Pelhřimovska a ohrozit ho může už samotná stavba hlubinného úložiště. Povrchové i hlubinné části úložiště podle map, jež jsou součástí strategie, kolidují s ochrannými pásmy zdrojů pitné vody, mezi něž patří i vodní nádrž Hubenov. V lokalitě má navíc v budoucnu vzniknout na asi padesátihektarové ploše nová nádrž Batelov.

"Je evidentní, že stát na straně jedné uvažuje o umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů do lokality Hrádek, a na straně druhé se v této lokalitě nachází klíčové zdroje pitné vody národního významu a stát stanovil ochranná pásma, za účelem ochrany a zachování těchto klíčových národních zdrojů pitné vody specifikovaných shora," uvedl Kliment. Při střetu dvou veřejných zájmů by se podle Klimenta mělo zvažovat, zda by jednoho nešlo docílit jinak než popřením druhého. Hrádek zůstal v užším výběru lokalit.

Do loňska se v souvislosti s úložištěm v ČR uvažovalo o devíti místech. Snížení počtu na čtyři loni v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a v prosinci i vláda. V tomto zúženém seznamu zůstala na Vysočině vedle Hrádku i lokalita Horka na pomezí Třebíčska a Žďárska, lokalita Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JM

Joska Malý

8.7.2021 10:03
Kdyby mi někdo slíbil, že co nejdříve dostaví Temelín a Dukovany a možná ještě jednu JE na severu, že zruší dotace na OZE, zbourá větrníky, solární pole a bioplynky, nechal bych si ty kontejnery s radostí navézt do sklepa, co by se jich tam vešlo.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.7.2021 11:01 Reaguje na Joska Malý
máte asi smysl pro humor:-) budoucnost bude trochu jiná...jestli má dojít k nějaké optimalizaci ceny energií, musí být výroba diverzifikovaná a to jde i za pomocí jádra pomocí malých jaderných reaktorů, čímž by se snížily ztráty v přenosové soustavy, které dnes platí zákazník
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.7.2021 18:19 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pokud jste ve škole pozorně naslouchal v hodinách ekonomie,
tak by jste měl vědět, že efektivita tkví v tom, že se
vše produkuje ve velkém. Proto je nejlevnější hromadná
výroba, velké zemědělské podniky a velké elektrárny. Pokud
jde o bezpečnost, tak taky, protože lépe uhlídám jednu
velkou JE, než stovky malých. Ve světě přece fungují malé jaderné zdroje na ledoborcích a vojenských plavidlech, protože je lze na lodích uhlídat. Tyto zdroje není
technický problém použít i v civilním životě, ale uhlídat
je před teroristy a blázny z řad aktivistů může být
problém. Proto mají velké JE několikastupňovou ochranu,
existují nad nimi i bezletové zóny a nedovedu si dnes
představit jadernou teplárnu někde na sídlišti za třemi ploty s bezletovou zónou a ostrahou schopnou ji uhlídat.
Zneužít malou JE může být pro teroristy velmi snadný
úkol a následky by byly nedozírné. V dohledné době tak
na tento spásný zdroj nevěřím a je to pouze taktika,
jak zprofanovat velké zdroje tím, že ty malé aktivisté
vychvalují. Je to jako návrat od centrálního vytápění
ke kamnům v každém pokoji. Divím se, že vám nevadí
ztráty energie z větrníků ze severu vedené přes celé
Německo a přes naši přenosovou soustavu. To se s
vhodně postavenými velkými zdroji podle potřeb
regionů nedá vůbec srovnat.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.7.2021 00:03 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ztráty při přenosu na desítky až nízké stovky kilometrů nejsou nijak velké. Náklady na hrátky z OZE jsou o několik řádů dražší a platí je samozřejmě zase jen zákazník.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist