Lokalita Hrádek chce proti úložišti chránit pitnou vodu novou strategií
Podle Klimenta je celá lokalita zdrojem pitné vody pro asi 200 000 obyvatel Jihlavska a Pelhřimovska a ohrozit ho může už samotná stavba hlubinného úložiště. Povrchové i hlubinné části úložiště podle map, jež jsou součástí strategie, kolidují s ochrannými pásmy zdrojů pitné vody, mezi něž patří i vodní nádrž Hubenov. V lokalitě má navíc v budoucnu vzniknout na asi padesátihektarové ploše nová nádrž Batelov.
"Je evidentní, že stát na straně jedné uvažuje o umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů do lokality Hrádek, a na straně druhé se v této lokalitě nachází klíčové zdroje pitné vody národního významu a stát stanovil ochranná pásma, za účelem ochrany a zachování těchto klíčových národních zdrojů pitné vody specifikovaných shora," uvedl Kliment. Při střetu dvou veřejných zájmů by se podle Klimenta mělo zvažovat, zda by jednoho nešlo docílit jinak než popřením druhého. Hrádek zůstal v užším výběru lokalit.
Do loňska se v souvislosti s úložištěm v ČR uvažovalo o devíti místech. Snížení počtu na čtyři loni v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a v prosinci i vláda. V tomto zúženém seznamu zůstala na Vysočině vedle Hrádku i lokalita Horka na pomezí Třebíčska a Žďárska, lokalita Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Joska Malý
8.7.2021 10:03Jaroslav Řezáč
8.7.2021 11:01 Reaguje na Joska MalýBřetislav Machaček
8.7.2021 18:19 Reaguje na Jaroslav Řezáčtak by jste měl vědět, že efektivita tkví v tom, že se
vše produkuje ve velkém. Proto je nejlevnější hromadná
výroba, velké zemědělské podniky a velké elektrárny. Pokud
jde o bezpečnost, tak taky, protože lépe uhlídám jednu
velkou JE, než stovky malých. Ve světě přece fungují malé jaderné zdroje na ledoborcích a vojenských plavidlech, protože je lze na lodích uhlídat. Tyto zdroje není
technický problém použít i v civilním životě, ale uhlídat
je před teroristy a blázny z řad aktivistů může být
problém. Proto mají velké JE několikastupňovou ochranu,
existují nad nimi i bezletové zóny a nedovedu si dnes
představit jadernou teplárnu někde na sídlišti za třemi ploty s bezletovou zónou a ostrahou schopnou ji uhlídat.
Zneužít malou JE může být pro teroristy velmi snadný
úkol a následky by byly nedozírné. V dohledné době tak
na tento spásný zdroj nevěřím a je to pouze taktika,
jak zprofanovat velké zdroje tím, že ty malé aktivisté
vychvalují. Je to jako návrat od centrálního vytápění
ke kamnům v každém pokoji. Divím se, že vám nevadí
ztráty energie z větrníků ze severu vedené přes celé
Německo a přes naši přenosovou soustavu. To se s
vhodně postavenými velkými zdroji podle potřeb
regionů nedá vůbec srovnat.